Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Klaus zaživa pohřbený Havlem

V. Klaus, hlavní představitel názorového proudu jájismu-klausismu se v dnešním rozhovoru pro iDNES nechává zaživa pohřbívat Havlem

Bez váhání se dá říci, že není zážitku, který by byl uzpůsobenější přivodit ta nejkrajnější tělesná i duševní muka, než být pohřben před svou vlastní smrtí.“ Edgar Allan Poe           

Prudká sněhová bouře, jež udeřila na Prahu, zcela odřízla Institut Václava Klause od okolního světa.

            Zdálo by se, že nic nemůže být horšího, než takto být pohřben za živa

           Hmyzu podobné obyvatele Institutu Václava Klause to však nijak kupodivu nijak nevyvedlo z míry.

Jednak to byli lidé zocelení havlismem, který se je marně pokoušel zlikvidovat, který je pronásledoval a mučil tak, že inkvizitoři vypadali by vedle havlistů jen jako ti největší lidumilové.

„Co nás nezabije, to nás opravdu, ale opravdu posílí, hehe!“ smáli se Klaus, Jakl, Hájek a spol., kolikrát do tváře svým bezmocným mučitelům, kteří je natahovali na skřipec lásky a pálili žhavým železem pravdy, aniž by je však dokázali zlomit, donutili přísahat na občanskou společnost.

„Džíny jsem měl a mám! Ale nikdy nebudu mít džínovou bundu! To je pro mě nesmírné cizí a falešné!“ vmetl dokonce jednou Václav Klaus do tváře samotnému Václavu Havlovi, když ten jej místo do lyžáků obul do španělské boty a místo lyžařských rukavic mu nasadil palečnice.

Co taky, než nesmírnou odvahu, čekat od člověka, o němž i sám Miloš Zeman prohlásil, že mu byl jediným vážným protivníkem, protože všichni ostatní nebyli než jen stádem šašků?

Ne, fyzických muk se za živa pohřbení obyvatelé Institutu Václava Klause bát nemuseli!

A nemuseli ani bát muk duševních, oné strašlivé trudnomyslnosti, jež je největším strašákem všech za živa pohřbených, jež tyto nebožáky dříve či později přivede k šílenství, které jim docela zatemní mysl tak, že z úzké rakve, v níž jsou pohřbeni, stane se ráj ještě dříve, než duše opustí tělo.

Nemuseli se bát trudnomyslnosti, neboť hrob, v který proměnil se Institut Václava Klause, byl až po střechu napěchován sebranými spisy Václava Klause.

            Jářku, ptám se docela otevřeně, jaká lepší a účinnější zbraň proti trudnomyslnosti může existovat než myšlenky V. Klause vtělené do tisíců stránek, úhledně svázaných do knih v kožené vazbě?

            Jářku tážu se co více osvěží a povzbudí ducha i v situaci zdánlivě beznadějné, jakou zajisté pohřebení za živa je, než četba jakékoliv knihy, jejímž autorem je Václav Klaus?

            Měli tedy obyvatelé Václava Klause o zábavu postaráno na celé dlouhé hodiny a dny, po které měli být zaživa pohřbeni nelítostnou sněhovou bouří ve vile pronajaté za peníze miliardáře Kellnera, který, zbohatnuv při kuponové privatizaci, se nemohl dívat na to, jak se stát nedokáže postarat o své bývalé prezidenty.

            Jenže sněžnou bouři seslal na Prahu snad samotný Havel.

            V Institutu Václava Klause už přečetli všechno, co kdy Václav Klaus zplodil, ale sněhová bouře neustávala, ba naopak, zdálo se, že zuří ještě víc.

            Ale zaživa pohřbení obyvatelé Institutu Václava Klause neskládali zbraně, odevzdanost a rezignace, to nebylo nikdy to, co by je zdobilo.

            „Hohoho!“ smáli se sněhové bouři do tváře, nejevíce ani trochu známky trudnomyslnosti.

            „Načneme si lančmít a pan prezident nám bude vyprávět, jak bojoval proti havlismu!“ navrhl kdosi, snad Jakl, snad Vajgl, snad ještě úplně někdo jiný.

            Návrh byl jednomyslně přijat.

            Načal se lančmít a pan prezident se pustil do vyprávění.

