Jen dobré zprávy Vám, všem tajným spolupracovníkům (včetně mnoha bývalých komunistů, kteří jsou mezi Vámi) kontrarevolučního magazínu Protiproud, přeji v roce 2023
Ladik je prorok.
Jeden z dlouhé, mnohatisícileté řady proroků, jímž je dáno prostřednictvím daru jasnozřivosti nahlédnout do budoucnosti, a jeden z nejlepších proroků, protože jeho proroctví jsou nadobyčej chmurná a temná.
„Jak není proroctví temné a chmurné, tak stojí za starou bačkoru. Strach, a zase jen strach, to je to, co po nás, prorocích, lidé chtějí a my jim to musíme dát,“ školil Ladika jeho učitel, rovněž zasloužilý prorok Olšer.
Ale Ladik svého učitele ještě překonal, zařadiv se k prorocké špičce.
Jsou-li dějiny podle proroků jen jedním velkým spiknutím, jež je napěchováno úmyslně vyvolanými válkami, genocidami, hladomory, je-li celý svět a celé lidstvo po celou svou existenci ovládáno jakýmisi temnými silami, osmi, převážně židovskými rodinami, kterým nejde o nic jiného než jen o zotročení lidí, o to, aby se z lidí stalo poslušné stádo, což se jim ovšem náramně daří, tak Ladik ve svých proroctvích hlásá příchod ještě větších spiknutí, ještě větších genocid, ještě většího zotročení, ještě brutálnějšího nového světového řádu, v němž budou už lidé dokonalé beztvarou hmotou, jež bude zcela v područí světovládců.
„Ale taky musíš dát lidem naději. Aby se měli k čemu upínat. Napřed strach, a potom naděje!“ školil Ladika jiný jeho učitel, též výtečný prorok, Hájek.
A tak se občas v Ladikových temných a chmurných proroctvích občas objevila i naděje, že kdesi na Východě existuje ohromná země zaslíbená, kde jsou lidé zcela svobodní, kde je jim vrácena jejich důstojnost, kde nad nimi temné síly nemají moc, protože v té zemi znamená zítra již včera a lidé jsou tam tak šťastní, že se samým štěstím válejí po zemi.
Proto se taky temné síly snaží tuto zemi zničit. Obklíčily ji ze všech stran, z pevniny i moře, protože tato jediná země statečně brání temným silám, aby ovládly celý svět. Ale temné síly tuto zemi nikdy neovládnou, jednak proto, že tato země má jaderné zbraně a dobře ví, že bez ní nemá tento svět smysl a tak se nebojí tyto zbraně použít v případě, že by byla ohrožena.
A jednak proto, že obyvatel této země je mnoho a proto mohou bránit lidskou svobodu a důstojnost prostřednictvím mohutných lidských vln, kterým nikdo a nic neodolá, tyto lidské vlny jsou tak mohutné, že smetou každou nepřítele a ještě navíc jsou ze zezadu jištěné zajišťovacími oddíly, takže nehrozí, že by se, na rozdíl od mořských vln, vrátily a smetly nikoliv nepřítele, ale svou milovanou vlast.
A tak Ladik hlásá, ač brutálně umlčován tím, že ho nedávají na titulku blogu iDNES, svá proroctví.
„Všechno je špatně, čekají nás strašlivé věci, žijeme v covidovém apartheidu, chystá se nová pandemie, bude válka, spějeme do otroctví, budeme vyvražděni, ale v zemi zaslíbené nás čeká levný plyn a věčný mír!“ prorokuje Ladik a všechna jeho proroctví se naplňujá s děsivou přesností, což je pochopitelné, protože kam se Ladik na internetu podívá, tam vidí důkazy toho, že je prorokem, jedním z oněch vyvolených velkých duchů, kterým byla odhalena Pravda, jež fialovým opicím a ovcím zůstane navždy utajena.
A tak jsem se ani nedivil, když mi Ladik dnes, v poslední den roku řekl: „Na jaře bude válka. Půjdeme zabíjet Srby na jejich vlastním území. První mobilizační vlna bude v březnu, druhá mobilizační vlna bude v květnu, to půjdou to války proti Srbsku i děti a starci.
Leda by byl prezident Bašta, to by žádná válka nebyla, protože na Baštu nemají v Moskvě žádnou složku.
Jo, abych nezapomněl. Po ovoci poznáte je, zní pravda prověřená dějinami. Proto lze bez jakýchkoli pochybností konstatovat, že vláda Petra Fialy tím, co provedla během půl roku svého předsednictví Radě Evropské unie, poškodila Českou republiku a její občany (a bohužel na velmi dlouhá léta) nejvíce ze všech českých vlád (minimálně) od listopadu roku 1989.“
„Pane bože, já to tušil! Česká republika je poškozená nejvíce od listopadu 1989 a v březnu budeme navíc rukovat!“ povzdechl jsem si a podíval se na Ladika, „já tě, Ladiku, fakt obdivuji.
Fungovat s tímhle tím prorockým darem, to musí být fakt fuška. On je to vlastně kříž, který trpělivě neseš na svých bedrech stejně tak, jako Nohavica svoji Puškinovu cenu, statečně, a přitom pokorně, protože tvoje prorocká služba je službou lidstvu, lidé musí vědět, že je nečeká nic dobrého, musí při pohledu do budoucnosti cítit příšerný strach, protože jedině ze strachu se rodí nikoliv zotročení, ale nesnesitelná touha po svobodě, proto taky platí, že čím hůř, tím líp.
Ale já bych nechtěl být v tvém sádle!
Kam se podíváš, tam vidíš spiknutí, Fialový hnus, Sorose, Židy, nacisty, a bůh ví, snad i samotného Satana, denně jsi se vším tím svinstvem ve styku, máš to ve svém mozku. Dobře víš, že nás nečeká nic dobrého, leda by Putin srovnal Kyjev se zemí, to bychom zase svobodně vydechli, zbavili se svého otroctví!
Jaký div, že jsi neskončil ještě v blázinci, vždyť to je o rozum, vidět, do čeho se řítíme.“
Ale Ladik se usmál.
„Není to zase tak zlé. Jo, vidím všechno to svinstvo, ale zase žeru. Hodně žeru.
To mi vždycky Olšer kladl na srdce, abych hodně žral, když chci být prorokem. Protože když žeru, tak nemyslím na to, v jakých jsme sračkách. Prostě žeru a tím žrádlem si na chvíli vyčistím hlavu. Jo a taky je to dobré zapíjet rumem, ale kvalitním. Když se nažeru, a zapiju to rumem, tak mám na chvíli od těch svých vizí pokoj. No, a když se nažeru a ožeru aspoň desetkrát denně, tak to jde, tak to není zase taková hrůza, ten můj prorocký dar,“ vysvětlil mi Ladik, jak to dělá, že z těch svým temných vizí neskončil ještě v blázinci.
A tak ti Ladiku, i všem tvým kolegům z redakce Protiproudu, přeji v roce 2023 nejen to, aby se všechna vaše proroctví vyplnila, to znamená, abychom v březnu dostali všichni povolák a táhli na Bělehrad přes Maďarsko, ale taky ti a Tvým kolegům z Protiproudu přeji , co nejvíce žrádla a chlastu, abyste od své náročné, ale tolik potřebné prorocké práce, aspoň na chvíli oddechli, nažraní a ožralí k prasknutí.
Amen!
