Blbej, nebo navedenej? Ne, zaplacenej

Bývalo takové dětské úsloví, když někdo říkal, nebo dělal hloupost: „Jsi blbej, nebo navedenej?“ Říkali jsme si to asi tak ve druhé třídě. Myslela jsem, že to patří ke světu dětí, kde různé navádění k nezdobám patří k folklóru.

Víte, byla jsem hrozně naivní. Donedávna jsem si myslela, že novinář píšící do nějakého listu buď píše nezaujatě zprávu, nebo píše zaujatě vlastní komentář, tedy své názory lépe, či hůře podložené. Samozřejmě nejsem tak naivní, abych si myslela, že ty názory a nápady mohou být v příkrém rozporu s názory a nápady majitele listu, či šéfredaktora. Vlastní názory nemusejí být „objektivní“, ale měly by být zajímavé. Čtenář ví, že nejde o instantní pravdu, ale je zvědavý na autorovy myšlenky a na to, jak je obhájí. Novinář je pak placený svojí redakcí za to, že plní stránky periodika a láká čtenáře.

Stejně tak blogy a diskuse. Bloger podle mého zpozdilého názoru si založí blog proto, že rád píše. Baví se psaním ve volném čase a nic za to nechce vyjma pozornosti čtenářů. Píše pro své potěšení a pro přátele. Diskutér zas vyjadřuje svůj názor a chce jej obhájit vůči názorům druhých. Prostě zábava. Legrace, vzrušení, pocit tvořivé práce a ocenění, ale žádné cinkavé, ani šustící penízky.

No jasně, už se smějete. Pochopitelně že to je jinak. Novinář je mnohdy placený svými regulérními šéfy za to, že plní slovíčky jejich noviny, přičemž nikdo ze šéfů ani nekontroluje, co se tam naplácá, na to jaksi není čas. Tentýž novinář pak bere další peníze od nějaké zájmové skupiny, v jejímž zájmu plácá ty své článečky. Ti, kdo ho platí, jistě jeho výtvory čtou, ale nehledají žádnou kvalitu, tím méně nějakou pravdu, dohlížejí jen na to, zda jejich prostitut odvádí svůj předplacený díl propagandy. Naivní čtenář se pak ptá, co způsobilo změnu názorů toho pána o 180 stupňů. Že jako skoro vždy peníze, to je jednoduchá a jasná odpověď.

Kupodivu jsou prý stejně zaplacení i mnozí blogeři a dokonce i diskutéři. Vždy mi bylo divné, že má někdo tolik času, aby kvákal pod různými články 25 hodin denně. A vždy to byli a jsou ti nejagresivnější a nejnenávistnější magoři. Dozvídám se, že to nedělají jen pro zábavu, za každý svůj canc dostanou nějakou tu korunku. Proto jsou jejich příspěvky vždy hloupé, mimo téma a plné nějaké ideologické omáčky. To se ti námezdníci snaží odvděčit svému pasákovi, neboť poctivě si vydělat neumějí. A kdo platí tyhle šmoky a prostituty? Jednak politické strany a různá hnutí, ale i různí lobbisté, kteří mají své zájmy v hospodářské a finanční sféře, ale jistě i ve sféře vojenské a špionážní.

Ne, vůbec nechci plašit a po vzoru bolševických ideologů povykovat o zaprodancích cizích mocností. Jsem realistka a vím, že takoví vždy byli, jsou a budou, a dokonce jsou důležitou službou společnosti, která působí jako přetlakový ventil. Když o sobě bezpečnostní služby a státy všelicos vědí a navzájem si do všeho kecají, nehrozí tak snadno válečný konflikt. Pravá globalizace se projevuje například tak, že kdosi z Moskvy platí diskutéry, aby v diskusích a na blozích lamentovali nad nebezpečností radaru na Brdech a pohoršovali se nad okupací brdských lesů zlými Američany. A aby varovali před seznamy svých kamarádů údajně určených k vyhlazení zelenými příšerkami. Jiní blogeři a diskutéři jsou placení třebas z Bavorska nebo Británie, aby blouznili o ušlechtilém germánském náboženství a o čisté krvi bílého muže.

Je to humánní systém. Díky němu se pár nemakačenků má dobře a ze zahraničních fondů nebo kasiček na reprezentaci se vydržují naši sociálně slabší spoluobčané, kteří jen buší do klávesnice. A tím se zas odlehčí státu na podporách a všichni jsou spokojení. Díky tomuto systému pasáci zaplatí pár korun jednomu polocvoklému a neschopnému novináři, aby plkal například o hrozném spiknutí Bilderberg nebo o tom, že nás EU brzy napadne svojí tankovou brigádou. Nebo že jedině penis je vhodná kvalifikace pro řízení státu. Nebo že bude konééééc světááá!!! Ten ubožák se díky svým chlebodárcům jednou za den nají teplé polívky a uživí i svou stařičkou matičku, chorou manželku a věčně hladové a otrhané děti. Nikdo to nečte, majitel listu má zase plnou stránku (je jedno čeho, také to nečte, protože tomu ani nerozumí) a všichni jsou spokojení.

Takto jsou na prodej názory, víry, ušlechtilé myšlenky, přesvědčení a pravdy. Kdo je čte a věří jejich pisatelům, je vůl. Ti, kdo to píší, nejsou blbí a navedení, ale jsou neschopní jakékoliv normální slušné práce a jsou zaplacení za své kvákání. No mně zatím nikdo za mé psaní nic nenabídl, ale naštěstí si umím vydělávat jinak. A psaní mě proto může bavit. Mohu psát, co chci a co si myslím, nemusím se plazit před nějakým páníčkem. Život internetového prostituta je naproti tomu tvrdý, je to celodenní i celonoční práce, stálé psaní blbostí a nevyhnutelná postupná debilizace.

--------------------------------------------------------