#vpatekvetri vzhůru

Je pátek a právě teď jsou tři hodiny. Co vidíte, když se podíváte vzhůru?  Kolikrát za den, týden či měsíc se díváte nahoru? Nebo jste se ještě nepřistihli, že se díváte do chodníku? 

Já jsem se takto přistihla, a to několikrát…. Když jsme bydleli v centru, chodila jsem se sklopenou hlavou, protože jsem musela dávat pozor, kam šlápnu, abych si neodřela podpatky. V jiné části Prahy zase proto, abych něco nevyšlápla… Každopádně tak i tak se do úplného centra staroměstských uliček plných kočičích hlav tak často nedostanu, anebo se jim úspěšně vyhýbám. Když ale není jiná možnost, zarazím se nad tím, jak hned sklopím oči, automaticky i hlavu a ramena a nevidím nic jiného než ty kočičí hlavy. Právě při takových návštěvách si připomínám a sama sebe ptám, kolik věcí se dělo kolem mě a mě jen úspěšně ušlo?

Napište mi, nebo lépe, pošlete mi fotku toho, co vidíte nad sebou, když vzhlédnete nahoru. Dnes mívám pravidelně na paměti koukat nahoru, automaticky se mi dostane nadhledu, krční páteř se uvolní a také se mohu najednou lehce zhluboka nadechnout.

Tak pojďte do toho, zkuste to dělat co nejčastěji 

Těším se na vaše fotky!

Přeji Vám krásný víkend, hluboký nádech a #vpatekvetri zase nashle!

odkaz