Peltizace a berbrizace českého hokeje úspěšně pokračuje. Po čutané jde do kytek i český hokej, jeho vedení je však v klidu, hlavně když jdou kšefty
Zasedání výkonného výboru Českého antihokeje probíhalo, jako vždy, ve velmi tvůrčím a činorodém duchu, což dokazovala i řada prázdných flašek alkoholu, které byly na stání před jeho členy.
Slovo právě držel prezident Srál s hlavou neustále padající.
„Kucí, ten Vsetín, Havířov a Přerov, ty mě serou, ani nevíte, jak, ty vole,“ pravil ztěžklým jazykem a, škytnuv si, pokračoval, „my tady na svazu vymyslíme novou koncepci, vyřadíme je normálně z juniorské extraligy a voni tu naší snahu a pozdvihnutí Českého hokeje torpédujou, kde můžou, dokonce nás žalují!
No viděli jste todleto někdy, takový hlupáky!
Voni prostě nechápou, že nám tydlety hokejový talenty v Česku nemůžou vyrůstat, kde se jim zlíbí, v nějakým to Havířově, Přerově, Vsetíně, nebo kde!
Prostě to musí bejt tak u nás nastavený, že hokejový talenty můžou produkovat jen hokejový akademie, když jsme je tady na svazu vymysleli a když do nich vrážíme tolik peněz, že jo, kucí!
Prostě když je někdo dobrej, a nevyrůstá v těch našich hokejovejch akademiích, tak má prostě smůlu, protože my tady na svazu, musíme mít proces růstu hokejovech talentů hezky pod kontrolou, abychom mohli uplatňovat tydlety nejnovějších poznatky, že jo?
A voni to ti vidláci ne a ne pochopit, že to všechno děláme pro dobro českýho hokeje.
Hele, kucí, dám názornej příklad.
Tady Béda dře v tý svý Jihlavě jako kůň, buduje tam akademii, aby byl náš hokej konkurenceschopnej v tomdletom mezinárodním měřítku, my mu na to dáváme ze svazu peníze, a teď by ta Bédova akademie měla spadnout z juniorský extraligy jenom proto, že je ňákej pitomej Vsetín lepší, že tam pracujou s mládeží líp, i když nejsou akademie?
No, kde to jsme, pánové, prosím vás?!
A nejvíc mě sere tendleten vsetínskej Jirka Dopita!
Člověk vymyslí projekt dukly, aby měl jeho kluk kde chytat, a von řekne, že ta dukla je na hovno, že nefunguje!
Ale já to tak nenechám!“
Prezident Srál praštil pěstí do stolu, až prázdné flašky naskočily.
Slova se ujal Sláva Plenér, vynikající teoretik, metodický strůjce všech velkých úspěchů českého hokeje v posledních letech, z nichž například vyjmenujme udržení Česka v elitní skupině mistrovství světa.
„Hele, kucí, já myslím, že jsem na to přišel, jak by se to dalo s tím Vsetínem, Přerovem a Havířovem vyřešit,“ řekl Sláva Plenér a zatahal se za knírek, „napadlo mne to dnes nad ránem.
Hele, my prostě se stávající juniorské extraligy vytvoříme extraligu akademií a vedle ní uděláme ještě jednu extraligu, kde budou hrát všichni ostatní, tedy i tendleten Vsetín, Přerov, Havířov, který jsou sice lepší než některý akademie, ale to je jejich chyba, že jsou lepší, ne naše, za to my fakt nemůžeme.
Vona to sice bude ve skutečnosti extraliga jen podle jména, ale tidleti hlupáci, co nechápou naši koncepci, už si nebudou moct stěžovat, že nehrají extraligu.
Hlavně, a to zdůrazňuji, se nesmí z extraligy akademií padat!
Mladý hráči nesměj poznat, co je to stres!
Jak se bude padat, tak to je konec českýho hokeje!“
„Tys, na to Slávo, káp!
Tak to uděláme!
Ti vidláci budou namydlený!
Naše skvělá koncepce je zachráněná!“ zvolal vesele prezident Srál a, když si pořádně nahnul z flašky, pokračoval, „ale trochu mě zaráží, že je to teprve čtvrtá změna v naší skvělý koncepci od začátku roku.
Není to nějak málo, jenom čtyři změny na to, že už je duben?“
„Neboj, něco ještě vymyslíme, že jo, kucí,“ odpověděl Sláva Plenér.
„To se ví, že jo, ještě něco vymyslíme“ odpověděl svorně chór výkonného výboru.
„Fajn, tendleten bod bychom měli teda z krku,“ oddechl si prezident Srál a pokračoval, „hele, když už se tady tak bavíme vo tom mládežnickým hokeji, nevíte někdo, jak hrála ta naše vosumnáctka na tom mistrovství světa?
Mělo by přece bejt teďkom nějaký mistrovství tedletěch vosumnáctek.“
„Myslím, že prohrála s Bělorusama. Ale jenom vo gól,“ odpověděl kdosi.
„Jenom vo gól?
No to je úspěch jako hrom!
Aby taky ne, takový krásný dresy jsme tady na svazu vymysleli, v takovejch dresech se to hraje jedna radost!“ zvolal předseda Srál a dopil flašku na stole, „víte, co kucí?
Když jsme tak dobrý, pojďme se plácat po zádech!
Jako za to, jak jsme ten náš českej hokej krásně pozdvihli skrzevá všechny ty naše koncepce.
Chcete kucí, co?“
„No tak určitě chceme!“ vykřikli všichni členové výkonného výboru Českého hokeje a začali se plácat po zádech, jak jsou dobří, jak jim jde to pohřbívání českého hokeje pěkně od ruky.
