Za nacistů se lidé měli lépe ???

Tak jasně, žejo. Nacisté si půjčili peníze kde mohli a nalili je do výroby, lidé pracovali ve zbrojovkách, měli dobré platy, řadu výhod a německá ekonomika byla ve třicátých letech považována za téměř "zázrak". 

 

"Zlatí němečtí kluci" pak táhli vítězně Evropou, patřičně oslavováni filmovými týdeníky a národem milovaní jakoby právě vyhráli na olympiádě turnaj ve fotbale. Že přitom jejich krásném tažení umíraly zpočátku statisíce lidí a později miliony a že umírali i ti oslavovaní němečtí hrdinové, co na tom? A že mezitím kamsi mizeli židovští spoluobčané nebo i další skupiny lidí, kdo by se o takovou drobnost staral? Ženy byly masově zamilovány do führera a toužily s ním mít děťátko, to byl málem ráj na zemi! No, a že byly kdesi nějaké tábory (asi pro nechápavé, aby při usilovné práci pro Říši prohlédli a napravili se), koho by to trápilo? Nacistické Německo muselo totálně padnout na hubu, s obrovskými ztrátami na životech, s městy rozstřílenými na prach, se zničenou zemí... Ale i přesto by přeživší asi pořád tvrdili, že oni o ničem zlém nevěděli a žádné koncentrační tábory nebyly, nebýt toho, že Eisenhower je nechal bezprostředně po skončení bojů ve velkém přivést přímo do koncentráků, aby tu hrůzu viděli na vlastní oči... 
Hořkým sarkazmem o Němcích reaguji na zprávu, že prý u nás kolem třiceti procent lidí z věkové skupiny nad 40 let uvádí, že podle nich bylo u nás za komunistů lépe. 
U nás začali komunisté svoji vládu masovými loupežemi majetku a likvidací hrdinů národa, zejména těch, kdo bojovali proti nacizmu v západním odboji. S nakradeným majetkem se to hezky šustrovalo a budovaly světlé zítřky, dokud bylo co prožírat. Zříceniny kdysi předtím dobře fungujících podniků pak zdobily naše města, podobně jako krajinu zkrášlovaly ruiny kulturních památek, kostelů a klášterů. Komunisté pořádali vražedné monstrprocesy dle sovětského vzoru, s cílem zastrašit nebo přímo zlikvidovat duchovní a mravní elitu národa. Při jejich přípravě obviněné mučili a poté je v lepším případě zavřeli na doživotí či nejméně na deset až dvacet let a v horším případě popravili. Vyštvali ze země několik set tisíc občanů, kteří se nechtěli smířit s nesvobodou a emigrovali, dokud to ještě šlo. Komunisté zničili selský a živnostenský stav, deklasovali vzdělané lidi a nahradili je rychlokvašnými "kádry". Stačilo základní vzdělání, patřičně "uvědomělý" jedinec se mohl stát soudcem, prokurátorem, důstojníkem lidové armády, profesorem, atd. Při měnové reformě komunisté okradli prosté lidi o úspory. Tehdy se vzbouřili dělníci Plzeňské Škodovky, kteří protestovali proti tomu jak je stát měnovou reformou ožebračil. A komunisté - prý předvoj dělnické třídy - poslali v roce 1953 do Plzně na vlastní dělnickou třídu armádu s tanky.
Komunisté zřídili v zemi lágry na otrockou práci. Ale lidičky, koho by nějaký ten uranový lágr trápil, když veřejně jaksi nebyl vidět?
