Před několika dny jsem napsal článek týkající se článku pana Nožičky. V tomto článku jsem uvedl nepravdivé informace a proto se tímto za své lhaní omlouvám
Před několika dny jsem ku svému velkému neštěstí napsal článek o tom, že pan Nožička je určitě náramný popleta, čímž jsem ho de facto obvinil, byť nepřímo, z toho, že vědomě nemluví pravdu, když tvrdí ve svém článku tvrdí, že se o německých zvěrstvech mluví jen sporadicky a čím dál tím míň. Jako důkaz jeho vědomé nepravdomluvnosti jsem uvedl letošní články, ve kterých se píše právě o událostech jím zmiňovaných, tedy o masakrech na Ploštině, v Prlově a v Salaši.
Přísahám, že v tu chvíli jsem byl skálopevně přesvědčen, že tyto články plně dosvědčují, že pan Nožička nemluví pravdu, že si prachsprostě vymýšlí. Jenže uběhl den, dva a já si teprve uvědomil, co jsem vlastně udělal.
Vždyť já obvinil pana Nožičku z lhaní a říct o někom, že je lhář a přitom se ohánět několika směšnými články to není jen tak!
„Někdo si přečte můj článek a pan Nožička bude pro něho navždy lhářem, člověkem nesolidním a nečestným, charakterově vadným a přitom jsem dost možná tím lhářem, člověkem nesolidním a nečestným, charakterově vadným já, protože co vlastně dokazuje těch pár článků, na které odkazuji?!
Těch pár článků nedokazuje vůbec a já přitom dost možná udělal z pana Nožičky neprávem lháře, neodpustilně mu ublížil!“ začalo mě hryzat svědomí.
Abych měl jistotu, že tomu tak určitě není, začal jsem horečnatě pátrat po dalších článcích, které by dokázaly, že jsem pana Nožičku nazval popletou právem.
Jenže lidi, já vám skutečně nic dalšího, kde by se psalo o německých zvěrstvech, nenašel!
Díval jsem se na Parlamentní listy, což je naše nejsvobodnější médium, a o německých zvěrstvech tam nebylo vůbec nic!
Jediná zmínka o zvěrstvech tam byla jen o těch, která páchali Vlasovci. Mluví o nich zasvěceně komunistický poslanec, jakýsi soudruh J. Klán, který žádá, aby bylo zřízení pomníku Vlasovcům tvrdě odsouzeno (nejspíš prokurátorem Vašem).
Ale o Ploštině, Prlově a Salaši byste na Parlamentních listech marně něco hledali.
Stejně neblaze jsem pochodil i na Sputniku, Aeronetu, Protiproudu, o Ploštině, Prlově či Salaši, ani čárka.
Stejně tak se o nich nezmínila ani TV Nova, kterou vlastní nejbohatší Čech a sponzor Hradu a IVK, a pokud se bojí i nejbohatší Čech mluvit o německých zvěrstvech, tak to jde opravdu u nás už asi už do tuhého.
I jindy tak agilní Jiří Ovčáček ani Ploštinu, ani Prlov, ani Salaš nevzpomíná, a stejně tak třeba i Ladislav Větvička, nebo Ladislav Jakl, ti se bojí o tom cokoliv napsat, třesou se strachy.
Prostě skutečně ticho po pěšině, přesně tak, jak to popisuje pan Nožička.
Jedinou zmínku jsem našel na rukojmím.cz, a touto zmínkou je právě článek pana Nožička, ve kterém, uznávám, že pravdivě, mluví o tom, že se německých masakrech mluví jen sporadicky.
Jsem čestný člověk, nebo jím chci aspoň být, a tak se musím podívat pravdě do očí.
A pravda je taková, že jsem panu Nožičkovi ublížil, protože pravda je skutečně taková, že se na Parlamentních listech, ani na Sputniku, ani na Aeronetu, ani na Twitteru J. Ovčáčka nepíše o německých zvěrstvech nepíše, a pravda je i taková, že se o nich mlčí i v TV NOVA či v TV Barrandov.
Omlouvám se tedy panu Nožičkovi za to, že jsem ho nazval popletou a místopřísežně prohlašuji, že vše, co napsal ve svém článku, je pravda a nic než pravda, lhářem prolhaným jsem já, ne on.
