Smutné 75. výročí Varšavského povstání

Stále tragickou zůstává vzpomínka na varšavské povstání, které vypuklo 1. srpna 1944. Povstalci marně čekali na pomoc od spojenců. S nedostatečnou výzbrojí přesto dokázali vzdorovat dva měsíce.

...
...
Skutečnost, že spojenci nepomohli, lze jednoznačně přičíst na vrub Stalinovu SSSR, sovětská armáda se zastavila u Visly a nepostupovala dál. Zároveň ale Sověti nepovolili západním spojencům, aby povstání podpořili aspoň dodávkami zbraní. Ze strany SSSR se jednalo o zcela proradné chování, v červenci totiž Rudá armáda shazovala nad Varšavou letáky vyzývající obyvatele ke vzpouře, ale potom nepomohla. 
Důvody sovětské nepomoci se zdají být dosti zřejmé: 
-  Pomsta za porážku na Visle v srpnu r. 1920 (Stalin byl vedle Tuchačevského velitelem jednoho ze svazků bolševické armády táhnoucí proti Polsku)
- Mocenský zájem SSSR na ovládnutí Polska. Nacisté zničením Varšavy a zdecimováním polského odboje fakticky udělali špinavou práci pro Stalina.
...
(Smutné souvislosti se sovětskou "nepomocí" jinde si možná domyslíte sami. Zajímavá je také "nepomoc" pražskému povstání v květnu 1945 a bránění západním spojencům, aby pomoc poskytli. Rudá armáda vtrhla do našeho hlavního města až poté, co se Praha fakticky osvobodila sama, když velení německých jednotek podepsalo kapitulaci)
___________________________________________________________________

Němci se při potlačování varšavského povstání chovali naprosto zvěrsky (viz např.zde). Nerozlišovali povstalce a civilisty, vraždili každého, kdo jim přišel pod ruku, ženy i děti. Také zdravotní sestry. Pravděpodobně největším jednorázovým masakrem civilního obyvatelstva za celou dobu druhé světové války bylo běsnění ve varšavské čtvrti Wola, s desítkami tisíců obětí (uvádí se číslo až 65.000). 
Himmler se po obdržení zprávy o povstání údajně vyjádřil takto: „Německý národ bude mít šanci definitivně useknout hlavu hydře, která po staletí byla překážkou v postupu na východ. Problém Polska už pro naše děti a všechny, kteří přijdou po nás, nebude existovat.“ Dle Hitlerova rozkazu se poté jednalo nikoli o pouhé potlačení vzpoury, ale o zničení Varšavy jako takové. (dle zdroje:  Tragedie-varsavskeho-povstani. )

Výsledkem bylo zničení Varšavy, její praktické srovnání se zemí. A kolem 200.000 obětí nacistického teroru.

__________________________________________________________________
Tragedii varšavského povstání je nezbytné vnímat v dávném ruském a německém přístupu k Polsku: "O nevraživosti, kterou vůči Polsku cítili v německých armádních kruzích, nejlépe svědčí to, že již během polsko-sovětské války (1920), když Rudá armáda táhla na Varšavu, začal štáb velitele Reichswehru generála Hanse von Seeckta plánovat invazi do západního Polska a opětovné přičlenění této oblasti k Německu. Před nástupem Hitlera k moci Německo spolupracovalo se Sovětským Svazem (německá armáda tajně trénovala v SSSR tanková vojska a letce, což mělo Německo zakázáno mírovou dohodou po I. světové válce)."
( cit. Invaze_do_Polska_(1939 )
Zcela logicky pokračovaly i potom rudohnědé námluvy a pakt Ribbentrop Molotov, jímž se dva zločinné režimy domluvily na rozdělení Polska. Tyto dvě mocnosti, nacistická a komunistická, pak přepadením Polska v září 1939 rozpoutaly druhou světovou válku. Jednotky obou agresorů si na polském území počínaly stejně bestiálně. Katyňský masakr je dostatečně známý a popsaný. Šlo o genocidu elit. (Například také otec známého polského režiséra Andrzeje Wajdy byl mezi obětmi sovětských masakrů). 
Nejinak se na obsazeném polském území chovali nacisté. Německý tzv. "Generalplan Ost" považoval slovanské národy za méněcenné a počítal s jejich vyhlazením. Chování německé okupační moci vůči obyvatelům Polska tomu naprosto odpovídalo. Hromadné popravy s desítkami tisíců obětí, se snahou zastrašit a oslabit polskou společnost, teror, represálie...  (viz Německé zločiny v Polsku za druhé světové války )
 

Vzdor drakonickým podmínkám se v obsazeném Polsku formoval odboj, který připravoval plány na povstání. To mělo vypuknout v době, kdy už se pod tlakem spojenců oslabovala nacistická moc a mělo za cíl osvobození země vlastními silami (Zde existují určité analogie se Slovenským národním povstáním, například ve vazbě na londýnskou exilovou vládu, atd.). Zcela příznačné je, že s hlavním proudem polského protinacistického odboje (Armija Krajowa, atd. - viz např. odkaz Varsavske-povstani-1944 ) nespolupracovali polští komunisté.

...

Porážka varšavského povstání dokonale padla do noty Stalinovi. Zbědované Polsko se pro něj stalo snadnou kořistí. Pokus o podmanění země po válce šel až do takových detailů, že do nově formované polské armády byli dosazováni sovětští důstojníci. Nelze se divit, že polská armáda s takovým velením zasahovala tvrdě proti vlastnímu obyvatelstvu.
Ale nakonec nevyšly ani Hitlerovy ani Stalinovy plány na definitivní likvidaci Polska. Jeden příklad možná svědčí za všechny. Tam, kde se vzmáhá zlo a zdá se, že má absolutně navrch, se také rodí naděje. Za války a kruté německé okupace se.zrodilo povolání ke kněžství Karola Wojtyly, později papeže Jana Pavla II., který zásadním způsobem přispěl jak k morálnímu a duchovnímu znovuzrození Polska, tak i k pádu celého komunistického systému. 

...

...

 

Autor: Marek Trizuljak | pátek 2.8.2019 0:20 | karma článku: 26,56 | přečteno: 749x