Málokdo neměl v příbuzenstvu někoho, kdo to tvrdě odskákal, byl dlouhá léta zavřen, zemřel ve vězení či přinejmenším ztratil všechno, nesměl dělat svoji profesi, nedostal práci odpovídající svému vzdělání a jeho děti nesměly studovat. A když komunistickým zločincům v šedesátých letech docházel dech, zavolali si na pomoc okupanty, kteří k nám vtrhli s půlmilionovou armádou, stříleli do našich lidí na ulicích a náměstích a pak zde blahosklonně setrvali 23 let. Měli jsme se naprosto skvěle, práce byla,  pivo bylo za korunu sedmdesát, chléb byl, všelico se sehnalo na příděl anebo "na čekanou" (např. byty, auta, pračky, sporáky), atd, takže to vlastně jaksi bylo, žejo. Lidičky, dokonce i pomeranče byly (po bitvě ve frontě) buď na Mikuláše anebo na Štědrý den!.
Mohli jsme cestovat do NDR, Maďarska, Rumunska a Bulharska! (Do Polska fuj, tam se moc nesmělo!) A občas, ti hodnější, mohli jet na devízák do Jugošky! Taky se stály fronty na zájezdy ČEDOKu... Kdo to má?
Že byl celý ten revír socialistického ráje omotán ostnatými dráty? Prosím vás, koho takový nevinný detail zajímá? Vždyť tam "normální socialistický člověk" nešel, takže o drátech a střílejících pohraničnících nic nevěděl. Co oči nevidí, srdce nebolí, žejo. No, a že byli mezi sousedy, spolužáky či kolegy na pracovišti fízlové a udavači několika kategorií? Komu by to vadilo, když byl navenek hodnej a pěkně potichu? Že vás mohli zavřít i za to, že jste se sešli doma s přáteli a četli si "nevhodnou literaturu", či nedej Bůh Bibli? Měli jsme to nečíst a měli bychom klid! Koho by prosím vás trápilo, že jsme tu měli tupý abnormalizační režim podporovaný okupační armádou, který zemi dusil a demoralizoval? Však nějak bylo, v masném krámu jste při dostatečné vytrvalosti dostali i trochu poživatelné maso! Nějaký salám, zelenina, jablka, rohlíky, cukr, brambory a mouka se v obchodě sehnaly. Později přišla dokonce i Hera, rodná sestra másla! A když nebyl toaleťák, mohli jste se hygienicky uspokojit papírky z úhledně nastříhaného Rudého Práva, nejlépe však portrétem nějakého zvláště hnusného papaláše. To byl, panečku, protirežimní odboj! Na trochu lepší a zajímavější knihy se stály několika set metrové fronty. A co bylo zde nedostupné, se taky nakonec nějak propašovalo. "Nežádoucí" literatura k nám putovala po horách, zejména na polských hranicích, ovšem pálky za to byly tvrdé. Desky s "odpornou kapitalistickou hudbou" se taky nakonec sehnaly na improvizovaném "lidovém trhu", kde je většinou prodávali synci papalášů. A ono se nakonec všelico sehnalo, přinejhorším jste koupili bony od veksláků, což byli téměř stoprocentně estébáci a všelijací "rozvědčíci". Takže, milí zlatí, i to vaše mírně onačejší "shánění pro rodinu" bylo dokonale bezpečnostně opečováno. Kdo to má, takové bezpečí a takovou jistotu?
Ale co takhle soudruzi, těch bylo přeci v normalizačním Československu jeden a půl milionu. Že by hlavně oni vzpomínali na ty "staré zlaté časy", kdy jim bylo lépe než dnes? Vlastně ne, těm nemohlo být lépe, protože oni v těch časech strašně trpěli tím, jak se obětovali pro lepší zítřky! Hlavně, když hezky tvořili brigády socialistické práce a drželi pusinku: Kdepak nějaký nesouhlas s dočasně věčným pobytem vojsk, s tím se prosímpěkně nesouhlasit nesmělo... 
____________________________________________________________________
Dodatek pod čarou:
1/ "Každá snaha zřídit nebe na zemi, plodí peklo" Karl Raimund Popper...

2/ Blog Moniky Le Fay: .https://monikalefay.cz/rekl-jsi-dablovi-ne/..

...

...

Autor: Marek Trizuljak | středa 23.10.2019 21:23 | karma článku: 43,34 | přečteno: 5708x