Ponurník listopadouch

Záříjen pominul a madridské krásky jsou teď asi v Kodani (určitě všechny s příjmením Jensen)

Zrcadlo černých labutí (Čápi, rovněž černí, nikde)

Přilétla tajně, stopu zanechala (Odilie)

Ještě před chvilkou tu byla...

Co zbylo z perutí

Dva světy, jeden svět... (Promiňte tu dlouhou vertikálu)

Snad i plameňák...

Chvilkové přemístění (Pohledy z vikýře)

Návrat do pohádkového lesa

_____________________________________________________________________________

P.S.
Vypadá ponuře, ale je i tak mimořádně krásný
Vzpomněl jsem si na píseň Padly vody, s náladou blízkou fotografiím