Co je příčinou koaličních sporů o taktiku boje s korupcí?

Již při zveřejnění návrhu Zákona o státní službě – č. 234/2014 Sb. jsem kritizoval celou jeho koncepci, protože se zabýval jen organizačními a pracovně-právními aspekty.

Ale žádnou pozornost a váhu nevěnoval aspektům řádného a věrného výkonu státní služby, jejího nadstandardního odměňování, ani nekompromisnímu hmotnému a trestnímu postihování zpronevěření se služebnímu slibu a povinnosti. Jejímu nadstandardnímu odměňování, ale i nekompromisnímu hmotnému a trestnímu postihování zpronevěření se služebnímu slibu a povinnosti. Poukazoval jsem na formu služební přísahy státních úředníků za Rakouska-Uherska, jakou třeba musel vykonat i Josef Němec, manžel Boženy Němcové – viz Příloha.

Při projednávání zákona se všechny zúčastněné strany shodovaly na nutnosti boje proti korupci a další hospodářské kriminalitě, ale nepodaly žádné konstruktivní návrhy na jeho nástroje, které by byly zakotveny v paragrafovaném textu.

Předmětem dnešního dohadování vládnoucí koalice se stala různá organizační, právní a technická opatření, což jsou ale jen postupy odhalování vzniku korupčního jednání a následků a zcela opomenuto zůstalo zkoumání jeho příčin a možností jejímu předcházení - tedy preventivní „léčení“ dosavadního nezdravého stavu. Z lékařské praxe je všeobecně známo, že prevence je vždy levnější a účinnější, než symptomatické a opožděné léčení.

Proto jsem již tehdy parlament oslovil a připomínal, že systémovým krokem musí být všeobecná obnova – renesance celého společenského života. Mravní obnova musí být tím nejdůležitějším a rozhodujícím krokem. Za „císaře pána“ a za I. ČSR platila všeobecně ctěná pravidla veřejného a soukromého života (v masarykovském duchu), jejichž dodržování společnost vyžadovala a nedodržování netrpěla, přísně odsuzovala a trestala. Dnes se téměř vytratila solidarita a slušné vztahy mezi lidmi a nahrazuje je bezohledný egoismus. Demoralizace českého národa začala Mnichovem a nacistickou okupací a pokračovala čtyřicetiletou vládou „socialistické morálky“. Všechny etické hodnoty se relativizovaly a společnost si rychle zvykla na pragmatické „proplouvání“ životem. Na získávání maximálních požitků s nejmenší námahou a bez zábran nějakých idealistických morálních „předsudků“. Mezi „malými“ lidmi to je lajdáctví, ulejváctví, drobné rozkrádání, rozdávání a přijímání úplatků, daňové podvůdky atd. Mezi „velkopodnikateli“ a rentiéry to jsou milionové a miliardové daňové podvody, tunelování, falšování smluv a korupce ve velkém. Není to však jen v privátní sféře, ale také v celé státní správě a dokonce i u „strážců zákonnosti“, v soudnictví a policii. Tento stav podporují i ústavní činitelé, vláda i parlament (Václav Klaus - prezident republiky, nikdy o ničem takovém „nevěděl“, neznal špinavé peníze a nechtěl kriminalizovat „podnikavost“!!!), kteří vytvářejí legislativu, nahrávající asociálnímu, nemravnému a trestnému jednání klientů a sponzorů jejich korupčnických partají.

Kdyby naše oktrojovaná politická reprezentace chtěla opravdu důsledně a účinně měnit život občanů naší republiky k lepšímu a přiblížit jej nejvyspělejším demokraciím světa, pak by musela zahájit program mravní renesance českého veřejného i soukromého života a cílevědomě a vytrvale jej prosazovat v legislativě i v společenské (politické) praxi.                                  

Již dříve jsem uvedl některé legislativní návrhy, které by měly zeslabit nebo zcela vyloučit tolerování trestných aktivit v oblasti soukromého podnikání a ve státní správě. 

