Ještě někdo tvrdí, že lze Rusku věřit?

Tak nám utáhli kohoutky, paní Müllerová. Nepřekvapuje mne to. Bylo jen otázkou času, kdy se Velký bratr rozhodne dát neposlušné Evropě za vyučenou. Patří nám to.

Energetická závislost na Rusku byla od počátku chybou. Rozumím tomu, že ruský plyn byl dostupný, levný a navíc jím bylo možné alespoň částečně splácet obrovské dluhy, které u nás mělo Rusko ještě z doby komunismu. Ale je chybou, že jsme paralelně nebudovali dostatečně výkonnou síť plynovodů odjinud. Evropská unie se nedokázala shodnout na společné strategii. Věděli to skoro všichni, kdo se jen trochu zamýšleli nad chováním Sovětského svazu nebo Ruska.

Rozpad infrastruktury, šlendrián, nevyjasněné vztahy se sousedy, to patří ke koloritu východní velmoci po celá desetiletí. Bohužel k tomuto koloritu patří i účelové utahování kohoutků, kdykoliv se Evropa chová neposlušně. Jsem si jistá, že spory Ruska s Ukrajinou nejsou pouze ekonomické povahy. Rukojmím Ruska se v tomto sporu stává řada dalších států, které s Ruskem žádné ekonomické spory nemají, Rusko tímto getem tedy nevydírá pouze "dlužníka", ale naznačuje zcela zřetelně, kdo je v Evropě opravdovým pánem a jaké jsou jeho metody. To vše je víc než jeden důvod, proč bychom se měli od tohoto dodavatele co nejdříve odstřihnout. Měla by to být naše priorita.

Zatím ještě nemrzneme, máme něco v zásobě (prý asi tak na měsíc) a část dodávek plynu bereme ze  Norska, ale jako novopečení předsedové Evropy máme odpovědnost i za jiné. A to není nic veselého, neboť Rusové vědomě lžou a dlouhodobě z nás mají legraci. Ještě v sobotu prohlásil ředitel vývozního křídla ruské společnosti Gazprom Alexander Medveděv, že Rusko své závazky vůči nám splní. Asi zapomněl dodat kdy.

Do Turecka neproudí v tuto chvíli vůbec žádný ruský plyn, bez plynu jsou Bulharsko, Řecko a Makedonie. To vše v době největších mrazů (nepředstavujme si, že jih Evropy nebo Turecko je nějaká teplá krajina, jak ji známe z letních dovolených, nyní tam regulérně mrzne a padá sníh). Bez přehánění lze konstatovat, že hrozí opravdová krize. První ji pocítí domácnosti závislé na plynovém topení, drastičtější dopady ale bude mít na hospodářství, neboť podniky závislé na plynu budou muset zastavit výrobu. To se děje v době, kdy již udeřila světová ekonomická krize. Není vyloučené, že všechny současné žabomyší spory jak v naší zemi, tak v celé unii budou za pár týdnů jen nostalgickou vzpomínkou na idylické časy. A jestli ne za pár týdnů, pak za pár let určitě. Pokud se nestane zázrak.

Prohlášení společnosti Transgas