            „V 1968, dobře si to pamatuji,“ vyprávěl, zatímco se jej sněhová bouře svým kvílením snažila přehlušit, „mě vyhodili z akademie rovnou do SBČS.

            Neskončil jsem tam však v kotelně, jak jsem si horoucně přál, ale v nejrůznějších pozicích. Zprvu jsem toho litoval, vynakládaje všechny síly, abych se přece jen dostal do kotelny, kde by se mi, jak jsem si myslel, dostalo té nejlepší školy života. Ale záhy se ukázalo, že i zdánlivě prostý život bankovního úředníka dokáže člověku přivodit obří životní zkoušky, o kterých se disidentům a Havlovi především ani nezdálo.

            Nelitoval jsem již, že mne nevyhodili z Akademie do kotelny. Ba právě naopak, byl jsem svému osudu nesmírně vděčen, neboť to, co musel jsem překonávat v SBČS mne nesmírně zocelilo tak, že z toho žiji doteď a vůbec neželím, že jsem se tehdy nemohl, na rozdíl od pana Drahoše, akademicky projevovat, ba právě naopak.

            Nikdo neví, s jakou lítostí jsem SBČS opouštěl, vraceje se v roce 1987 zase do akademie, do Prognostického ústavu. Zatímco se Havlisti flákali ve vězení, já v prognosťáku tvrdě makal, v duchu odmítaje socialismus, což jsem taky kolikrát řekl Valtrovi Komárkovi do očí.

            ,Ty seš holt pořád stejnej revolucionář, jako když jsi v šedesátých letech, po návratu ze studijních pobytů na západě, založil kruh odbojných autorů kolem časopisu Kmen a stal se jeho prezidentem,? říkal mi vždy Valtr Komárek.

            Ale to nejdůležitější, boj proti havlismu, mělo teprve přijít.

            Sami víte, kolikrát mě chtěli havlisté zlikvidovat!

            Ale já se nedal! Ty zkušenosti, které jsem nabyl v SČBS, mi náramně přišly vhod. Založil jsem ODS jako guerillu proti havlismu, ochoten bojovat za svobodu do posledního dechu.

            Jako premiér nedopřál jsem havlistům oddechu, útočil na ně, napadal je v týlu, na všech přístupových cestách, a tak jen díky mně nepodařilo se jim nastolit totalitu.

            Ve svém boji jsem neumdléval ani jako prezident. Vždy jsem připomínal, kým Havel ve skutečnosti je, že jako dítě žil v domě, kde byla teplá tekoucí voda.

            Největším nepřítelem svobody je havlismus!

            A největším bojovníkem proti havlismu jsem já!“

            A sotva to Václav Klaus vykřikl, dotkla se jeho čela jakási ledová ruka a huhňavý hlas mu nařídil: „Vstaň!“

            Václav Klaus se posadil. Všude kolem byla černá tma, postavu toho, kdo ho probudil, neviděl. On sám se nemohl upamatovat, na to, kde se nalézá, poslední jeho vzpomínka byla, jak sedí ve svém Institutu a vypráví o tom, jak bojoval proti havlismu, zatímco za okny zuřila sněhová bouře.

            Ale to už ledová ruka uchopila jeho zápěstí a vztekle jim zacloumala: „Říkal jsem ti, abys vstal!“

            Václav Klaus poslušně vstal a hledě do černočerné tmy se zeptal: „Kdo jsi?“

            „Nemám jméno, tam, kde teď přebývám. Byl jsem člověk, teď jsem běs. Býval jsem krutý, teď jsem ubohý. Pojď se mnou do širé noci, ukážu ti hroby!“

            Aniž by stačil souhlasit, ten kdo komu patřil ten hlas, otevřel všechny hroby světa.

            To, co Václav Klaus spatřil v těchto hrobech, ho velmi, ale opravdu velmi vyděsilo.

            „To jsou přece oběti havlistického režimu! A tam jsem já!

            Já!

            Já, jeho nejstrašnější oběť! Já!“ vykřikl zsinalý hrůzou ukazuje do nejbližšího hrobu, kde opravdu ležel on sám rozežraný červy, obraceje se na toho, komu patřila ona ledová ruka, „ a ty jsi Havel!

