Moravskoslezský obzor: Magie černého uhlí

Týden pohlednic z moravskoslezského obzoru. Pohlednice první: Magie černého uhlí.

Petřkovice, důl Anselm

Krajinu dnešní Ostravy a Karviné tvořily před miliony let bažiny s obrovskými kapradinami a přesličkami. Ty položily základ ke vzniku velice kvalitního černého uhlí. Podle historiků je uhlí v ostravsko-karvinském revíru staré 300 milionů let. Během této doby se vytvořilo pod zemí téměř 400 uhelných slojí. K těžbě jich je vhodná asi pětina.

Jedna ze slojí vychází na povrch na úbočí magického vrchu Landek, který se tyčí nad soutokem Odry s Ostravicí.

Landek se stal před 25 000 lety útočištěm lovců mamutů. V jednom z ohnišť jejich tábořiště byly nalezeny zbytky kamenného uhlí ze sloje, která ústila přímo pod tábořištěm. Podle dosavadních výzkumů se jedná o první doložené užití uhlí jako zdroje tepla na světě.

Magie Landeku dala vzniknout i jednomu z nejstarších uměleckých děl na území České republiky. Jedná se o 4,7 cm vysokou figurku z krevele znázorňující torzo ženského těla. Landecký umělec zachytil ženské tělo způsobem, který se naprosto vymyká tehdejšímu pojetí umění a blíží se spíše uměleckému chápání dneška. Figurka je známá pod pojmem Petřkovická nebo Landecká venuše.

V 8. století na Landeku vzniklo slovanské hradiště, později zde stál pohraniční hrad.

Po roce 1780 byla na Landeku zahájena těžba černého uhlí. Ve slojích pod Landekem začal vznikat nový svět, svět průmyslové civilizace. V podzemí platila přísná pravidla, za jejichž porušení se platilo tvrdě: životem. Pod zemí člověk nic nenahraje, je sám za sebe, ale sám nic nezmůže. Tvrdá práce, pravdivé informace, humor a láska, to byly základní ingredience života pod zemí.

Těžní věž se stala symbolem obživy a síly lidského společenství. Těžní věž vítala každé ráno své havíře přicházející pěšky nebo přijíždějící na kolech jako matka čekající na své děti. Kolem těžních věží začal vznikat „razovity“ svět „Ostravaku“. Život mu vdechla magie černého uhlí.