K debatě si tentokrát pozval seriozní osoby – Petra Pitharta, levicového filosofa Bělohradského a profesora politologie na v Leidenu Petra Kopeckého.
Všichni se shodli v názoru, že nejen EU, ale celý svět jsou ve stavu narůstání všeobecné krize, ze kterého neznají východisko.
Ke cti všech diskutujících je nutno říct, že se vyhnuli politicky a ideologicky motivovaným stanoviskům, o kterých vedou spory konjunkturální politici, „experti“ a žurnalisté, placení zájmovými skupinami a vlády chtivými korupčnickými partajemi, která já nazývám obchodními korporacemi typ s.r.0 – společnostmi s ručením nulovým!
Správně poukazovali na fakt, že zmíněným politikům jednotlivě i jejich stranám nejde o prospěch všech občanů a našeho společného státu (nebo celé EU), ale vždy jen a jen o jejich prospěch parciální.
To jistě je hodno chvály pro zúčastněné diskutéry.
Ale tito pánové (bez žen, které naopak opanovaly OTÁZKY (1) však ani nenaznačili nějakou cestu, která by mohla ČR i EU z této prekérní situace vyvést. Byl to pouze „pláč nad správným hrobem“, ale bez invence, schopnosti, odhodlání a odvahy navrhnout řešení. A to je typické pro zúčastněné intelektuály, kteří vyslovují idealistické cíle, ale nejsou schopni navrhnout program a cesty k jejich uskutečnění. Pochvalně se zmínili o Václavu Havlovi a jeho vizi (Patočkovsky) ideální společnosti, kterou neprosadil a neobhájil proti bandě egoistických pragmatiků, rozbila Československo s jeho tradiční kulturní a ekonomickou úrovní, rozkradla jeho národní majetek a přivedla do permanentní společenské krize.
Pan Pithart správně poukazuje na tzv. „demokratický deficit“, kterým je porušování právo na pozitivní svobodu občanů v uplatňování jejich požadavků na formování politiky státu na všech úrovních, např. formou referend podle Článku 2 (2) Ústavy ČR. Což platí i na úrovni EU, kde je tento deficit zřejmý v systému jejích bruselsko-štrasburských orgánů. Doporučuji čtenářům otevření mého blogu na toto téma pod adresou:
https://trinkewitz.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=627310
Všichni přítomní pánové jsou evidentně v zajetí main-streamového názoru o jedinečnosti parlamentní demokracie, jaká je uplatňována ve státech tzv. vyspělé demokracie, kde by měla zabezpečovat jejich pozitivní vývoj ku prospěchu všeho lidu, který je vždy v jejich ústavách prohlašován za suveréna, vládnoucího státu. To je však jen klamavá ideologie, sloužící skutečným „vladařům“ jen k ohlupování masy „suverénního“ lidu.
Skutečnými vladaři v dnešním světě jsou globálně působící bankovní kartely, jejichž zájmem je dosahování trvalého zisku a akumulace majetku podle neoliberální politicko-ekonomické teorie, bez ohledu na ostatní zájmy světové lidské populace. A právě to je zdrojem narůstání všeobecné světové krize, hrozící zničujícími důsledky.
Existují ale cesty, kterými by se mohlo světové lidstvo takovým důsledkům zabránit. Jeden takový možný globální projekt jsem publikoval na mých stránkách http:trinkewitzcz na adrese:
http://trinkewitz.cz/?p=695
Ponechávám na úsudku mých čtenářů, jsou-li ochotni se zamyslit nad mými argumenty a občansky se angažovat v zápasu o uplatnění svých pozitivních svobod, jak o nich hovořil pan Pithart.
