Jeden známý se mi svěřil, že když pracoval v dané hodiny, tzv. „od do“, měl to určené a nějakým způsobem se zařídil kolem, zařídil si den. Ale v podnikání pro sebe, to je jiné. Nikdo vás nekontroluje, nehlídá, neptá se, a už vůbec nežene dopředu a netlačí na výsledky.
Od teď se spoléháme sami na sebe – sami se musíme „vyburcovat“, motivovat a být důslední.
Jak jsem již zmínila, s tolika volným časem je dobré si nastavit svá pravidla. Podle mého názoru je disciplinovanost velmi důležitá.
Udržela jsem si zvyk vstávat v 7 hodin ráno, což je pouze o půl hodinu později, než co jsem musela, když jsem vstávala do práce.
Pravdou je, že si můžeme říct, že můžeme vstávat později, a možná to i začít dělat. Máme v sobě vnitřní motor, který nás sám žene dopředu. A protože chceme budovat podnikání, brzy zjistíme, že režim dne a vlastní disciplína jsou v tomto ohledu hodně důležité.
Dokonce si dovolím říct, že když člověk nemá ve věcech režim a systém, tak se může stát, že brzy ztratí motivaci. Motivace, disciplinovanost a důslednost jsou propojené. Může se pak stát, že se začneme točit v kruhu. Zacyklení po čase způsobí ztrátu motivace.
Motivace je jedním z nejdůležitějších faktorů, protože nám dává nadhled na věc a směr našeho podnikání a záměrů. Bez režimu je možné, že začneme ztrácet přehled, či detaily, a to vše nás může zpomalit.
Nastínění situace:
V mém případě to začalo tím, že jsem se rozhodla rozložit si svůj den tak, jak ho budu trávit. Ono totiž pracovat z domu je skvělé (máte vše po ruce, nebo můžete jít do kanceláře i v pyžamu), pro mě to má jedno velké ALE!
Již po pár dnech práce doma jsem se začala cítit „divně“, zvláštní pocit, kdy mi to došlo – potřebuji mezi lidi! Začala jsem mít svírající pocit, samoty, úzkosti. Rozhodla jsem se jít pracovat do blízké kavárny. Okamžitě se mi ulevilo.
Někdy je potřeba mít ten šum a lidi kolem sebe i při práci (nejvíce pak v případě, že jste byli zvyklí pracovat v kolektivu). Sluchátka do uší a už se opět soustředím na práci.
Poté, co jsem věděla, že doma celý den nevydržím, a ani nechci být, jsem si den uspořádala tak, že dopoledne (v případě, že nebudu mít schůzky) budu pracovat z domu a po obědě vyrazím do města. Buď pracovat sama, nebo na schůzky.
Ano ano, vzpomínám si, jak jsem jako dítě školou povinné, začínala mít povinnosti, které jsem měla uspořádané. To uspořádání se mi teď právě hodí.
O dalších situacích a uvědoměních si, které jsou „nové“ pro začínající podnikatele přecházející ze zaměstnaneckého poměru, si budete moct přečíst v mé knize, která vyjde v září 2013.
