Když takto dnes někoho pojmenujete, urazí se. Oslovení "soudruhu" či "soudružko" použité v diskusi je zde na blogu důvodem ke smazání příspěvku.
.....
Vulgarita nevychází z formální vnějškové podoby výrazu, ale z hrůzného krvavého obsahu, který komunisté slovu "soudruh" vtiskli. Ukrývají se za ním desítky milionů mrtvých, jež mají tihle podruzi na svědomí.
A svědomí se nedá oklamat, oni dobře vědí o všech ukrutnostech, které komunizmus napáchal (na svých vlastních lidech!) Ty barbarské hrůzy se staly a nikdo to nezmění zapíráním ani skartováním archivů. Proto komunisté sami přesně cítí, že oslovení "soudruhu" je zasahuje až na dřeň.
...
...
Analogií hrubé sprostoty slova "soudruh" je "bratrská pomoc". Je to výraz, který jednou provždy shodili do bláta okupanti Československa z roku 1968. O zvrhlosti výrazu "normalizace" nemluvě.
Zvrácená řeč je typická pro komunisty a všechny jejich pozdější klony. Včetně současné propagandy namířené proti svobodnému demokratickému světu, za niž by se ani s. Andropov nemusel stydět. Je to stále jeden a tentýž duch, jeden a tentýž rukopis.
...
Komunizmus je nejenom z hlediska mravního principu, ale také z pohledu zákona definován jako zločinný systém. Na roveň nacizmu. Pro normálního člověka, který si třeba i od komunistů hodně vytrpěl, on osobně nebo jeho blízcí, je soudruhování bezednou vulgárností. Tak jak to ztělesňuje filmová postava Jindřicha Krause (Jiří Kodet) ve filmu Pelíšky.
...
...
