Každý člověk je unikátní biologický robot

Jeho „výroba“ začíná početím a pokračuje vývojem plodu, jehož „hardware“ je „naprogramováno“ genetickým kódem, zděděným od obou rodičů.

Ale jako u každého „stroje“ může vnějšími vlivy docházet k jeho poškozování. Například podvýživou, nemocemi, úrazy, různými šoky ap.

Ale již v této fázi začíná také programování jeho „software“. Až do porodu a opuštění těla matky spočívá v programování mozku plodu vnímáním všech druhů projevů okolního prostředí (zvuky, teplota, vibrace atd.).

Teprve však porodem začíná velké programování mozku vnímáním vnějšího prostředí. Mozek novorozenec se teprve učí vnímat a uspořádávat nervové signály ze všech „čidel“ vnějšího prostředí. Učí se je syntetizovat a přetvářet ve vidění, sluch, chuť, hmat atd.

A po počátečním naprogramování základních životních funkcí začíná, a až do konce života každého lidského jedince pokračuje, nepřetržité programování jeho intelektu. Jeho rozšiřováním, „inovacemi“ a doplňováním z nejrůznějších zdrojů informací: poznáváním života v rodině a rodinnou výchovou, poznáváním života okolní společnosti, návštěvou škol všech stupňů, životními zkušenostmi a praxí, ovlivňováním všemi druhy informačních a kulturnících medií, a v neposlední řadě, ideologickou aktivitou nejrůznějších politických a náboženských hnutí.  

Je zřejmé, že nejen hardware lidského robota může být během jeho životnosti poškozeno (stěží vylepšeno!), ale zejména i jeho software je vystaveno neustálému tlaku subjektů, které se snaží jeho vědomí „formovat“ tak, aby se jim podvoloval a sloužil jejích zájmům (metodou t.zv. brainwashingu - vymývání mozků).

Takovými agresivními subjekty jsou různé zájmové skupiny: politici, armádní náčelnictvo, politické strany, mocné podnikatelské subjekty, církve a podobná hnutí. Ty proto vytvářejí a mocensky prosazují takové společenské pořádky a instituce, které jejich zájmy zabezpečují. Jejich cílem je světovláda tzv. společenských „elit“, nové dědičné aristokracie, které bude sloužit armáda „nevolníků", biologických robotů (čapkových RUR), bez práv a vlastní vůle.

Autor: Zdeněk Trinkewitz | pátek 11.11.2016 12:17 | karma článku: 15,90 | přečteno: 313x