Polistopadová zbohatlická vrstva, tvořící hlavní skupinu voličů „pravice“ – ODS a TOP 09 je vyděšena volebními preferencemi „levice“ a Babišova ANO 2011.
Je téměř jisté, že ČSSD, ANO a KSČM budou mít dohromady v nové sněmovně zdrcující většinu. Ať už vládu bude sestavovat kdokoli, hrozí vrstvě zbohatlíků a bezskrupulózních „podnikatelů“, že jejich „podnikání“ a praktikám hrozí potíže.
Tato panika se v plné nahotě projevila v článku jejich „mluvčího“ Jana Ziglera v blogu
http://ziegler.blog.idnes.cz/c/369508/Vseobecne-volebni-pravo-je-nejvetsim-omylem-historie.html#t2 Všeobecné volební právo je největším omylem historie z pátku 18. října 2013, 13:51
A také v ohlasu u čtenářů, evidentně náležejících k těm, kteří se cítí ohroženi. Blog byl přečten mimořádným počtem čtenářů 19136 x a jimi oceněn karmou též mimořádnou 47,75 .
V textu blogu a v následující diskusi, projevili jejich aktéři v plné nahotě představu o demokracii, jakou by si přáli.
To co pan Zigler a jeho stoupenci hlásají, není demokracie, ale oligarchie třídy majetných, založená na fašistických principech pinochetovského typu. Tato povýšenecká vrstva (ale spíše třída – což se dnes nenosí) považuje chudší až zcela chudou většinu populace (71%) za neschopné lenochy, kteří nejsou schopni si vlastní prací zabezpečit skromné životní potřeby a chtějí „okrádat“ ty (všeho)schopné o plody jejich usilovné a „poctivé“ práce.
Zbohatlíci, kteří se často rekrutovali z veksláků a rozkrádačů komunistického režimu tvrdí, že každý má rovnou šanci zbohatnout a zařadit se mezi ně. Nepřipouštějí skutečnost, že ne každý je „od Boha“ zdravý a nadaný, nebo že se narodil v rodině, která mu pro chudobu nemohla zabezpečit dostatečnou výživu, dostatečné vzdělání a poskytnout nějaký „základní kapitál“ pro životní start. Nemůže-li prý někdo najít práci, je to také jeho vina a oni se neobtěžují vysvětlením, proč je nezaměstnaných (všech kvalifikací a věkových skupin) i v evropských zemích někde až 20%!
A pan Ziegler by vše „demokraticky“ vyřešil tím, že by této mase vzdělaného a práci nenacházejícího lidu – podle Ústavy suveréna demokratického státu – odepřel jeho základní, i když nepostačující právo rozhodovat alespoň občas ve volbách o tom, kdo má vládnout a spravovat věci veřejné.