            To tys mne umučil, umořil, předhodil červům!“

            Ale Havlův přízrak mu už neodpověděl.

            „Čo tak reveš? Čo sa ti zas robí?“ třásla jim Livie, neboť Václav Klaus ležel doma na manželské posteli.

            „Zdálo se mi, že mne Havel zaživa pohřbil. Ale napřed přišla sněhová bouře, vyprávěl jsem, jak jsem bojoval proti havlismu,“ blábolil zmatený Václav Klaus.

            „Proboha, spi, ráno vstáváš do Institutu,“ uzemnila jej Livie, obrátivší se zase na bok.

Ale Václav Klaus už do rána oka nezamhouřil, drkotal zuby, boje se usnout, aby se Havel zase nevrátil.        

           

 

Autor: Karel Trčálek | pátek 19.1.2018 10:22 | karma článku: 26,71 | přečteno: 1028x
  • Další články autora

Karel Trčálek

Takže Velký pátek našeho největšího básníka...

Ti, co nečinně přihlížejí ukřižování Spasitele jsou ti špatní. Avšak ti, co jsou vyhazováni z práce, vláčeni blátem, jsou ti dobří, jsou těmi, pro které se Spasitel obětoval....

29.3.2024 v 17:08 | Karma: 32,44 | Přečteno: 878x | Diskuse| Společnost

Karel Trčálek

Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!

ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou

29.3.2024 v 8:16 | Karma: 26,23 | Přečteno: 517x | Diskuse| Společnost

Karel Trčálek

Jak se pracovníci ve školství pomstili uličnímu výboru iFčil oslavujícímu Karlův úspěch

No, mám-li být upřímný, pomsta to byla hodně sladká. Však se taky hned ze všech stran slétly vosy a začaly si dávat do trumpety tak, že se div v té slaďounké šťávičce neutopily....

27.3.2024 v 10:51 | Karma: 32,08 | Přečteno: 714x | Diskuse| Ostatní

Karel Trčálek

Není to velmi nefér vůči ostatním blogerům, že je můj článek pořád ještě na titulce blogu?

Ať se na mě nikdo nezlobí, ale přijde mi to silně nefér vůči panu Nožičkovi (a o jisté kolegyni blogerce ani nemluvě), že je můj článek pořád na titulce, zatímco článek pana Nožičky tam už dávno není....

26.3.2024 v 9:19 | Karma: 33,68 | Přečteno: 958x | Diskuse| Ostatní

Karel Trčálek

Kam se poděli Rajchlovi proruští dezoláti? Kdy podá vláda pětihnusu konečně demisi?

Nikdy bych nenazval včerejší účastníky statisícové protivládní a mírové demonstrace za proruské dezoláty, kdyby je tak neoznačil jeden z organizátorů této monstrózní akce, pan JUDr. Michal Hašek...

24.3.2024 v 17:28 | Karma: 32,32 | Přečteno: 896x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  3.5 12:38

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Budoucnost válčení? Stíhačka řízená AI obstála v „boji“, vezla i šéfa letectva

3. května 2024  21:23

Americký šéf letectva Frank Kendall se poprvé proletěl experimentální stíhačkou F-16, kterou místo...

Hamás má týden na příměří, jinak Izrael vtrhne do Rafáhu, spekuluje Egypt

3. května 2024  19:28,  aktualizováno  21:13

Izrael dal palestinskému radikálnímu hnutí Hamás týden na to, aby přijal dohodu o příměří a...

V Berlíně hoří výrobní hala firmy produkující zbraně poskytnuté Ukrajině

3. května 2024  15:44,  aktualizováno  20:58

Hasiči na jihozápadě Berlína likvidují rozsáhlý požár výrobní haly, ve které jsou uskladněny...

Názor, že Paroubek parazituje, nestačil. Podle soudu může iniciály ČSSD použít

3. května 2024  19:44

Volební senát Nejvyššího správního soudu (NSS) zamítl návrh Sociální demokracie (SOCDEM) na zrušení...

  • Počet článků 2958
  • Celková karma 24,76
  • Průměrná čtenost 864x
Náhodný host v tichých čajovnách. Zatímco čekám na čaj, lidé venku někam spěchají. Já ne, nemám kam a proč

Seznam rubrik