Slavné vítězství Rudyho Kovandy v anketě Zlatého slavíka už z naší historie nikdo nevymaže, podobně jako nám nikdo nevezme "největšího Čecha" Járu da Cimrmana.
Stejně tak doufám, že nám nikdo nikdy nevezme smysl pro humor. Protože ten ze svojí podstaty, chtěně i nechtěně odhaluje nelidskost všemožných ideologií a nenávistných myšlenkových systémů.
Navazuji, vesele i vážně, na předchozí blog "Ortel si píšeme sami"
- "Grupa vlastenců" s prachbídnou češtinou a slaboduchými texty je tak trochu jako pohádková bytost: Princezna Koloběžka třetí, obutá i bosá, oblečená-neoblečená. Náckové-nenáckové. Okamžitě vzplane celonárodní interpretační soutěž v odhalování a zamlžování podstaty nacistických symbolů. Nejlepší interpret této discipliny by měl příští rok asi také dostat Zlatého slavíka.
- Příběh Rudyho Kovandy není jen příběhem baviče, recesisty, a "zpěváka, jaký u nás neměl obdoby" (vzpomenu aspoň hity Doňa Broňa, Džús blús a Sud kulatý rys tu pije). Jako mnoho jiných klaunů byl i on křehkou, zranitelnou bytostí se smutnými osudy... Ovšem husarský kousek Brňáků za doby tuhé normalizace, se skoupenými časopisy Mladý svět a odeslanými koresponďáky (27.000 hlasů pro Rudyho Kovandu), už asi sotva kdo překoná.
- Dobrou zprávou je citlivost naší společnosti na jedovaté a svobodu země ohrožující excesy. Měli bychom vždy rázně reagovat. Ať už je to kauza se špiněním Ferdinanda Peroutky a tvrdošíjným odmítáním omluvy, nebo hluboký trapas s vyškrtnutím Jiřího Bradyho ze seznamu na vyznamenání, pokus o šikanu ministra kultury za to, že se oficiálně sešel s dalajlámou, potupná submisivní depeše našich ústavních činitelů odeslaná do Číny, či snaha omezit svobodu projevu zákonem o trestném činu hanobení prezidenta. Anebo nyní veřejné "ortelování" v celostátním vysílání přenosu ze Zlatého slavíka. I kdyby tam byla propagace nenávistné ideologie mimovolná, skrytá a podprahová, nelze to nechat projít jen tak.
Jsou chvíle, kdy se občané musí ozvat. Pokusy srazit společenské klima do bahna a postupně oklešťovat základní svobody a demokratické principy, se určitě budou opakovat.
Tím více je potřebná svornost. Společně občané i "elity", (které vůbec nejsou někde mimo, vždyť ony se rovněž skládají z jednotlivých občanů). Společně "město" i "venkov". Nenechme se dělit a rozeštvávat. Je velice dobře, že se ozvývají lidé z různých skupin společnosti a z různých míst naší země.
