Deník z karantény, den třiatřicátý. Tématem jsou dvě propasti, které mohou člověka stáhnout a zničit, udělat z něj patologické bytí bez citu a svědomí. Touha po moci a touha po majetku.
Je zajímavé, kolik barvitých pojmenování má čeština pro to druhé, tedy pro otročení mamonu: Hrabivost, krkounství, hamižnost, nenažranost, atd (přidat lze další a další půvabné výrazivo). Což ale znamená, že bychom měli tyto vlastnosti umět rozeznat. Raději zavčasu než příliš pozdě.
...
...
Nezmiňuji to proto, abych zmnožoval dávno známé popisy. Jde o reflexi jevů, které vidíme přímo před sebou, málem se jich můžeme dotknout. Žel, nejsou abstraktní a odtažité od našich životů. Naopak, ony zraňují. Rozkládají společnost. V konečném součtu zasahují každého z nás osobně, proto je třeba si jich všímat.
Emblematická může být v této souvislosti povídka Jacka Londona z prostředí zlatokopů na dalekém severu. V jisté osadě, v zimě odříznuté od zásobování, řádily kurděje. A byl tam chlapík, který měl ukrytou zásobu brambor, známý to zdroj vitamínu C. Ten člověk tu i tam tajně někomu prodával po jedné bramboře. Cena za kus byl zlatý nuget. Lidé mezitím umírali, přestože brambor bylo v úkrytu ve skutečnosti dost k záchraně všech. (velmi zestručněný přepis)
...
...
Někdo napsal, že epidemie jsou požehnáním pro diktátorské osobnosti.
Pokud ovšem nenastane taková drobná systémová chyba, že i nařvaný predátor je infekcí zasažen. Memento mori.
...
...
"...a řekl si ten člověk: Teď máš velké zásoby na mnoho let; klidně si žij, jez, pij, buď veselé mysli. Ale Bůh mu řekl: `Blázne! Ještě této noci si vyžádají tvoji duši, a čí bude to, co jsi nashromáždil?" (evangelium sv. Lukáše, 12, 19-20)
...
...
Vypjaté krizové situace a epidemie se zdají být šancí pro určité typy, které mají v těle namísto srdce kalkulačku. Ta se rozjede naplno a bude chtít všechno proměnit na příležitost pro vlastní kšeft. Znejistění lidé, oslabená pozornost veřejnosti a různé restrikce jsou pro ně "ideálním prostředím".
Pozornost společnosti je naprosto nezbytná. Omezení a zákazy jsou zde za jediným účelem: Aby občany ochránily před šířením nákazy. Jakékoliv pokusy o zneužití pro jiné cíle jsou velmi citlivou, nebezpečnou věcí.
...
...
Vyprávění na závěr není z rangu vysoké politiky. Týká se jednoho menšího, obyčejného obchodníka z okruhu mých přátel z Itálie. Měl dilema, zda má zdražit zdravotní a hygienické pomůcky, které prodává. Rozhodl se, že zdražovat nebude, protože mu to nedovoluje vnitřní cit pro pravdivost a poctivost v počínání. A dodal, že také považuje za velmi nerozumné zdražovat kvůli dočasnému zisku a riskovat tak ztrátu důvěry svých stabilních zákazníků, kterou si předtím po léta pracně budoval.
Vztahy a solidárnost jsou těmi hodnotami, které životně potřebujeme a budeme potřebovat i po skončení té zvláštní etapy zrání, kterou nyní zakoušíme.
...
...
