Dnešní den, 27. ledna 2020, přináší vzpomínku na 75. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. Toto datum je zároveň Mezinárodním dnem památky oběti holocaustu.
...
Událost osvobození koncentráku v Osvětimi a souvislosti shrnuje například zpráva na portálu Paměť národa. Ty událost jsou, doufám, poměrně dost známé, ale přesto prosím, nahlédněte. A hlavně, zkuste si představit, že jste vy sami tam na tom místě mezi vězni...
https://www.pametnaroda.cz/osvobozeni-koncentracniho-tabora-v-osvetimi
Pozoruhodné je svědectví pana Luďka Eliáše "Přežil jsem holocaust". Věřím, že beseda s ním bude v televizním vysílání ještě reprízována.
Historik Timothy Snyder připomíná tzv. Operaci Reinhard a zřízení celé řady vyhlazovacích táborů... Treblinka, Sobibor, Belzec, Chelmno, Majdanek... V Treblince zahynulo mezi osmi sty tisíci až jedním milionem Židů, v Belzeci půl milionu. Rovněž nelze zapomenout na řádění Einsatz Gruppen po nacistickém přepadení SSSR, při němž docházelo k obrovským masakrům. Anebo na dění na Ukrajině viz např Babij Jar, atd. Hodně o tom napoví kniha Krvavé země.
Tohle je třeba stále opakovat a připomínat, nikdy nezapomenout. Co za zvěrstva se děla v Evropě a že nás od toho časově dělí jen necelých osm desetiletí. To vůbec není vzdálené, vždyť svědky té doby byli naši rodiče nebo prarodiče... Nesmazatelně se to dotýká i našich zemí. Například počet oběti holocaustu z obyvatel protektorátu je odhadován na 80.000 a ze Slovenského štátu přibližně 70.000. Přesná čísla jsou obtížně dohledatelná. Výmluvné je však srovnání počtu spoluobčanů židovského původu v Československu před válkou a po válce. Jsou mrazivě jednoznačná.
...
Žel nejde jen o historickou připomínku. Čelíme totiž jevu, který má v sobě zřetelný potenciál návratu. Je třeba opakovaně a důrazně varovat před resentimenty. Například vážně se ptát, odkud se dnes berou různá neo-nacionalistická či přímo neonacistická uskupení. Kdo a proč je podporuje. Je to zlá, krajně nebezpečná hra s ohněm.
_________________________________________________________________
Připojím osobní vzpomínku na návštěvu památníku Jad Vašem v Jeruzalémě...
Nejhlouběji mě zasáhl pavilon, který připomíná životy dětí zmařené v nacistických koncentrácích. Vstupte dovnitř a ocitnete se v tajemném prostoru tmy, v níž se vznáší nesčetné množství mihotavých světel. Odněkud z dálky slyšíte tichý táhlý zpěv. Mužské a ženské hlasy vyslovují jména dětí, jejich věk a název země, z níž pocházely. Zažijete tam pocit odhmotnění, jako byste se vznášeli a nebyli schopní ovlivnit svůj pohyb vůlí. Vjem je založen na prosté konstrukci ve tvaru mnohostěnného hranolu obloženého tmavými skly, jimiž se znásobují průsvity a odrazy světla několika málo svící. Výsledkem je mimořádná působivost celku. Ve vzduchu visí strašlivá otázka PROČ se to všechno muselo stát. Ale také záchvěv naděje: jména dětí jsou vložena do ruky Někoho, kdo zná odpověď na všechny hrůzy a absurdity, které jsme my, lidé napáchali.
26. ledna 2020 napsal papež František na svém twitterovém profilu:
„Na zítřek připadá 75. výročí osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau.Tváří v tvář této nezměrné tragédii a krutosti je lhostejnost nepřípustná a paměť nezbytná. Zítra jsme všichni zváni k modlitbě a usebrání, abychom si každý ve svém srdci řekli: už nikdy!“
...
Dějiny lidskosti jsou příběhy těch, kdo se uměli postavit zlu.
Závěrem chci připomenout ty, kdo se zasloužili o záchranu lidí bezprostředně ohrožených nacistickým holocaustem. Někteří jsou možná dodnes bezejmenní, protože byli tiší a skromní. Nakonec i Nicholas Winton mohl zůstat neznámý, nebýt objevu jeho poznámek odložených na půdě.
Naštěstí máme velké množství zdokumentovaných příkladů. Mezi nimi zejména nositele vysokého morálního ocenění vyjádřeného titulem Spravedlivý mezi národy. Z českého prostředí je to přes sto lidí a ze Slovenska je jich uváděno dokonce 570. Mnohé z těch příběhů jsou fascinující. Jsou svědectvím o tom, že vzdorovat zlu a poskytnout pomoc bližním v nebezpečí i za cenu ohrožení vlastního života, má vždy velký smysl.
...
...
