Dobro to nikdy nemělo na tomto světě, kterému vládne zlo, lehké. Kdo koná dobro, je v lepším případě pro smích, v tom horším pronásledován jako zločinec, viz například mediální štvanice na J. Nohavicu
Zvláštní, prazvláštní touha prostoupila Miloše Zemana od hlavy až po konečky mírně deformovaných prstů na nohách. Tato touha jej celého ovládla, nelítostně si ho podrobila, učinila z hlavy státu svého poslušného otroka.
„Chci konat jen dobro! Chci být milosrdný jako bůh, o kterém mi vypráví Ovčáček, když zrovna nemenstruuje. Chci být taky tak plný slitování a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný!
Netoužím po ničem jiném, než odpouštět viníkům jejich viny.
Toužím, aby mé jméno bylo nomen omen.
Chci být skutečným Milošem, tím, kdo je milý, příjemný, milující, přívětivý!“ svěřil se Miloš Zeman nakonec se svojí touhou nikoliv manželce, první dámě, nýbrž Mynářovi, svému věrnému kancléři.
„Hrome, konat dobro, ale jak na to? Nic není nic těžšího v této době, než konat dobro! Prase mělo hlad, tak jsem ho zabil, aby se netrápilo, a hned byl ze mne zločinec! Člověk, aby měl strach vykonat dobrý skutek, dáš Ukrajincům pět tisíc a už tě vláčí hnojem,“ mnul si Mynář svou umělou bradu, přemýšleje nahlas, „nuž, snad by šlo vrátit Nejedlému diplomatický pas, když je ta válka na Ukrajině, co vůbec neměla být. To by byl jistě dobrý skutek, chudák Nejedlý, úplně ho to vzalo, ta ztráta pasu!
Anebo třeba tuhle Balák! Je to zločinec a usvědčený lotr!
Když odpustíme nevinnému člověku, je to samozřejmě taky dobro. Ale když odpustíme usvědčenému zločinci, je to dobro mnohonásobně lepší, neboť nevinnému člověku, nemáme vlastně co odpouštět.
Zpronevěřil nějaké erární peníze, namastil si kapsu, prevít, hoď kamenem, kdo jsi bez viny!
A kdo jsem já, abych ho mohl soudit!?
Hříšníka snad napravíme trestem, ale určitě jej napravíme odpuštěním. Tady je jeho žádost o milost, pane prezidente!“
Mynář si vytáhl z ucha Balákovu žádost o milost a podal ji prezidentovi.
„Jen hlupák udělá dvakrát tutéž chybu. Je to opravdu zločinec?“ otázal se raději prezident.
„Ten člověk morálně selhal na celé čáře, Peroutka je proti němu hotový anděl. Ručím za něj celým svým vlastním svědomím, že je to ukázkový lump, vždyť jsem jeho přímý nadřízený, přísahám na botox své manželky,“ přísahal Mynář.
„Budiž mu odpuštěno! Uděluji mu milost!“ prohlásil Miloš Zeman a nebylo v tu chvíli na světě milosrdnějšího člověka nad něho.
„Kdo ví, co je činit dobré, a nečiní, má hřích!“ napsal pak Ovčáček na Twitter a to bylo naposled, co ho zvířátka z lánské obory viděla aspoň trochu střízlivého.
