Jiné vzpomínky - Altre Memorie (blog původně psaný k století od konce I. světové války)

Prý to byla "Velká válka" - La Grande guerre, The Great War, La Grande Guerra, atd. Ale co je velkého na ničení a zabíjení, na smrti a útrapách desítek milionů lidí? 

 

V létě roku 2012 jsem navštívil jedno z míst bojů první světové války na návrší Kolovrat nad údolím řeky Soča. Zde jsou záznamy slovem a obrazem:  Krása hor, válka a lidské srdce   
(Každou z fotografií si můžete kliknutím otevřít v lepším rozlišení)

...

Některé příběhy se snad mají stát. Jakoby nebyly úplně náhodné a naplní se, aniž by je člověk čekal, či k nim úmyslně směřoval. Na Kolovratu jsem se potkal s mladým italským architektem (jménem Francesco Rossi), který se zmínil, že v těch místech bojoval ve válce jeho praděd. A tak nás při rozhovoru napadlo, že se teoreticky mohli utkat v přímém válečném střetu proti sobě jeho praděd a můj děd, o němž z rodinných vzpomínek vím, že byl na italské frontě, někde v oblasti Julských Alp. 
Příliš mnoho lidí padlo, bezpočet mladých životů bylo nesmyslně přerváno. Jaká to byla náhoda, že zrovna naši předkové válku přežili? Setkání na Kolovratu a podobné rodinné vzpomínky vedly Francesca k tomu, že mě pozval o dva roky později k účasti na mezinárodním výtvarném symposiu ALTRE MEMORIE, konaném přímo na místech dávných bojů. Ne však na Kolovratu, ale o pár desítek kilometrů dál, v údolí Saisera poblíž Tarvisia.

Údolí řeky Saisera a masiv Jôf Fuart v pozadí

Tmavý, menší kuželovitý vrch na fotografii uprostřed je Piccolo Nabois (slovinsky Mali Nabojs). Dole, na řece pod ním, se nalézala frontová linie.
Saisera (německyVordere Seisera - odkaz je zajímavý, prosím nakoukněte) byla zvláštním, méně známým bojištěm. Málem jako na ztracené vartě. Snad jen pár set metrů široká opevněná linie vedoucí napříč řekou v úžině mezi horami.
Údolí náleželo před válkou k Rakousku-Uhersku a bylo osídleno převážně slovinským obyvatelstvem. Civilisté uprchli před válečným běsněním a obec Valbruna byla italským dělostřelectvem proměněna v ruiny. Po válce připadlo vylidněné území Itálii a bylo dosídleno novými osadníky. Tak se tam dostal i děda dalšího z mých přátel (jménem Marco Aquini). Marcův děda byl jedním z těch dělostřelců, kteří obec zničili. Po skončení války získal ve Valbruně malý pozemek znehodnocený gigantickým balvanem, který se skutálel z horského srázu. Inspirován podobenstvím z evangelia tam postavil doslova "dům na skále". Cítil potřebu vykonat pokání a začít žít úplně jinak. Podílel se na vzkříšení vesnice a na rekonstrukci zničeného kostela. A právě dům Aquiniových se stal v září 2014 na dva týdny štábem organizátorů mezinárodního uměleckého setkání. Dávné příběhy se propojily s novými.

Kostel ve Valbruně a hory, večer...

...

Val Saisera s obcí Valbruna v popředí

.

Hřbitov obětí z řad rakouské armády. Čas už na něm zapracoval. Na náhrobcích byla téměř rovným dílem německá a česká jména.

.

Válečný hřbitov, Valbruna

...

Pár slov k mezinárodnímu symposiu s názvem ALTRE MEMORIE  (Jiné vzpomínky) 
Symposium mělo za cíl pokračovat jinou historií a vytvářet nové příběhy. V místech někdejších bojů se sešli výtvarní umělci z několika evropských zemí, jejichž minulost byla přímo zasažena válečným děním. Díla vzniklá na symposiu jsou vytvořena výlučně z materiálů nalezených přímo na místě. Každé je zpracováno takovým způsobem, aby je mohla příroda během doby postupně absorbovat.

__________________________________________________________________

http://altrememorie.it/il-progetto

http://www.artslife.com/2014/09/22/alpi-friulane-vette-darte-nasce-il-parco-dellarte-altrememorie-nei-luoghi-della-grande-guerra/
 

http://www.artslife.com/2014/09/22/alpi-friulane-vette-darte-nasce-il-parco-dellarte-altrememorie-nei-luoghi-della-grande-guerra/

___________________________________________________________________
Práce
 

.

 

Proč vznikají a jak se rodí vražedné válečné konflikty? "Proč se sakra nedomluviti na míru už předtím, dříve než rozpoutali to vražedné šílenství?" (Harry Patch). Otázku symbolizují dva vzájemně propletené otazníky otočené proti sobě. Konflikt dvou odlišných pohledů, dvou světů, které se dostaly do sváru. A zároveň jako dvě cesty, které nakonec umožní setkání obou, původně nepřátelských stran.
 

Na závěr symposia byla na místě hotového díla připravena performance. Ztvárnili ji italská umělkyně Chiara Mu (jedna z účastnic symposia) a David Dvorský (rovněž účastník symposia a můj spolupracovník na realizaci objektu)

Video ke zhlédnutí také zde: 
https://www.youtube.com/watch?v=2rB71i3Juqo&feature=youtu.be...

Mezi prací jsem se zastavil na hřbitově obětí tamních bojů z první světové války. Měl jsem v srdci myšlenku, že své dílo chci vytvořit k uctění jejich památky. Při prezentaci (zachycené na videu) se potom přihodila zvláštní, neplánovaná věc. Na konci, přesně ve chvíli, kdy dvojice zapálila poslední svíce, se rozezněl zvon kostela ve Valbruně. 

 

Dokončený objekt ''Můj a tvůj pohled''. Večer, se zapálenými svícemi

...

 

______________________________________________________________________

Autorem videonahrávky a fotografií (pokud nejsou označeny jinak) je autor tohoto blogu. 
Autor výtvarného objektu: Marek Trizuljak, tvůrčí spolupráce při jeho realizaci: David Dvorský

...

...

Autor: Marek Trizuljak | úterý 29.1.2019 11:18 | karma článku: 18,59 | přečteno: 343x