Z téhle kauzy mě skutečně mrazí. Vždyť jde defacto o prkotinu, jedna omluva vše smete ze stolu a za dva roky už si na to nikdo ani nevzpomene. Opak je pravdou na banalitě vidíme, kam až jsou mocní schopni dojít jen kuli vlastnímu egu, vidíme všechny prostředky, které jsou schopni a ochotni použít. Zdržování, přehlížení, pomlouvání, sprosté osobní výpady, vyhrožování a to i použitím státní moci k finančním persekucím, napadání soudců i soudních rozhodnutí, nerespektování soudních rozhodnutí a zákonů, dnes i vládou, která má být vrcholným garantem zákonnosti.

Takže se ptám, jak to dopadne se souzením skutečně závažných prohřešků vrcholných funkcionářů, když prkotiny mají takový průběh? A z toho mě opravdu mrazí.