Jak Karel Čapek již r. 1936 viděl školství

V satirické utopii VÁLKA S MLOKY varuje svět 30. let před válkami, imperialismem, nacionalismem a hospodářským expanzionismem. Ale svět šel tímto směrem dál.  

 

V satirické utopii VÁLKA S MLOKY varuje svět 30. let před válkami, imperialismem, nacionalismem a hospodářským expanzionismem. Ale svět šel tímto směrem dál.

Mimo jiné, viděl hrozbu i v zaměřování školního vzdělávání a výchovy na přípravu mládeže pro tento katastrofický vývoj. Ukázalo se, že marně! Jak zcela podobná je situace dnes, v našem 21. století, chci připomenout krátkou citací z Války s Mloky, z kapitoly 2. Dějiny mloků.

Otázka mločí výchovy se nyní počala rozvíjet rychle a normální cestou. Proti vzorným Écoles Zimmermann zvedli pokrokovější učitelé množství závažných námi­tek; zejména se tvrdilo, že na výchovu mločího dorostu se nehodí zastaralé humanistické školství pro mládež lidskou; rozhodně se zavrhovala výuka v literatuře a dějinách a doporučovalo se, aby co nejvíce místa a času bylo věnováno praktickým a moderním předmětům, jako přírodním vědám, práci ve školních dílnách, tech­nickému výcviku Mloků, tělovýchově a tak dále. Tato tak zvaná Reformní Škola čili Škola pro Praktický Život byla opět vášnivě potírána stoupenci klasického vzdě­lání, kteří hlásali, že Mloky lze přiblížit kulturním stat­kům lidským jenom na základech latinských a že ne­stačí naučit je mluvit, nenaučíme-li je citovat básníky a řečnit s výmluvností ciceronskou.

Byl z toho dlouhý a dosti rozhořčený spor, který byl nakonec rozřešen tím, že školy pro Šalamandry byly postátněny a školy pro lidskou mládež reformovány tak, aby se co nej­více přiblížily ideálům Reformní Školy pro Mloky.

Je přirozeno, že nyní také v jiných státech se ozvalo volání po řádném a povinném školství pro Mloky pod dozorem státním. Došlo k tomu postupně ve všech ná­mořních zemích (ovšem s výjimkou Velké Britannie); a protože tyto mločí školy nebyly zatíženy starými kla­sickými tradicemi škol lidských a mohly tedy užít všech nejnovějších method psychotechniky, technolo­gické výchovy, předvojenského výcviku a jiných po­sledních vymožeností pedagogických, vyvinulo se z nich záhy to nejmodernější a vědecky nejpokročilejší školství na světě, jež právem bylo předmětem závisti všech pedagogů i školáků lidských.

Není to příhodné varování pro naše ministry školství (i v demisi) a akademické pedagogy před neustálými nedomyšlenými experimenty se školstvím naším?

 

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Zdeněk Trinkewitz | pondělí 19.3.2018 7:23 | karma článku: 14,75 | přečteno: 358x