V oblastech podnikání i veřejné správy

Již dlouho navrhuji doplnit dosavadní trestní zákoník o trestné činy hospodářské z nedbalosti. Dosud zákon vyžaduje, aby při špatné správě cizího majetku (managementem a.s. nebo s.r.o., konkurzními správci a exekutory) byl prokázán úmysl se při ní obohatit. Což se téměř nikdy nedá dokázat. Prý všichni známí tuneláři měli vždy prý ty nejchvályhodnější úmysly, ale byli jenom podnikatelsky neúspěšní!

Jak závažné trestné činy by měly být posuzovány i zfalšované a neobjektivní znalecké posudky, odborně chybná a klienta poškozující doporučení, nebo vypracované smlouvy a notářské zápisy, špatné vedení žaloby, nebo obhajoby u soudu apod.

Tresty by měly kromě náhrady způsobené škody spočívat zejména v dočasném nebo i trvalém zákazu činnosti v daném oboru a odebráním příslušného podnikatelského oprávnění (§ 49).          

_________________________________________________

Můj návrh novely Trestního zákoníku

Základy trestní odpovědnosti

§ 5  Trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel

  • věděl, že může způsobem v tomto zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem
    chráněný tímto zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové
    porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo
  • nevěděl, že takovým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům vědět měl a mohl.

§ 34  přitěžující okolnost

  • spáchal trestný čin ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky,
  • trestným činem porušil zvláštní povinnost,
  • trestným činem způsobil vyšší škodu,
  • spáchal trestný čin jako organizátor, jako člen organizované skupiny nebo člen
    spolčení,

i)       spáchal více trestných činů,

Tresty

§ 49                 Zákaz činnosti

§ 51, 52           Propadnutí majetku

§ 53, 54           Peněžitý trest

§ 55, 56           Propadnutí věci

Trestné činy obecně nebezpečné

§ 180  Nedbalost

(2) Odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,

  • spáchá-li takový čin proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho
    zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona,
    nebo
  • způsobí-li takovým činem značnou škodu.

(3)               … až na pět let, jde-li o:

  • škodu velkého rozsahu,

___________________________________________________________________________

V oblasti státní správy by měl být přijat nový

Zákon o státní službě

Ten by měl dát zaměstnancům státu vyšší společenskou, hmotnou a právní jistotu pod podmínkou, že se nezpronevěří zákonným a etickým závazkům státních zaměstnanců. Na druhé straně by jejich trestné činy při výkonu státní služby měly být posuzovány a trestány tvrději, např. dvojnásobným zvýšením horní sazby trestu a až doživotním zákazem státní služby a některých civilních činností. Klíčovou otázkou není tedy výše platů státních zaměstnanců, ale právní a organizační zabezpečení bezvadného výkonu jejich služebních povinností a funkcí.

Návrh dnes platného služebního zákona byl několikrát předložen k projednání ve sněmovně, ale dlouho s nulovým výsledkem. Ačkoli jeho přijetí vyžadovala EU a za nepřijetí hrozila ČR finančními sankcemi.

Již na 34. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dne 1. března 2001 již proběhlo první čtení vládního návrhu Zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech. Přestože vláda ČR prohlásila již v r. 1998 Zákon o státní službě za jeden ze svých nejdůležitějších cílů do roku 2000, byl závazek, aby zákon vstoupil v platnost, odložen na 1. leden 2002. Ale tento stav přetrvával až do roku 2014!

Stručná historie zákonů o státní službě

Po vzniku ČSR v roce 1918 převzala republika téměř beze změny právní úpravu státní služby císařského Rakouska, jejímž právním základem byla tzv. služební pragmatika z roku 1914. Služební pragmatika platila s úpravami po celé období I. ČSR, za nacistické okupace i po osvobození až do roku 1950, kdy byly dosavadní právní normy nahrazeny Zákonem č. 66/1950 Sb. o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců a Zákonem č. 67/1950 Sb. o pracovních a platových poměrech soudců z povolání a prokurátorů, které upravily státní službu na základě jiné koncepce. Všechny další legislativní změny se zabývaly převážně jen platovými a pracovněprávními otázkami státních zaměstnanců.

