Ekonomický deník E15 z 19.10.2016 pozitivně referuje o rozhodnutí chorvatské vlády, privatizovat, rozprodávat národní majetek soukromým společnostem, aby získala dalších 500 milionů EURO do svého chronicky deficitního rozpočtu.
Největší rybou v tomto výlovu chorvatského rybníku, má být společnost ADI Marine, která vlastní největší počet přístavů ve středomoří. Dále to má být proslulá obuvnická firma BOROVO a producent radioelektronických zařízení RIZ-Odašiljači. Dalo by se říct „rodinné stříbro“ Chorvatska.
Naši bojovníci z ODS a z velkokapitálových kruhů, posedlí dogmaty neoliberalismu, horují pro tzv. minimální stát a za jeho maximální náhradu privatizovanými službami, budou jistě touto zprávou povzbuzeni - viz v tomtéž čísle E15 – Byrokratický teror utěšeně vzkvétá. Jejich ideálem je stát, který by jim nereguloval ceny produktů a služeb pro veřejnost, nevybíral daně ze zisku podniků a z příjmu fyzických osob a minimalizoval svojí péči o základní potřeby občanů, od výše mezd zaměstnanců, až po péči o nemocné a seniory.
Pozoruhodné je globální, evropské i tuzemské mlčení těchto kruhů o východisku ze slepého kruhu trvale stoupajícího zadlužování všech států. Zadlužené Řecko již počítá s prodejem některých ostrovů v Egejském moři. Itálie, Španělsko a Portugalsko se k řeckému konci také přiblížily.
I v poslední diskusi před volbou prezidenta USA, vznikl spor mezi Clintonovou a Trumpem o řešení gigantické zadluženosti USA. Trump, jako příslušník kapitálové oligarchie zastával přirozeně snižování daní a další kvantitativní růst ekonomiky, zatím co Clintonová vidí řešení ve zvyšování daní bohatým ve prospěch spotřeby stále více chudnoucí většiny obyvatel USA.
Pokud by pokračovalo zadlužování států jako dosud a další soustřeďování majetku v rukou stále se zužující části globální populace, dospěl by vývoj nakonec k zániku států a světu by vládě několika oligarchií kapitálových korporací, zcela bez ohledu na názory a zájmy populace ostatní. Ta by vlastně byla v postavení feudálních bezprávných nevolníků, kteří by podléhali libovůli kapitálové oligarchie. Ta by je při jejich vzdoru a neposlušnosti „pacifikovala“ mocensky, svými soudy a ozbrojenými silami. Při pokračujícím vyčerpávání veškerých přírodních zdrojů planety, by jistě docházelo mezi korporacemi k válečným sporům o ně, s rostoucí intenzitou.
A to by byl konec vývoje člověka, jako druhu, a jeho vyhynutí na naší planetě.
Že státy mohou existovat i bez zadlužování, dokazuje ústava Švýcarska
Článek 126 Vedení státního rozpočtu
(1) Federace udržuje trvale výdaje a příjmy rozpočtu v rovnováze.
(2) Nejvyšší částka dovolených celkových výdajů se řídí podle předpokládaných příjmů,
s uvážením ekonomické situace.
(3) Při mimořádných požadavcích na výdaje, může být nejvyšší částka podle odst. (2) přiměřeně
zvýšena. O zvýšení musí být přijato usnesení Federálního shromáždění podle Článku 159, odst. 2,
písmeno c.
(4) Překročení celkových výdajů oproti státnímu rozpočtu, překračující limit podle odst. (2)
nebo (3), musí být vyrovnány v následujících létech.
Je evidentní, že jak Švýcarsko již dávno řeší vyrovnanost svých rozpočtů, tj. rovnováhou příjmů a výdajů státního rozpočtu, a jak ji slibuje řešit Clintonová, je tou jedině správnou a odpovědnou vládní rozpočtovou politikou.
