V této chvíli určitě není mým cílem "propagace výtvarných aktivit". Na segmentu společnosti, který důvěrně znám, bych chtěl ukázat, jak velkou věcí je svoboda.
„Úkolem každé generace je, aby se snažila vytrvale hledat způsob náležitého uspořádání věcí, aby se snažila pochopit správné užívání lidské svobody. I když povinnost upevňovat „struktury svobody“ je zásadní, nevyčerpává se tím zcela. Lidská touha se povznáší nad sebe samu, nad to, co může poskytnout vládnoucí politická a hospodářská moc. Svoboda hledá smysl, vyžaduje přesvědčení“ (Benedikt XVI. Promluva k představitelům politického a občanského života, Pražský hrad, 26. září 2009)
1/ Na přelomu let 2009 a 2010 jsem se podílel na přípravě výstavy s názvem "Fenomén svobody" (Galerie G Olomouc a Galerie Patro, 9.12.2009 - 30.1.2010), která měla také za úkol bilancovat, ale stala se především oslavou dvaceti let prožitých ve svobodě. Když jsem měl tehdy v rukou pohromadě dokumentaci, užasl jsem nad tím, co dokázala vykonat za dvacet let parta umělců, členů jednoho výtvarného spolku - lidí impulzivních a nesystematických, bez organizačních zkušeností. Dělali to z přesvědčení, jako dobrovolnou aktivitu na úkor svého osobního času, s velkou obětavostí. Od počátku bylo jejich hnacím motorem nadšení, že tohle všechno je najednou možné dělat. Nadšení ze znovu nabyté svobody.
Výběr z dokumentace výtvarných aktivit bilancovaných u příležitosti výstavy "Fenomén svobody" (autor fotografií Marek Trizuljak)
Výstavy doma i v zahraničí, mezinárodní symposia výtvarného umění a výměnné umělecké projekty. Pravidelná prezentace naší, domácí tvorby na mnoha místech v zahraničí, v řadě evropských i zámořských zemí. V době, kdy se galerie zavíraly, se podařilo nejenom udržet v chodu krásnou, prostornou výstavní síň v centru města, ale také její činnost trvale rozvíjet, obohacovat o dimenze mezinárodní spolupráce.
Záběr z prezentace tvorby 17 českých umělců v Calgary, Triangle Gallery of Visual Arts, 2008. (Výběr z aktivit bilancovaných u příležitosti výstavy "Fenomén svobody")
Mezitím uplynulo dalších 7 let a mohl bych přidat popis nové řady úspěšně realizovaných akcí. Dobrodružství zmíněné umělecké party dál pokračuje. Pojmenoval bych to jako "spiknutí v dobrém".
2/ Všechny výše zmíněné věci (výstavy, umělecké aktivity, atd.) se také mohly nestat. Otevřený prostor svobody je prostor určený k "zabydlení", k naplnění věcmi, které mají smysl. Asi jako když dostanete do nájmu prázdý byt a podle způsobu, jak žijete, nakonec vaše obydlí vypadá. Svého druhu "svobodou" je i to, že někdo vytrhá parkety a zatopí s nimi. "Svobodou" může být, že večer vezmete kladivo a vymlátíte si okna. Také můžete rezignovat na zařizování a spát zakrytí třeba novinami. Anebo můžete z původně prázdného bytu postupně vytvořit přitažlivý, uspořádaný a útulný svět. Až to je uskutečnění svobody.
Mně stále něco zůstalo z toho původního nadšení. V kontrastu s nesvobodou, (kterou člověk zažil a dobře si ji pamatuje), je otevřený, svobodný svět fenomenální, nádhernou věcí a nemá žádnou rozumnou alternativu. Vůbec nejhorší ze všeho by bylo hazardovat se svobodou, zahrávat si s jakýmkoliv novým pokušením nesvobody, byť oděným do nabídky "větších jistot a bezpečí". Ano, za pořádnou zdí by snad mohlo být bezpečno, ale taky nedýchatelno...
...............................................................................................................................