Důvody pro urychlené přijetí nutných změn služebního zákona

Přijetí právní úpravy státní služby si vyžaduje kvalitní personální vybavení ministerstev a správních úřadů, od něhož se odvíjí kvalita jejich fungování. Dosud je opomíjena skutečnost, že být kvalitním státním úředníkem vyžaduje odbornou průpravu, dlouhodobé zapracování do profese a získání potřebných zkušeností, ale zejména naprostou bezúhonnost výkonu služby, přísné dodržování zákonů a ostatních právních a služebních předpisů a vysokou pracovní výkonnost.

Státní správa dlouho nebyla v ČR považována za stabilizující prvek, který nesmí být periodicky ovlivňován výsledky voleb. Z pohledu politických stran se na vybraná funkční místa nahlíží jako na výhody, které lze získat úspěšnými volbami.

Zaměstnaneckým vztahům na ministerstvech a jiných správních úřadech chyběla jednotná organizace a řízení a organizace trvalého vzdělávání. Mezi chybějící atributy státní správy patří její důsledná nestrannost, zabezpečení politické nezávislostí zaměstnanců a dosažení potřebné míry stability zaměstnaneckých vztahů.

Dosavadní platový systém, založený zákonem, nevyhovuje požadavkům na odměňování ve státní službě. Chybí systém zaručeného platového postupu a tzv. definitivy a jejich ztráty při disciplinárním nebo trestném provinění, jako nástrojů proti pasivnímu korupčnímu jednání státních zaměstnanců.

Mnou tehdy i dnes navrhované právní úpravy

Zákon o službě zaměstnanců ve správních úřadech a o jejich odměňování by měl vycházet z těchto hlavních zásad:

•  koncipovat Zákon o státní službě jako nástroj státu, jehož prostřednictvím se má zlepšit
   výkon státní správy, kterou slouží (!!!) veřejnosti,

•   naplnit článek 79, odst.2 - Ústavy ČR tím, že právní úprava musí v tomto smyslu plnění
    úkolů státní správy garantovat.

Předpokládá se, že základním druhem státní služby bude státní služba na dobu neurčitou. Získání stálé státní služby se však musí vázat na splnění přísných kritérií, z nichž nemůže přicházet v úvahu výjimka. Se státním zaměstnancem ve stálé státní službě může být skončen služební poměr z důvodu organizačních a úsporných opatření, jejichž důsledkem je snížení počtu státních zaměstnanců, pouze za podmínky vyplacení odstupného, plně kompenzujícího jeho hmotnou újmu.

Ve služebním poměru státního zaměstnance převládají jeho zvýšené povinností a zvyšuje se tlak na kvalitu jeho odborné přípravy. Státní zaměstnanec bude povinen dodržovat služební kázeň a v případě jejího porušení bude podléhat kárné a trestní odpovědnosti. Při hrubém porušení kázně nebo spáchání trestného činu bude nekompromisně propuštěn a zbaven všech výhod státního zaměstnance bez náhrady a bude mu doživotně státní služba zakázána.

Nové povinnosti a omezení státního zaměstnance se musí kompenzovat přiměřenou kariérní jistotou a finančním zabezpečením. Navrhuje se, aby přiměřené zabezpečení státních zaměstnanců zahrnovalo tyto nároky:

• na výplatu odbytného při skončení služebního poměru z důvodu organizačních a
   úsporných opatření, jejichž důsledkem je snížení počtu státních zaměstnanců,

• na vyplacení odchodného při prvním skončení služebního poměru po přiznání plného
   invalidního důchodu a po nabytí nároku na starobní důchod,

• na zajištění přístupu k textům právních předpisů, mezinárodních smluv, služebních
    předpisů, sbírek soudních rozhodnutí a v přiměřeném rozsahu, též odborných časopisů a
    odborné literatury, jejichž zaměření se vztahuje k výkonu služby, přednostně však volným
    přístupem k těmto materiálům prostřednictvím internetu (případně intranetu).

