4. srpna 1989 (před 30 lety) kardinál Tomášek zaslal vládě a Ústřednímu výboru KSČ otevřený dopis, v němž podpořil petici Několik vět.
...
František Tomášek (1899 - 1992) je svými životními osudy jednou z ikonických postav generace, která naplno schytala dva zločinné totalitní režimy 20. století. V roce 1951 byl Tomášek zatčen, pak držen v internačním táboře v Želivi a nucen k otrocké práci v kamenolomu.
Uvádí se, že komunistický režim jej pro mírnou povahu považoval za poddajného a snadno manipulovatelného. V roce 1965 byl jmenován administrátorem pražského arcibiskupství a v roce 1968 vydal prohlášení, jímž naléhavě připomněl pronásledování církve a vyslovil naději, že to už jedou provždy skončilo. Po nástupu abnormalizace režim přitvrdil a v roce 1974 zahynul litoměřický biskup, kardinál Trochta (za války byl v nacistickém koncentráku a poté byl dlouholetým vězněm komunistického režimu). Štěpán Trochta zemřel za dramatických okolností, poté co byl vystaven několikahodinovému hrubiánskému chování ožralého církevního tajemníka. Oficiální příčinou úmrtí byla cévní mozková příhoda. Inu soudruh tajemník se "opilecko-stranicky zasloužil", i když se patrně nedopustil fyzického násilí a přímý úmysl zapříčinit Trochtovu smrt mu asi přičítat nelze.
(Pohřeb vysluhoval František Tomášek a přijel také Karol Wojtyla, tehdy krakovský arcibiskup, který i přes zákaz promluvil. Což se našim "komunardům" hrubě nelíbilo).
....
Zdá se, že ve srovnání s takovými osobnostmi jako Josef Beran a Štěpán Trochta byl František Tomášek po určitou dobu v postojích vůči komunistickému režimu snad až příliš mírný a opatrný. Ale zejména v 80. letech začal vystupovat stále neohroženěji (určitě také pod vlivem papeže Jana Pavla II.) a vyrostl v pevnou oporu obyvatel naší země v dané době. "Pražský arcibiskup, kardinál František Tomášek, se již za svého života stal legendou, především pro své postoje a vytrvalé vystupování na obranu důstojnosti člověka a svobody země. Byl jedním z význačných představitelů protikomunistického odboje a mravní autoritou přesahující katolické společenství. Osobně pocítil teror nacistů i diktaturu komunistů." (cit. dle zdroje)
Spis StB o sledování "objektu" kardinála Tomáška (estébáci neznali kategorii lidí, pro ně to nebyly lidské bytosti, byly to objekty!) viz např. na fotografii zde.
...
Známý je také dopis kardinála Tomáška Lubomíru Štrougalovi z dubna 1988 (viz. dopis 23-4-1988) Pan kardinál jím reagoval na nenávistnou zastrašující kampaň komunistického režimu proti známé petici Augustina Navrátila "Podněty k řešení situace věřících občanů" (Zmíněná petice s počtem podpisů přes půl milionu se stala nejvýraznějším projevem odporu občanů proti komunistickému režimu před rokem 1989). V Tomáškově dopisu byla přesně pojmenována represivní politika komunistické moci proti věřícím a doložena řadou konkrétních příkladů šikany, diskriminace a porušování lidských práv. Dopis Štrougalovi také obsahoval požadavek zásadní změny postoje státu k církvi a věřícím.
.......................................................................................................................................
Druhým výročím vztahujícím se k osobě kardinála Františka Tomáška je připomínka jeho úmrtí 4. srpna 1992. Čest jeho památce. Podobně jako památce všech, kdo se postavili totalitnímu režimu a přispěli k jeho pádu.
Rád bych u té příležitosti vzpomněl třeba Josefa Zvěřinu (1913 - 1990), blízkého Tomáškova spolupracovníka. (Josef Zvěřina, za války nacisty internovaný, za komunistů nejdříve nasazený do PTP a pak téměř 14 let vězněný, posléze perzekvovaný, bez stáního souhlasu k výkonu duchovní služby a sledovaný Státní bezpečností, patřil k těm, kdo uměli pana kardinála důrazně povzbudit k odvaze a rozhodnosti.)
Dalším známým spolupracovníkem kardinála Tomáška byl např. Oto Mádr (1917 - 2011) se značně podobnými, typickými osudy jak za nacizmu, tak za komunizmu: dlouholeté věznění, atd. viz např zde.
Legendární jsou historky o důležitých domluvách v rezidenci kardinála Tomáška, při nichž bylo puštěno nahlas rádio, aby se estébácké odposlechy pokud možno co nejvíce znesnadnily.
...
Statečných lidí není nikdy dost, jsou v každé době velmi vzácní. Také dnes naší zemi chybí podobné osobnosti jako kardinál Tomášek. Zejména ve chvílích, kdy komunisté naprosto beze studu znovu vystrkují růžky a jejich drzost nezná mezí. Ale všeho jenom do času.
...
...
...
...
