Pro naše osvědčené hodnoty si necháme i koleno vrtat

Slovo migrant dobře padne do pusy a náramně se nese vzduchem. Lásky hodné jsou kombinace s dalšími zvučnými slovy a ozdobnými přívlastky.

U sousedů, kousek na východ od nás měli při jarních volbách okřídlené heslo: "Zachráníme naši malou zemičku, valí se na nás hordy migrantů!" (Pointa: žádné hordy se do zemičky nevalily, ale výkřik to byl užitečný. Voliče rozhodně zaujal)
V chorvatštině jsem zaslechl tvar "migranat", který je pro naše prostředí velmi inspirativní. To je přeci jasná úměra: CO MIGRANÁT, TO DĚSIVÉ OHROŽENÍ OBČANŮ. Volební kandidát se nemusí namáhat, aby předložil pozitivní program, stačí, když bude znale varovat a nabízet ochranu. Taková agenda je pro politiku přímo darem z nebe, když pomalu už není čím táhnout voliče na vařené nudli. Pan Fukuyama asi měl pravdu se svojí představou o konci dějin, jenomže finále nastává jindy než si myslel: Konec dějin bude, až politici vyčerpají zásobu použitelných slibů. Nějaký program boje proti korupci?. Lepší výběr daní? Boj proti organizovanému zločinu (pravidelně končící dezorganizací příslušných policejních útvarů)? Nebo sliby, že "urychleně dokončíme rozestavěné úseky dálnice zhruba někdy kolem roku 2028"?
Kdežto "migranátem" můžete strašit do sytosti. Má to ale svůj háček: Nejvíce se migranta děsí ten, kdo nikdy žádného migranta neviděl. Proto je důležité nikoho sem nepustit. Když pustíte, může to skončit zjištěním, že se jedná o lidské bytosti. Nešťastný politik by pak neměl kým-čím pouštět na voliče hrůzu.
Naše známá bydlí ve starším činžovním domě bez výtahu. Partaje jsou tam veskrz domorodé, až na výjimku rodiny lekaře ze Sýrie, který v daném městě pracuje už několik let v nemocnici. Když měla známá nohu v sádře, musela denně klopýtat po schodech, kdykoliv potřebovala nakoupit či něco vyřídit. Lid domácí mezitím svědomitě žil podle svých pravých, osvědčených hodnot: Každej ať se postará sám o sebe, každej za svý, do ničeho se nemíchat. A hlavně se s nikým nepaktovat v páchání dobra - to vždycky dopadne špatně. Takže si belhající paní nikdo ani nevšiml. Jediní, kdo se zajímali a nabídli pomoc, byli sousedé ze Sýrie...
No, ale to by takhle nešlo, vážení, aby se nám tu šířil kontraband sluníčkářství! Zcela zákeřně, zadními vrátky! A ještě k tomu, aby někdo takhle kazil politikům jejich obětavé a nezištné strašení!

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Marek Trizuljak | úterý 20.9.2016 23:09 | karma článku: 22,28 | přečteno: 547x