Ohlas na sborník Povaha změny – Bezpečnost a stav dnešní civilizace, který vyšel v roce 2015 v nakladatelství Vyšehrad-Praha.
Na pozvání manažera italské firmy FIAT Aurelia Peceia a skotského vědce Alexandra Kinga se v dubnu 1968 sešla v jedné vile v Římě skupina profesionálů z různých oborů, s cílem řešit krátkozrakost rozhodování mezinárodních jednání, zvláště pokud se jednalo o spotřebu zdrojů. Výsledkem bylo založení tzv. Římského klubu.
Během následujících let byl v několika iteracích Dennisem Meadowsem sestaven matematický model komplexity společnosti World3. Byl to rozsáhlý systémový model, který používá 41 stavových a 245 algebraických proměnných. Hlavním předmětem zájmu je vývoj společnosti v následujících pěti třídách a jejich vzájemných vztazích:
- populace,
- přírodní zdroje,
- znečištění,
- zemědělství (tj. produkce jídla, úrodnost země, eroze, apod.),
- ekonomika (tj. průmysl, služby, zaměstnanost, atd.).
Dlouhodobá zkušenost s jeho funkčností pak vedla k vypracování zjednodušeného modelu HANDY, který byl publikován v dubnu roku 2014 třemi americkými vědci (Motesharrei et al.).
Ten nabízí čtyři varianty chování světového lidstva, z nichž dvě jsou sebezničující, jedna vede k nepříjemnému trvalému střídání hlubokých krizových období s následujícím zotavením, periodicitou asi 200 roků.
Pouze jedna varianta nabízí vývoj pozitivnější. Sice také připouští vznik opakovaných krizí (následkem velkých přírodních katastrof nebo epidemií a válek), po nichž však samovolně dojde ke stabilizaci na nové úrovni (obvykle nižší). Ukazuje, že existuje řada preventivních kroků, které dávají možnost vyhnout se kolapsům, ale musí se správně a včas aplikovat. To jest, nestačí jen rozhodnout, je potřeba rozhodnout ve správnou chvíli. I takto, velmi zjednodušený model, umožňuje identifikovat následující preventivní kroky:
- zmenšení průměrného úbytku přírodních zdrojů na obyvatele,
- zvyšování poměru: nepracujících/elit a pracujících/mas,
- snížení průměrné pracovní doby pracujících,
- snížení nerovnosti (ekonomické a politické) mezi elitami a masami,
- udržení růstu populace pod kritickými hodnotami.
To jsou ovšem doporučení, jejichž realizaci soudobá forma globálního neoliberálního kapitalismu a jemu vládnoucí nenasytná finanční a politická oligarchie, dobrovolně nepřipustí.
Může jí k tomu donutit jedině politicko-ekonomická revoluce, k níž nevyhnutelně musí dojít pod tlakem všeobecné globální krize a ohrožení existence lidí i všech vyšších forem života na planetě Zemi.
Na mém http://trinkewitz.blog.idnes.cz z 23.1.2016 13:05, jsem napsal pod titulkem Davos světových VIP-ú neví, která bije, že: 2500 vlivných přijelo do Davosu. 1500 manažeru velkých podniku, 50 šéfu vlád z celého světa. Ministři financí, šéfové Facebooku, Microsoftu, Alibaby, profesoři atd. Ti prohlásili za hlavní otázku očekávanou 4. průmyslovou revoluci. Dále se vznášejí ve vidině svých soukromých zisků a nevyužitelných majetků a zavírají oči nad realitou hrozícího generálního rozkladu celé globální lidské civilizace. Nechtějí si připustit, že civilizační pokrok lidstva není ani podmíněn, ani zaručen pouze pokrokem technologickým – jejich „4. průmyslovou revolucí“. Technologický pokrok je sice žádoucí, je nutno jej cílevědomě podněcovat, ale ku prospěchu všech. Nevidí nebo nechtějí vidět, že kategorickým imperativem pro dnešní lidstvo, je uskutečnění celosvětové revoluce sociální! A, že je na „mudrcích z Davosu“, aby si to uvědomili a předešli spontánní explozi revoluce násilné, války všech proti všem, a přičinili se o vytvoření celosvětového řádu mírového a rovnoprávného soužití všech států, kultur, náboženství a společenských tříd a zachování životních podmínek a přírodního prostředí a zdrojů pro harmonický vývoj života na planetě.
Nelze je všechny obvinit za zaslepené chamtivosti po majetku a moci. Někteří přítomní „vědci“ z oblasti ekonomie a sociologie (z rodu „profesora“ Václavy Klause) „jenom“ tvrdošíjně setrvávají na empirických dogmatech a jejích „vědecké“ prognózy mají stejnou hodnotu, jako věštby středověkých astrologů. Tlachají o 4. průmyslové revoluci, ale raději by se měli zamyslet nad potřebou 1. revoluce v jejich vlastních „vědách“. Zatím neshledávám žádný „revoluční“ průnik kybernetických metod do jejich výzkumů.
Zatím to za ně činí kybernetici, fyzici a matematici viz na příklad:
Fázové zobrazení jedné proměnné
Fázové diagramy pomáhají vyjádřit dynamické nástroje diferenciálních a diferenčních rovnic – jednotlivých nebo jejich soustav.
Literatura:
Shone Ronald Economic Dynamics - Phase diagrams and their economic applcation
- Cambridge univerzity Press
Hilborn R.C. (1994) Chaos in nonlinear Dynamics – Oxford University Press
Chiang A.C. (1984) Fundamental Methods of Mathematical Economics,
2nd edn. New York – McGraw-Hill
Mařík Radek (2015) Matematické vyjádření komplexity společnosti, Praha – Vyšehrad,
Ve sborníku Povaha změny – Bezpečnost a stav dnešní civilizace
Trinkewitz Zdeněk (1994) K teorii dynamické stability ekonomických soustav
Economia Praha - FINANCE A ÚVĚR 5/94
