Text věnuji vzpomínce na Karla Čapka a 80. výročí jeho úmrtí (na Boží hod vánoční, 25. prosince 1938)
.......
Motto
"Kdyby soudcové všechno, ale naprosto všechno věděli, nemohli by soudit; jen by všemu rozuměli, až by je z toho srdce bolelo."
(Karel Čapek Poslední soud, Povídky z jedné kapsy)
.......
Znovu mě zasahuje Čapkův hořký esej "Láska a jiné vánoční předměty" (publikovaný v Lidových novinách na Štědrý den r. 1929.) Když si odmyslíme reálie tehdejší doby, vystoupí na povrch jeho aktuálnost. Apel k nám v naší k dnešní situaci.
"A zase budou noviny plné lásky k bližnímu jako každoročně v tyhle dny; zase bude poptávka po poezii a dojatých citech. Bude se pohnutě psát o teple domácího krbu (...) o voňavých vánočních stromcích (...) A bude se psát o lásce... Na témž zlořečeném papíře, který se po celý rok namáhal, aby denně servíroval nenávist (...)
Je tomu pár neděl, kdy jsme četli v novinách křik proti humanitě; žurnály se utrhovaly na “humanitu”. Ale mějte pozor na slova; slova mívají osudově co činit s věcí, jež je jimi označena. Znevážením slova znectíte i jeho obsah. Ti pisálkové, kteří se opovážili zavřít humanitu do svých mrzkých uvozovek, pomáhají vraždit ohled a úctu člověka k člověku. (...)
Nebo si vemte parlament (...) Sejde se těsně před vánocemi; nečekáme sice, že zazpívá sborem Narodil se Kristus Pán, ale také bychom nečekali, že se tam někdo dopustí surového útoku, ve kterém vláčí jména osob nepřítomných nebo nemocných; a zejména bychom nečekali, že den nato bude řada novin citovat tyto nízkosti s daleko slyšitelným mlaskáním. (...)
Představte si, že by si noviny vzaly ve zvyk připomenout svým čtenářům všechny krásné a dobré veřejné skutky, kterými lidé tohoto národa povznesli a obohatili náš život. Shodli bychom se – my tady a vy tamhle – aspoň na devíti skutcích spravedlivých? Poslyšte, nebyla by to stejná mela, jako je s naší nenávistí, kdybychom se měli vytasit se svou láskou a vděčností, máme-li nějakou?"
(zkrácené citace z eseje "Láska a jiné vánoční předměty")
Z čeho bolelo srdce Karla Čapka? Při čtení jeho povídek, cestopisných poznámek a mnoha dalších textů mám často pocit, že hluboce rozuměl lidské duši.
Vzdor varovnému hlasu vánočního eseje bylo do devíti let veta po první republice. Svobodné demokratické poměry nelze zneužívat k šíření lži a nenávisti. Nemohu v této souvislosti pominout fakt, že dne 20. prosince 2018 vyřkl jeden politik obvinění Václava Havla z vlastizrady. Nedbal důrazného napomenutí od moderátora televizní debaty a svoji lež bezostyšně zopakoval. To však už není výraz demokracie a svobody projevu. Je to jejich pravý opak. S podobně drzou nenávistností mluvili v Čapkově době nepřátelé svobody a všeho lidského. Z roku 1929 pocházejí Gottwaldova slova o "zakroucení krkem po vzoru Moskvy" a v témže roce se v Německu konal sjezd NSDAP, jímž započal Hitlerův tvrdý vzestup k moci.
Nemáme u nás příliš mnoho přemýšlivých tvůrčích lidí, kteří obohatili světovou kulturu a jejichž dílo by bylo překládáno a čteno po celém světě. (V minulosti to byl například Jan Ámos Komenský, vyzvedl bych jeho Labyrint světa a ráj srdce) Nemáme mnoho lidí, jejichž hlas je i ve světových souvislostech hlasem lidskosti a svědomím doby. Ale Karel Čapek k nim rozhodně patří.
.......
.......
