To, co dnes KSČM předvádí v Poslanecké sněmovně je oportunismus a sociální reformismus, který ukazuje totální absenci jakékoli koncepce socialistické (neřkuli komunistické) politiky a podřízenost celé světové levice teorii a praxi
Politika dnešní KSČM prokazuje, že tato „naše levicová“ strana rezignovala (podobně jako celá světová levice) na politiku, která by usiloval o koncepční teoretické i praktické řešení trvající stagnace politického i ekonomického pozitivního vývoje ČR. KSČM postrádá jakoukoli vlastní teoretickou koncepci sociálního rozvoje (domácího i globálního) a podřizuje se koncepcím globalizovaného kapitalismu, který se potácí v narůstající všeobecné globální krizi.
V ČR, v podmínkách stávající Babišovy menšinové vlády s ČSSD to znamená, že KSČM přistoupila na oportunistickou politiku drobných reforem a zcela rezignovala na prosazování politiky principiálních reforem celého politicko-ekonomického systému, bez nichž je zásadní změna nemožná.
Zásadním požadavkem, směřujícím k takovým změnám, je požadavek na splnění rozhodujícího principu skutečné demo-kracie, to je ustanovení lidu jako suveréna a zbavení politických stran privilegia v nominaci kandidátů při volbách do zastupitelských sborů. Tento požadavek je možný jenom radikální změnou Ústavy.
Každá politická strana a každý občan, kterým není lhostejný pozitivní vývoj naší republiky by proto měli, s velkou občanskou angažovaností a důrazem, požadovat na parlamentu a vládě neprodlené zahájení práce na nové ústavě založené na principech přímé demokracie, podle vzoru Ústavy švýcarské.
Jen touto náročnou a obtížnou cestou lze zahájit novou historickou etapu rozvoje naší republiky a zabezpečit její cestu mezi nejvyspělejší státy ve světě. Jde o lepší budoucnost našich příštích generací ve světě, který bude nucen stále více čelit hrozbám zhoršování životního prostředí, vyčerpávání přírodních zdrojů a růstu světové populace.
