Týden slezských měst: Nejmladší město ČR
Lidé pracující v těžkém průmyslu měli najít kvalitní bydlení v podhůří Beskyd. V jižní části ostravsko-karvinské průmyslové oblasti se začalo „na zelené louce“ mezi obcemi Šenov a Šumbark s výstavbou prvních bytových domů již v roce 1947.
Po dokončení prvních domů v roce 1949 výstavba rychlým tempem pokračovala dál. V roce 1955 bylo na území nově vzniklých sídlišť s více než 16 000 obyvateli vyhlášeno město.
Jméno města se hledalo veřejnou soutěží. V ní se jako návrhy objevila jména Bezručov, Faratín, Všemírov, Šťastnov, ale i Lidobudovatelov, Budovatelnice, Budosociokolektivov, či Rudohvězdov, Stalin, Gottwaldův Horníkov nebo Zápotockýgrad a mnoho dalších. Nakonec městu bylo vybráno jméno Havířov.
Město Havířov je ojedinělé svým způsobem vzniku. Havířov totiž vznikal podle územního plánu, který dodržoval zásady urbanismu a byl od počátku koncipován jako město kvalitního bydlení. V tom se od většiny českých, moravských i slezských měst naprosto odlišuje, protože si od počátků zakládal pouze na co nejlepším životním prostředí a na bohatém rekreačním zázemí.
Havířov se od 50. let značně rozrostl. Nejvyšší počet obyvatel město zaznamenalo v roce 1986, tehdy zde žilo téměř 100 000 lidí. Dnešní Havířov obývá necelých 80 000 obyvatel a naprostá většina z nich dojíždí za prací do okolních měst. Značná část Havířova žije tak, jak to bylo původně koncipováno.
Centrum Havířova, které vzniklo v 50. letech, bylo v roce 1992 vyhlášeno chráněnou památkovou zónou. Tato část Havířova tvoří totiž ucelenou architektonickou oblast postavenou v duchu tzv. sorely.
Sorela je zkratka pojmu socialistický realismus a označuje specifický stavební styl, který vychází ze sovětského stalinistického stylu a je doplněn o dekorativní prvky jihočeské renezance a lidové architektury. V tomto duchu bylo v 50. letech minulého století postaveno dnešní jádro města Havířov.
Město v duchu sorely tvoří široké bulváry a chráněné dvory se spoustou zeleně, dominantní je přísná symetrie a dekorativnost. Podle podobných zásad probíhala po 2. světové válce obnova řady měst i v západní Evropě, ve městech západní Evropy však převládla strohá moderna.
Města v duchu sorely jsou typická dekorativními motivy spjatými s tehdejším režimem a až kýčovitou zdobností, která měla navozovat dojem lidovosti. Na domech nalezneme typická sgrafita, sochy a také doplňky jako mříže a zábradlí. K nejvýznamnějším celkům tohoto architektonického stylu patří spolu s ostravskou Porubou právě Havířov.
Oblasti postavené v duchu sorely nabízejí velmi kvalitní bydlení. Je to dáno tím, že tento architektonický styl upřednostňoval monumentální pojetí a nehleděl na ekonomickou stránku, takže obyvatelé mají dostatek zeleně, byty jsou poměrně velké a k dispozici jsou služby i možnosti k rekreaci.
Dnešní Havířov se však potýká i se sociálním dědictvím rozvoje hornictví, které v českém Slezsku pomalu zaniká. Restrukturalizace s sebou nese sociální napětí, jež je v některých částech města silné.
Většina Havířova však splňuje původní záměr zakladatelů města: bydlí se tady s dobrou dopravní obslužností v zeleni, v blízkosti dvou přehradních nádrží a s Beskydami za humny.
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část třetí: Vodní svět

K Pobaltí samozřejmě patří živel s názvem Baltské moře, borové pobřežní lesy, velmi, velmi dlouhé pláže, nesmírně jemný světlý písek a ryby, ryby, ryby. Přičemž platí: čím menší vesnice, tím lepší "ryba smażona".
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část druhá: Cihlová gotika

K Pobaltí určitě patří procházka cihlovou gotikou, hrázděné domy a atmosféra, která inspirovala v 19. a na počátku 20. století stavitele ve Slezsku.
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část první: Kašubština

V Evropě žije několik malých národů, jejichž řeč je uznávaným jazykem, i když to není jazyk úřední. Jedním z těchto národů jsou Kašubové.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div sedmý: Hortenzie

Bretaň je proslulá proměnlivým a deštivým počasím. Chvíli svítí slunce, vzápětí se přiženou mračna a dá se do deště.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div šestý: Megality

Seismologicky nejstarší území Francie, Bretaň, od nepaměti fascinuje megality, menhiry, dolmeny a dalšími kamennými útvary, které vybudovala v době kamenné neznámá civilizace.
Další články autora |
Nesnesitelná fotka. Mrtvý pasažér z boeingu vykolejil i otrlého reportéra
Seriál Kde je úcta k obětem? K pozůstalým? Snímky mrtvých cestujících ze sestřeleného letu MH17 vyvolaly...
Drát, který odpojil polovinu Čech. ČEPS zveřejnil snímky poškozeného vedení
Provozovatel přenosové soustavy ČEPS zveřejnil ve čtvrtek poprvé i snímky poškozeného vedení V411....
Zemřel hrdina vítězného dokumentu z Varů, policie ho našla v rybníce u Prahy
V rybníku v Ohrobci u Prahy našli svědci v neděli ráno mrtvého muže. Příčinu jeho smrti určí soudní...
Sucho na Orlíku. Hladina Vltavy je o deset metrů níž a odhalila starý jez, mlýn i bunkr
Ve vodní nádrži Orlík je kvůli suchu až o deset metrů méně vody. Kvůli nedostatku vody ve Vltavě...
U Máchova jezera vyhořela oblíbená restaurace Bílý Kámen, škoda je 20 milionů
U Máchova jezera v Doksech na Českolipsku vyhořela v noci na středu oblíbená restaurace Bílý Kámen....
Při paraglidingu zemřel Felix Baumgartner. Proslavil se seskokem ze stratosféry
Při nehodě během paraglidingu zahynul rakouský vyznavač extrémních sportů Felix Baumgartner, který...
Trump trpí chronickou žilní nedostatečností. Není to problém, tvrdí Bílý dům
Americký prezident Donald Trump podstoupil lékařské vyšetření kvůli otoku nohou, které odhalilo...
OBRAZEM: Pivo za stovku, světlice i stroje na náměstí. Z Brna je město motorkářů
Do Brna se už sjíždí fanoušci motocyklů a těší se, až uvidí své favority na Masarykově okruhu. Po...
Norské město ruskou laboratoří? Špioni jsou všude, shodují se tamní obyvatelé
Premium Norské město Kirkenes, hraničící s Ruskem, je zpravodajci považované za ruskou laboratoř pro...