Velmi mne pobavil, byť trochu zmatený, článek pana Judy o politickém bizáru, který spustil špínomet na V. Klause ml., našeho spasitele. A tak to má být, tak je to správně, články na blogu by měly bavit a ne vyvolávat nenávist
Opíral jsem se o svoje Colnago, o kterém se primitivní a vesnické lůze ani nezdá, oblečený v hadrech z Assosu, kdežto primitivní a vesnický lůza chodí jen v umaštěných montérkách a gumácích od hnoje.
Ona se, přivábená mými nádherně oholenýma nohama, ke mně přitiskla a. těžkajíc v ruce mého karbonového oře, dlouze vášnivě mne líbala.
Když pak konečně nechala mé rty spočinout po té šichtě, zeptala se: „Je to pravda, co se o vás říká?“
Věděl jsem, kam míří, proto jsem přikývl: „Ano, je to pravda, nemám žádnou úctu k ostatním lidem a nemám ani charakter. Ze všeho nejraději přeji někomu smrt, a taky si přeji, aby lidé vychcípali.
Nejšťastnější jsem, když říkám o lidech, že jsou nahnědlý nácíčci, protože neříkají, to co já.
Ano, jsem odpad a hnůj, protože, když vidím člověka s vrozenou vadou, hned se rozesměji jak šílený.“
„Miluji vás!
Miluji vás, protože jste právě takový,“ vydechla vášnivě a vpila se do mě pohledem, „a mladému Klausovi se taky smějete?“
„Směji, hehe!“ rozesmál jsem se zdravým smíchem, osahávaje její plná ňadra, „teď už se nesměji nikomu jinému než jen mladému Klausovi, hehe!
Muž obojživelník, hehe!
K-kot, hehe!
Prstič, hehe!
Kdybys poslouchal tátu, když ti říkal, ať se nešklebíš, že ti to zůstane, hehe!
Nerozčiluj se na zrcadlo, když máš křivou hubu, hehe!
Aby někam neujel, stačí, že mu ujela huba, hehe!
Proč se fotí s tím svým zmutovaným ksichtem, hehe!
Postiženým se nesměji, ale v případě Klause juniora mě ta křivá držka přijde fakt strašidelná, hehe!
Měl by jít do televarieté k Bohdalce, hehe!“
„To je nádherný hnus!
Kéž by všechna vesnická lůza vychcípala!
Taky ráda rozdmychávám nenávist!“ sténala blahem a vlhla, jak jsem se sám přesvědčil, při mých slovech.
„Můžeme ji rozdmychávat u mě doma, mám pořád puštěnou Českou televizi, chcete?“ navrhl jsem.
„Chci!
Strašně moc chci!“ zatleskala rukama.
Posadil jsem ji na štangli svého Colnaga a zeptal se: „Sedí se vám pohodlně?“
„Na Colnagu vždy!“ zavýskla radostí.
Opřel jsem se do pedálů a vyrazil. Než jsme dojeli do mého obytného kontejneru, smrděl jsem jak blázen, ať si je Klausův poskok Jakl jaký chce z..rd, v tom má pravdu, my cyklisté smrdíme ještě víc než prasata v Letech.
„Bože, jak nádherně smrdíte!“ stačila ještě zvolat než v ČT 24 začalo 168 hodin a ona dostala parádní orgasmus, takový o jakém si Majerová Zahradníková může nechat jen zdát.
