Nový návrh na řešení restituce majetku katolické církve

Čeští měšťáci, inteligence a politikové se rádi nekriticky zhlížejí v zahraničních vzorech velkých národů. Tu jsou to Angličané, Francouzi, Němci říšští i rakouští, tu Američané z USA, tu Rusové ze Sovětského svazu, tu … , nebudu dále vypočítávat.

Ač tuto zálibu a podlézavost nemiluji, napadlo mne, že bych ji v jednom konkrétním případě mohl nejen tolerovat, ale přímo doporučit.

Při posledním každoměsíčním setkání s mými vrstevníky u piva (max 2 za večer) se rozvinula debata o tzv. církevních restitucích. Všichni bez rozdílu protestovali proti nestydatosti katolické církve, která v dnešní době utahování opasků nejchudším vrstvám národa, požaduje vydání a vysokou finanční náhradu majetků, které ji ani v historických dobách Přemyslovců, Lucemburků, Jagellonců a Habsburků většinou nepatřily a které měla vždy jen v užívání.

Napadlo mne, že bychom mohli v tomto případě využít příkladu našeho dnes největšího vzoru – USA. Ty, po více než 300 létech od vyvlastnění a částečném vyhlazení původních obyvatelů Severní Ameriky – indiánských kmenů,  jim postupně vyhradily etnické enklávy – indiánské rezervace, daly jim značnou autonomii a zavázaly se je materiálně podporovat z federálního budgetu. Ale aby Indiáni nebyli závislí jen na federálních dotacích, dali jim preferenční právo na provozování hráčských kasin s volnějším režimem, než ve státech Unie.

Tam by se naši církevníci, klerikální a s nimi spřátelení politici mohli poučit, jak odškodnit katolickou církev a zároveň ji konečně umožnit odluku od neznabožného státu a zajistit si na státu nezávislé financování svého pastýřského díla.

Nechť jim jsou vydány nemovitosti, pozemky, lesy a budovy, které nejsou nezbytné pro zachování veřejných institucí dnes tam usídlených, nechť je jim vydán movitý majetek, který katolické církvi prokazatelně patřil před 25. únorem 1948. S tímto majetkem ať si církev hospodaří jako majitel a vydělává si na chléb svůj vezdejší. Po určenou dobu, ve které by církev měla čas na rozvinutí svého hospodaření, by se měl stát zavázat ji vyplácet postupně snižované subvence, vycházející z těch dosavadních. Stát by také měl ze svého rozpočtu trvale církvi dotovat i údržbu významných národních památek, které bude pro svojí pastorační činnost užívat, ale jejichž zachování je nutno plně zabezpečit.       

A po vzoru USA by stát mohl rázně omezit provozování dnešních nesčetných hazardních heren a dát církvím právo je provozovat na církevních majetcích. Tak by měly církve nebývalou bezprostřední možnost napravovat hříšníky a lidi zbloudilé a zároveň si přivydělávat na svůj náboženský život a dílo.

Co vy na to?

Autor: Zdeněk Trinkewitz | úterý 7.2.2012 21:40 | karma článku: 15,14 | přečteno: 882x