Odyssea lodi s uprchlíky. Kdeže jsou ty evropské křesťanské hodnoty?

Zvláštní analogie, smutné i nadějné osudy, chladné odmítání ze strany civilizovaných zemí. Jaké jsou to jenom paralely a co nám říkají o nás samých...

Loď jménem Patria. Příběh z roku 1940, o nadějích, které byly nakonec zmařeny, když po třech měsících putování vyústily v tragedii. Cesta Patrie je součástí mimořádně rozsáhlé akce známé pod jménem Alija Bet. Patří tam například i kolesový parník jménem Pencho, (jehož cestující dorazili na Rhodos a pak skončili v internačním táboře v Itálii) a mnoho dalších.

Připomněl bych také loď Alsina a možná trochu méně známé osudy jejích pasažérů, kteří byli v roce 1941 internováni v Dakaru a Casablance. Byli mezi nimi i uprchlíci z našich zemí (původem z Československa). Odkaz zde 
 

Loď Saint Louis s téměř tisíci židovskými běženci na palubě. Stalo se v roce 1939. Plavba mířila původně na Kubu, ale tento karibský ostrov přijal jen 28 lidí. Poté loď odmítly přijmout USA a stejně tak se zachovala Kanada. St. Louis se musela vrátit do Evropy a mnozí její pasažéři, kteří zůstali v evropských zemích (Belgie, Francie, atd.), skončili po nacistickém obsazení koncentrácích.

Snímek s uprchlíky cestujícími z Evropy přes Atlantik na lodi St. Louis. Zdroj: Universal History Archive

USA dlouho odmítaly přijmout židovské uprchlíky, většinou s odkazem na "bezpečnostní riziko" a s výmluvami, že by mohlo jít o špiony nacistického Německa. Až když se v roce 1944 objevily první fotografie z koncentračních táborů, došlo ke změně oficiální americké politiky. I když bohužel pozdě.
Uprchlíky odmítala za druhé světové války přijímat také Kanada. Premiér Trudeau o tom mluví s lítostí, jako o hanbě nedávné kanadské historie.

V této chvíli marně pátrám po příběhu lodi, který jsem někde kdysi četl. Měla odplout od amerických břehů poté co tam nebyla přijata. Cestující se nevrátili do Evropy a nakonec po strastiplných peripetiích doputovali do Šanghaje. Ale možná mi to jenom nějak splývá s příběhem lodi Saint Louis. Tím spíše, že náročných poutí do Číny a napínavých příběhů kolem toho bylo bezpočet. V Šanghaji našlo útočiště kolem 30.000 Židů, z nichž 450 bylo z Československa. Život ani tam nebyl snadný, zejména po japonské okupaci. (Nemohu vynechat zmínku o skutcích "čínského Schindlera" jménem Feng-Šan Ho. I když musím zároveň dodat, že přirovnání k Schindlerovi se mi zdá dost nepatřičné, zvláště když se nabízí podstatně vhodnější příměr k Nicholasi Wintonovi. V mnohém podobný je příběh japonského diplomata jménem Čiune Sugihara. který zachránil několik tisíců Židů před smrtí ve vyhlazovacích táborech. 

 

----------------------------------------------------------------------------------------------------

A pak tu najednou máme loď jménem Aquarius a osud lidí na její palubě. Jako silné drama těchto dnů, o němž zevrubně informují média. Jen velice těžko se mi to komentuje.
V těchto souvislostech je rozhodnutí Španělska přijmout loď a strádající lidské bytosti na její palubě naprosto v souladu s evropskými hodnotami. Je křesťanské a lidské. A to i přesto, že situace se dál dramatizuje a zůstává velmi nejistá. Je možné, že Aquarius ke španělským břehům ani nedorazí.
Vždy jde především o lidskost. Když už se věnuji tématu "křesťanských hodnot", tak bych rád zmínil, že podle evangelia svatého Matouše (25, 31-46) budeme ve finále svého života tázáni právě na milosrdnou, slitovnou lidskost: "Byl jsem hladový a dali jste mi najíst, žíznil jsem a dali jste mi napít"... (atd.) Nehledě na to, že přijmout pocestného vůbec není jen nějakým "monopolně křesťanským" principem. Je velkou hodnotou také v mnohem starší židovské náboženské tradici.

 

 

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Další odkazy:
http://extrastory.cz/americane-odmitli-tisice-zidovskych-uprchliku-bali-se-ze-to-jsou-nacisticti-spioni.html

http://cs.wikipedia.org/wiki/Alija_Bet

------------------------------------------------------------------------------------------------------

                                           

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Marek Trizuljak | čtvrtek 14.6.2018 22:52 | karma článku: 11,94 | přečteno: 814x