Zase se jednou v Madridu bojovalo i za Prahu, ale tentokrát vítězně, po Vánocích nebude o rychlokvašené celebritě Gretě ani vidu, ani slechu
Sotva jsem mohl mít lepšího průvodce!
Byl vlahý adventní den, teplota šplhala se dobře ke dvacítce, blankytně modrá obloha naplňovala moji duši pocitem navýsost vznešeným a já kráčel Pecí pod Sněžkou v doprovodu osoby k průvodcovství nanejvýš povolané, Václava Klause ml., absolventa oboru zeměpisu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.
„Letos se nám vánoční výzdoba opravdu povedla, vidíte ten šeřík, jak kvete?“ ukázal mi můj průvodce na rozkvetlý šeřík, kolem něhož jsme procházeli.
„Nádhera!
Rozkvetlý vánoční šeřík je mnohem pěknější, a taky přirozenější než holé stromy omotané světélkujícími paskvily,“ souhlasil jsem se svým průvodcem.
„Já, když jsem byl malý, se koupal s bráchou o Vánocích ve Vltavě, zatímco máma s tátou se slunili na břehu. Jednou to táta se sluněním přehnal a tak měl na štědrý den úpal, poznalo se to tak, že vedl u stromečku protistátní řeči a máma nás zapřísahala, abychom to nikde nevykládali, nebo je vyhodí z práce,“ zavzpomínal můj průvodce na své dětství a pak rozhodně dodal, „vidíte a teď máme sotva dvacet stupňů týden před štědrým dnem, tak jaképak oteplování?
I sníh bude!“
„Cože, i sníh na vánoce bude?“ podivil jsem se velmi jeho slovům.
„Ano, bohužel.
Ekologičtí aktivisté hodlají na štědrý den spustit sněžná děla a zcela ochromit život v Peci. Prý aby to bylo jako kdysi, aby lidi o Vánocích hezky seděli doma a nikam netrajdali, hezky zavátí sněhem. Chtějí tím snížit uhlíkovou stopu, a přitom ta jejich sněžná děla spotřebují tolik energie a tolik vody jako celý Žižkov za rok.
A přitom, co já si pamatuji, o Vánocích sníh nikdy nebyl.
Nebyl!“
„Rudí měli Pavlíka Morozova, Zelení mají Gretu. Stejný fanatismus, stejná nenávist, stejné pohrdání demokracií, protože ani já si nepamatuji, že by byl kdy na Vánoce sníh.
Zjistit, kdo za tím vším je, není vůbec těžké.
V každém případě, děkuji, že jste mne varoval. Chtěl jsem zůstat na Vánoce tady u Vás v Peci pod Sněžkou, pronajal bych si nějaký skromný pokoj s vlastním wellness. Ale takto raději poletím na Bali, tam žádný sníh jistě nebude.“
„Věřte, že Vánoce bez sněhu jsou tady velmi krásné!
Vše kvete, ptáci zpívají jako o život, lidé jdou na půlnoční jen v žabkách. Já bych ta sněžná děla zakázal, řekněte, k čemu jsou, když je aktivisti takto zneužívají, aby zkazili lidem nejkrásnější svátky v roce?
Máte pravdu, rudí měli Pavlíka Morozova, Zelení mají Gretu.
Ukradla mi Vánoce, kvůli ní budu muset na štědrý den vytáhnout lyže, abych se vůbec dostal do obchodu!
A tak jsem se těšil, že kolem mne budou poletovat ptáčkové a zobat mi důvěřivě z ruky a místo toho, abychom se radovali ze života, budeme se choulit u kamen, protože venku bude zuřit vánice.
Tak tady bydlím!
Taková obydlí zde byla dříve typická, byl to chudý kraj, v listopadu napadl sníh a roztál až v březnu, nehledě na to, že to tady byl samý Němec, to víte, Reisengebirge, fujtabl!“
Průvodce ukázal na skromnou chýši, před kterou jsme stanuli, čímž mne trochu zklamal, nečekal jsem, že člověk tak vzdělaný a erudovaný bude bydlet v něčem tak ubohém, co snad ani nemá komín.
Ale možná jsem byl ve svém soudu příliš unáhlený a příkrý, ono platit výživné na čtyři extrémně inteligentní děti, které chtějí studovat, není taky žádná sranda…
