Týden slezských měst 2: Radostné údolí ve Slezsku

V neobydlené zalesněné oblasti Jeseníků daleko od hlavní sídelní oblasti vzniklo ve středověku pod názvem Freudenthal ( lat. Vallis Gaudiorum) horní město s magdeburským právem.

Dnešní Bruntál leží na obou stranách hranice mezi Moravou a Slezskem, město ale bylo založeno ve Slezsku. Toto město se mělo stát baštou proti kolonizačním snahám vratislavských biskupů a zajistit tak tuto část Slezska pro Přemyslovce. Město, které se později objevovalo i pod počeštěným názvem Bruntál, založil Přemysl Otakar I. jako jedno z prvních měst s magdeburským právem na našem území. Bruntál leží v širokém údolí mezi horami Hrubého Jeseníku, a tak se ve středověku určitě ti, kteří do města dorazili, radovali, že mají strastiplnou pouť drsným pohořím za sebou a mohou na chvíli radostně spočinout.

Hned od svého založení se město po několik staletí slibně rozvíjelo. Na Bruntálsku se těžily rudy a z nich do města plynulo bohatství, městem také procházela vnitrostátní obchodní cesta, rozvíjela se zde řemesla, vybíralo se clo.

Na konci středověku se stejně jako v celém Slezsku rozšířilo i v Bruntále reformační hnutí. Tehdejší majitelé Bruntálu, pánové Bruntálští z Vrbna, byli horlivými zastánci tohoto nového učení a zúčastnili se odboje proti Habsburkům, za což byli potrestáni odebráním majetku. Bruntál se poté jako konfiskát dostal do držení řádu německých rytířů, kteří ve městě zahájili proces násilné rekatolizace.

Po třicetileté válce, která město krutě postihla, nastal úpadek, z něhož se Bruntál nikdy nevzpamatoval. Rozkvět podobný předbělohorskému období toto město už nikdy nezažilo. Velkou ranou byl i vratislavský mír z roku 1742. Podle této smlouvy Rakousko muselo odstoupit velkou část Slezska Prusku, a tak bruntálští přišli o svá odbytiště ve Slezsku a museli pracně hledat odbytiště nová.

Postupně se ale z města stalo centrum textilní výroby, v 19. století Bruntál patřil k nejvýznamnějším střediskům lnářství v českém Slezsku. Význam místního průmyslu upadl až v době velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století.

Město bylo obydleno především německým obyvatelstvem, a tak se po vzniku Československa Bruntál přihlásil k tzv. Sudetenlandu. Provincii Sudetenland posléze obsadila československá armáda, odpor vůči vládě zlomila a do Bruntálu přišli českoslovenští úředníci. Mezi českými a německými obyvateli města začalo vznikat velmi silné napětí, které později vyústilo v násilnosti.

Mnichov a následné připojení k Německu obyvatelé Bruntálu nadšeně uvítali. Bruntálští Němci se dokonce pokusili násilně koncem září převzít ve městě moc, avšak pokus potlačila československá armáda. Zanedlouho ale Bruntál musely československé jednotky opustit a do města vjely jednotky německé. Po připojení k Německu Bruntál navštívil i samotný Adolf Hitler.

Během války byly ve městě zřízeny zajatecké tábory a dokonce zde fungoval pobočný tábor koncentračního tábora v Osvětimi. V roce 1945 ve městě a okolí panovala hrůza z Rudé armády. Bruntálskem táhly pochody zajatců z místních táborů, někteří lidé z Bruntálu utíkali. Po skončení války byli obyvatelé města odsunuti, došlo tady i k tzv. divokému odsunu plnému násilností.

Bruntál byl pak jako mnoho dalších oblastí dosidlován obyvatelstvem z vnitrozemí. Drsné klimatické podmínky a nedostatek vzdělanosti život v Bruntále komplikovaly. Tísnivou atmosféru ve městě umocnilo i to, že se Bruntál po roce 1968 stal sídlem tankové divize okupačních vojsk.

Dnešní obyvatelé Bruntálu jsou na svůj drsný život hrdí. K této hrdosti jim nemálo pomohl populární seriál Comeback, kde hlavní hrdina hovoří o Bruntále jako o městě, kde se vyskytují zubaté žáby. Smějící se zubatá žába se stala i neoficiálním symbolem města, a tak se s novým tisíciletím Bruntál možná znovu stane skutečným údolím radosti.