Několik postřehů o vlastenectví a nenávistném pseudovlastenectví. V reakci na blog Zdeňka Bárty na téma Jaroslava Čermáka, člena Vlajky odsouzeného a popraveného po druhé světové válce za kolaboraci s nacisty.
---
Vlastenec je schopen obětovat svůj život pro dobro a záchranu jiných. Skutečným dílem vlastence je mír.
Zatímco nadutý "vlastenec" budí dojem, že prahne po krvi jiných. Výsledným dílem jeho rukou je válka. Po ovoci se pozná strom. Jen si všimněte, že ti, kdo měli plnou hubu řeči o "volání vlasti" a "nutnosti obětovat život za vlast" byli přesně ti, kdo hnali lidi na smrt - své vlastní lidi, občany své vlasti.
- Vlastenec je ten, kdo je ochoten ve chvílích nouze, jako krajní možnost obětovat vlastní život, když je šance, že tím uchrání od utrpení a smrti své blízké nebo spoluobčany či dokonce i lidi takzvaně "cizí". To je pro mne jeden ze znaků skutečného vlastenectví (i když zdaleka ne jediný). Vlastenec je ten, kdo miluje lidi - miluje své spolubratry v lidství - až do té míry, že by v případě nutnosti za ně položil život.
V příkrém rozporu s tím jsou lidé militantní, se sklony k násilí, kteří se rádi bijí v prsa, jakože jsou údajně oni těmi "pravými vlastenci", ale srší z nich nenávist a bez mrknutí oka by prolili krev jiných: cizích i vlastních.
- A vůbec, celý ten pravěký "mýtus krve" pocházející snad z doby kamenné, (á la "posvátná krev našich válečníků", atd.) absolutně nemá co dělat v lidské civilizaci a měl už dávno vymizet.
- Nenávistný "vlastenec" zakope svoji zemi a její obyvatele do plesnivého sklepa zášti, strachu a uzavřenosti do sebe.
Vlastenec je ve skutečnosti občan světa. Člověk milující svobodu. A bez nenávisti k jiným.
---
- Když nakonec vynechám všechny heroizmy, falešný patos krve a furt jakési nucení toho či onoho, aby "obětoval život za vlast", pak se ukáže, že je vlastencem ten, kdo pokojně, vytrvale, mírně, skromně a bez dunivého bití v hruď dělá dobré, pozitivní věci. Dílo rukou vlastence je mír.
...
___________________________________________________________
Pod čarou:
Nadpis článku je citací výroku Msgr. Šrámka, známého prvorepublikového politika.
...
...
