Komunistický režim neslavil vznik Československa. Nahradil jeho svátek ostudně a zlomyslně Dnem znárodnění a snažil se umlčet veškeré vzpomínky na demokratickou, předválečnou první republiku.
.......
Také předtím, ještě než se u nás v roce 1948 chopili moci, komunisté tíhli k vlastizradě: ke kolaboraci s mrazivou totalitní říší na Východě. Gottwald uvažoval dokonce o připojení Československa k Sovětskému svazu. Analogicky se Gustav Husák zabýval koncem války myšlenkami na připojení Slovenska k SSSR.
Poté, co nastal komunistický "machtgreifung" (výraz použil Jan Zábrana ve svém razantním textu http://forum24.cz/jan-zabrana-o-mem-osudu-rozhodli-volici-komunistu-v-roce-1946/), začalo znovu odstraňování pomníků prezidenta Masaryka. V tom se komunisté chovali stejně jako nacisté. Symptomatický je příklad s Masarykovou sochou v Hodoníně, již jednou odstranili nacisté a dvakrát komunisté. Viz odkaz: https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/jednou-ji-odstranili-naciste-dvakrat-komuniste-masarykova-socha-v-hodonine-stale_1709141321_pjPo únorovém puči byli vystaveni perzekuci mnozí představitelé demokratické tradice předválečného Československa a její možní pokračovatelé. Krutě zatočil komunistický režim s příslušníky československého protinacistického odboje, kteří se svojí činností o poválečné obnovení státu výrazně zasloužili.
Až do roku 1961 měl státní znak Československa vyobrazení lva s korunou na hlavě a na hrudi lva byl znak Slovenska (Tři vrchy s dvojramenným křížem) - viz ukázka zde:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/db/Lesser_coat_of_arms_of_Czechoslovakia.svg/508px-Lesser_coat_of_arms_of_Czechoslovakia.svg.png)Pak došlo (v roce 1961) k poskvrnění státního znaku brutálním antiheraldickým zásahem, při němž byla koruna odstraněna (nahrazena pěticípou hvězdou nad hlavou lva) a v ploše na hrudi lva se objevila prapodivná partyzánská vatra.
Vychází mi z toho, že komunisté se v historii opakovaně chovali spíše jako nepřátelé Československa, mnohokrát našemu společnému státu uškodili a kazili také jeho reputaci na mezinárodní scéně. Neslavili svátek jeho vzniku, perzekvovali představitele jeho demokratických tradic, odstraňovali pomníky...
A tak jsem opravdu zvědavý, jak budou komunisté slavit. Zda je například napadne kus pořádné sebereflexe. Že bychom se jako lidé, občané, potomci těch, kdo zakládali společný stát, jehož sté výročí vzniku si letos připomínáme, aspoň dočkali nějaké omluvy komunistů, o tom si už ani moc velké iluze nedělám.
A přesto by bylo dobré a žádoucí dojít postupně k usmíření. Na Rakousko, vůči němuž jsme se za první republiky ostře vymezovali, dnes už pomýšlíme se zvláštní nostalgií. S Německem jsme se usmířili (také a hlavně proto, že Němci své zločiny a viny uznali a mnohokrát se za ně omluvili)... Kdo teď zbývá, aby se omluvil a umožnil tak usmíření, je možná jasné.
.......