Vyšší mzda za vyšší pracovní nároky

Platové stupnice by měly být definovány jednotným násobkem k statistické průměrné mzdě v ČR. Měly by být alespoň 1,2 násobkem odpovídajících kvalifikací v soukromé sféře (statisticky zjištěných v každém uběhlém roce).

Definitiva, vyšší odbytné a výslužné

V případě odchodu z reorganizačních důvodů úřadu odchodné alespoň ročním platem + výslužné podle let, na dobu statistického dožití alespoň ve výši 70% statistického průměrného platu zaměstnanců.

Sankce při výpovědi ze zpronevěření se cti úředníka

Ztráta nároku na odbytné a výslužné.

Trestní odpovědnost

Při spáchání trestného činu, ať úmyslného nebo z nedbalosti – zdvojnásobení trestních sankcí.

Hmotná odpovědnost

Do 3 měsíčních platů?

Smyslem je zvýšení finančního interesu úředníka na řádném výkonu služby a zvýšení hrozby trestu.

Rozpočtové finanční dopad novely zákona

Zvýšené průměrné platy, odchodné a vyšší důchody by měly být kompenzovány dokončením komputerizace státní správy se sjednocenou bází všech jejích dat.

Vyškolení, technické vybavení a hmotná zainteresovanost výrazně zvýší výkonnost státní správy a umožní její výrazné početní snížení. Finanční dopad by mohl být rozpočtově neutrální, možná i úsporný. To je nutno kvalifikovaně propočítat.

Závěr

Pouze orgány státu, jejichž kompetence budou jednoznačně definované a zabezpečované náležitě odborně vybavenými úředníky, existenčně a finančně zainteresovanými na bezvadné plnění jejich úkolů, mohou zabezpečovat výkonnou a efektivní státní správu. A právě ke stabilitě a vysoké odbornosti a výkonnosti státních zaměstnanců by měla přispět navrhovaná změna služebního zákona.

Měla by také umožňovat vzdělaným českým expertům uplatňovat se ve spolupráci s orgány EU a také přímo v jejích strukturách.

______________________________________________________________

Příloha

Služební přísaha úředníka Rakouska-Uherska

„Přísahám bohu všemohoucímu těžkou tělesnou přísahu a slibuji Jeho Veličenstvu nejjasnějšímu, nejmocnějšímu císaři rakouské­mu, králi uherskému, českému, haličskému, lombardskému a be­nátskému, arcivévodovi rakouskému Ferdinandovi Prvnímu, na­šemu nejmilostivějšímu pánu a všem Jeho zákonným nástupcům na císařském trůnu z nejvznešenější, nejjasnější Jeho krve, nezlomnou věrnost a oddanost.

Přísahám a slibuji, že budu přesně a řád­ně plnit všechny své služební povinnosti, že budu poslušnost a úctu vzdávat svým představeným a vyšším úřadům, že budu řádně plnit všechny příkazy, jež mi budou jimi dány, že se budu k stranám chovat slušně a podle předpisů, že si nedovolím proti žádnému rušiteli zákona žádnou zákonům nepřiměřenou shovívavost, že nebudu za žád­nou, sebeslušnější záminkou žádat, přijímat nebo si dávat slibovat dary od stran, že se osobními ohledy nedám odvrátit od přísného plnění svých povinností, že budu svěřené mi služební tajemství nezlomně zachovávat. Vůbec pak že se ve službě stejně jako mimo službu vynasnažím, abych se choval počestně a mravně, že si nedovolím žádný čin ani opominutí, jímž by mohla být poskvrněna čest důchodkové stráže, a že se napořád budu chovat, jak se sluší na dobrého a řádného služebníka Jeho Veličenstva císaře.

 

Pro blog.idnes.cz , jehož text bude zaslán e-mailem předsedům všech tří koaličních stran

Autor: Zdeněk Trinkewitz | sobota 18.6.2016 10:22 | karma článku: 14,44 | přečteno: 429x