Pokud jsou lidé schopni pálit knihy, jsou schopni pálit i lidi

Název blogu je citátem(1) z rané hry Heinricha Heineho Almansor (1823). Dále jen poznamenám, že knihy tohoto autora byly za nacizmu páleny. Pak následoval holocaust.

Ti kdo přežili, často zmiňují, že jednou z prvních věcí, kterou si všimli při příjezdu do koncentračního tábora, byl komín a černý dým...
Po předchozím sarkastickém textu jsem se k danému tématu už nechtěl vracet. Ale přečetl jsem mezitím různé zprávy, názory a diskuse kolem nich a soudím, že varování je třeba opakovat.
V Praze se společně s Koránem pálily i texty slovenské a české ústavy. Kromě toho zaznělo přání, že by měly hořet ubytovny s uprchlíky, což bylo podle očitých svědků přijato s jásotem. Konkrétní citace: "...shluk antiislamistických demonstrantů v pražské Stromovce postupně roztrhal a spálil jim nelibé knihy a spisy – vedle Koránu i českou a slovenskou ústavu. Soudě podle prohlášení islamofobů by ale pálení nemělo končit u knih. Jásot nad přáním, aby uprchlíci uhořeli v ubytovnách, mluví asi za vše." (cit. http://a2larm.cz/2017/02/fotoreport-paleni-koranu-cesky-islamofobni-bizar/)

Demokratická společnost nemůže takové věci nechat projít bez povšimnutí. Shluk ve Stromovce veřejně projevil chuť "pálit lidi" (ubytovny s přistěhovalci). Tohle je až děsivý varovný signál.
Můžeme se utěšovat poznámkami, že šlo o pár desítek demonstrujících a že je to "jakýsi islamofobní bizár". Ale pozor, partička z mnichovských pivnic dvacátých let také vypadala zpočátku jen jako plus-mínus srandovní spolek hlučných výtržníků, od nějž žádné větší nebezpečí nehrozí. (Občas zavřít do šatlavy a jinak nechat, "ať se mládenci vybouří")
............................................................................................................................................. 

Myslím, že je třeba vytvářet a nabízet dobré, zdravé vize společnosti. Což je mnohem těžší, než něco kritizovat a proti tomu či onomu brojit. Obávám se, že někteří lidé se pustí do smutných činů možná jen proto, že si nikde nenašli něco aspoň trochu lepšího. Ta nešťastná mladá žena ze Slovenska, na jejíž podporu se akce údajně konala, by spíše potřebovala pomoct, než zavřít. Nadávky a opovržení nejsou k ničemu, potřebná je konkrétní pomoc.
A kromě toho, svobodný svět má jednu základní "obtíž", že člověk sám stojí před úkolem hledat dobré věci, vytvářet je a prosazovat ve společnosti. Tohle za vás neudělá žádný politik a žádná strana, i kdyby slibovala modré z nebe. Neudělají to za vás znudění papaláši, kteří jsou takzvaně "za vodou". A už vůbec ne populisté nebo extremisté, kteří nalévají lidem do mysli jed.
Povídá Švejk paní Müllerové: "Já nesnáším ani připálený jídlo, natož pak knížky!"

..............................................................................................................................................
(1) Heine's famous statement was made in Almansor (1823), 245, as found in Knowles (ed.), The Oxford Dictionary of Quotations, 368. Also see: Heinrich Heine, DHA, 5: 16, from Jonathan Skolnik, Jewish Pasts, German Fictions: History, Memory, and Minority Culture in Germany, 1824-1955 (Stanford, CA: Stanford University Press, 2014), p. 147