Tématem těchto dnů je návrat ostatků kardinála Josefa Berana z Říma zpět do vlasti, tak jak si to on sám přál a jak to uvedl ve své poslední vůli.
Podobné události mají zvláštní význam a punc nadčasovosti. Stačí zmínit svatořečení Anežky Přemyslovny v listopadu 1989 a následující dění: pád komunistického režimu a náš návrat do společnosti civilizovaných demokratických zemí. Klíčovou roli sehrává v našich novodobých dějinách svatý Václav a není vůbec náhodou, že právě u jeho pomníku se lidé spontánně shromažďují v těžkých a zlomových chvílích. Podobně významnou postavou je svatý Vojtěch, první Čech skutečně evropského rozměru. V každém případě jde o postavy, které nemají jen úzce náboženskou dimenzi, ale patří k základním pilířům naší kultury a národního bytí. Josef Beran svojí osobností a životními okolnostmi nabízí určité paralely. Uložení jeho ostatků ve svatovítské katedrále právě v den svátku sv. Vojtěcha v sobě rovněž nese výrazné symbolické poselství.
Nyní pár slov k "humoru"
Bude asi jen vlídné nedopatření, že se zrovna v době návratu ostatků kardinála Berana domů objevilo na ČT24 vysílání pořadu Historie.cs s odbornou diskusí na téma rituálního pohřbívání upírů (konkrétně v sobotu 21. dubna 2018). Obdivovat můžeme "neodkladnost tématu" a "dokonalé načasování". To fakt nemůže být úmyslné šťouchnutí, protože takový "humor" si snad ani nelze vymyslet. Ostatně cyklus Historie.cs je skvělý a opravdu stojí za pravidelné sledování (nejnovější díly jsou k nalezení.zde)
Zvláštní pohřební rituály měly ten smysl, aby umrlci a domnělí upíři nemohli lidem škodit. Zmíněný historický exkurs do problematiky zombies bych proto považoval za mistrovské umění jinotaje cíleného jiným směrem. Načasování by totiž perfektně sedělo k době konání překrásné nymburské sešlosti. Tady však humor končí. Tragickým kostlivcem ve skříni je u nás stále dědictví komunizmu. Jsme jedním z posledních skanzenů ve světě, kde ještě mají marxističtí, nereformovaní komunisté vliv na veřejné dění. Protikandidát předsedy Filipa, který souboj o vedení strany těsně prohrál, je velkým obdivovatelem Lenina (Aby bylo jasno: toho Lenina, který v Rusku zavedl systém státního teroru a permanentní války proti vlastnímu obyvatelstvu. Toho Lenina, který vydal pokyn ke zřizování koncentračních táborů s cílem umlčet svobodně smýšlející a vzdělané lidi, z jejichž strany hrozil odpor vůči bolševické moci).
Genocida namířená proti vzdělaným, sebevědomým a soběstačným středním vrstvám a proti svobodymilovným lidem nadaným odvahou k odporu patří k nejstrašlivějším zločinům, jejichž neblahý dopad se táhne po několik generací. Komunisté už dostatečně předvedli, co umí. Po únorovém puči srazili na kolena naši společnost na mnoho desetiletí. Údajně ve jménu lidu okradli lid této země o normální svobodný život. Udělali ze státu vězení oplocené ostnatým drátem, jehož bachaři vraždili bez soudu na místě ty, kdo se pokoušeli o útěk. Několika generacím zničili komunisté přítomnost i budoucnost. Zdevastovali zemi fyzicky a morálně. Pokusili se vyrvat nás civilizačně, kulturně i duchovně z Evropy. Zločinná ideologie (zákonem jasně pojmenovaná!) a zločinná komunistická minulost je tím "zombie", který by už nikdy neměl dostat možnost páchat další škody. Nevěřím jim ani slovo, když tvrdí, že se změnili a rozloučili se svojí minulostí. Tím spíše, že po celou dobu (po roce 1989) bránili nápravě křivd, snažili se překazit restituce a nyní se aspoň snaží o zpětné zdanění církevních restitucí, když se jim nepodařilo je zmařit. Jejich vytrvalá snaha zlikvidovat naše začlenění do demokratického světa - v podobě jasně deklarovaného úmyslu vyvést naši zemi z NATO a úsilí vyvolat referendum o vystoupení z EU - usvědčuje komunisty z toho, že se vůbec nezměnili.
....................................................................................................................................
Ještě, když už jsme u toho "humoru": Jeho prazvláštní pubertální kalibr předvedli agenti Stb, kteří arcibiskupovi Beranovi, drženému 15 let v přísné internaci, přidávali do jídla afrodiziaka. Patrně ve zbožném očekávání, že by se církevní hodnostář po požití takto vylepšené krmě mohl snížit k nepřístojnostem, jež by ho kompromitovaly.
.....................................................................................................................................
Srdce Bohumila Hrabala by možná poskočilo (nevím, zda radostně) nad bizarní nymburskou souvislostí. Konání komunistického sletu, přesně v době návratu ostatků kardinála Berana, je dokonalým absurdním divadlem. Tohle si taky nelze jen tak vymyslet.
.....................................................................................................................................
Dobrou zprávou je, že se náš současný kardinál kriticky vymezil vůči návštěvě prezidenta na sjezdu KSČM: „Ve chvíli, kdy my zde vítáme kardinála Berana, je prezident republiky hostem na sjezdu komunistické strany, která se přes volební porážku dožaduje stále většího podílu na moci. Je to velmi zřetelné znamení hodiny, v níž se náš národ nachází. A o to větší zodpovědnost připadá hlavě státu" (...) "Nepotřebujeme autoritářskou demokracii, ale autoritu demokracie" (více zde).
Velice oceňuji, že se Dominik Duka, sám kdysi vězeň komunistického režimu a spoluvězeň Václava Havla, tímto způsobem veřejně ozval. A je dobře, že zmínil vážnou hodinu, v níž se náš národ dnes nachází.
Ocitoval bych zde přání historika Michala Stehlíka: "Přál bych panu kardinálovi Dukovi, aby se o něm v budoucnosti, třeba za padesát let, mluvilo s takovým uznáním a úctou, jako dnes mluvíme o Josefovi Beranovi." (Cit. Pořad na TV Noe Dům ze skla? , 13. díl.)
....................................................................................................................................
Kéžby odvážný, nezlomný duch Josefa Berana pronikl mysl a srdce lidí v naší zemi. Že by skutečně začal po návratu do vlasti takto působit? To by vůbec nebylo špatné. Cituji jeho slova z doby, kdy se jej komunistická moc snažila zlomit a přinutit ke kolaboraci: "Nikdy nesvolím k dohodě, která směřuje proti zákonům Božím. Nikdy nezradím."
........................................................................................................................................
