Hlučínsko (pár poznámek k historii)

My jsme Moravci, říkávala moje babička a znělo to hrdě. Ne Moravané, ani Moraváci, ale Moravci.

Slezsko, kostel sv. Jana Křtitele ve Velkých HošticíchEva Tvrdá

Moravci

Za Moravce se označovali  obyvatelé pruského Slezska, kteří cítili jazykovou sounáležitost s Moravou. Nehovořili polsky ani německy, ale nehovořili ani česky. Mluvili jazykem, který se nejvíce blížil nářečím z Moravy, proto se nazývali Moravci. Moravci byli na počátku své pruské éry respektovaní. O pozvednutí vzdělanosti Moravců a o zachování moravštiny v Prusku usiloval ve  2. polovině 19. století národní buditel, rodák z Hlučínska, C. Lelek, který je autorem slabikáře v moravštině. Podle jeho slabikáře se v pruském Slezsku vyučovala moravština přes třicet let . Moravština zněla v kostele i v domácnosti, pouze na úřadě se mluvilo německy. Po sjednocení byl v Německu nastolen ostrý germanizační kurz, jehož cílem bylo poněmčit slovanská etnika a oslabit katolickou církev. Katolická církev velmi úzce s Moravci souvisela. Podporovala je, chápala je, zastávala se jich. Katolická víra byla silná tehdy a je na Hlučínsku silná i dnes.

 Moravci a náboženství

Z doby předbělohorské se z mnoha obcí dochovaly zprávy o evangelících a českých bratřích. Počátky reformních snah však spadají už do období husitského. Dva významní středověcí vzdělanci  spjatí s českým vývojem, Konrád z Benešova a Husův stoupenec Lacek z Kravař, pocházeli z Hlučínska.

V pobělohorském období došlo na území Hlučínska k rekatolizaci. Katolické náboženství se udrželo i po připojení k Prusku, církevně bylo Hlučínsko i v letech 1742-1920 spravováno z Moravy,  z Olomouce.

Tlak pruské vlády vyvíjený na slovanské národy přispěl ke sblížení katolické církve s Moravci. Po nařízení vést vyučování pouze v němčině a po naprosté germanizaci veřejného života zůstal katolický kostel jediným veřejným místem, kde lidé mohli slyšet moravštinu. Postupně se měla němčina dostat i do kostelů. Mnozí katoličtí duchovní z Hlučínska byli v té době uvězněni, odsouzeni k peněžitým trestům, nebo byli vypovězeni.

Moravci v ČSR

V roce 1921 došlo na Hlučínsku ke sčítání lidu. Ze 47 263 občanů tehdejšího Hlučínska se 38 033 osob hlásilo k moravské národnosti. Moravská národnost byla českými úřady považována v podstatě za českou a každý, kdo to popíral, byl vystaven tlaku českých úřadů a také pronásledování. Obyvatelé Hlučínska ale velmi dobře věděli, že Češi nejsou. Byli Moravci.

Povědomí o Moravcích jako obyvatelích Hlučínska pomalu zaniká.