Naopak, blbí jsou a do zádele by měli jít ti, co něco takového prohlašují. My chytří a moudří totiž víme svoje
Jisté, můžu říct, že velmi palčivé věroučné pochyby mne donutily k tomu, že jsem v neděli pro jistotu nešel k svatému přijímání, abych se nedopustil svatokrádeže, protože jsem se právě kvůli těmto pochybám velmi pravděpodobně nalézal ve stavu hříchu, který mi dosud nebyl odpuštěn.
Ale jakýpak je to křesťanský život bez svatého přijímání?
Navštívil jsem proto hned v pondělí svého duchovního pastýře, aby mne opět přivedl do Pánova ovčince a já žil věčně, protože jsem uvěřil.
„Mám pochyby. Pochyby o pravdivosti Písma svatého. Čertví, kde jsem se tím svinstvem nakazil a od koho. Nepochybné však je, že za tím stojí Ďábel, protože za veškerým zlem stojí Ďábel, jenž nás svádí z pravé cesty,“ řekl jsem bez okolků panu faráři, který si na mě udělal čas hned zrána, a pokračoval, „totiž, užírám se tím, proč v Písmu svatém není žádná zmínka o virech?
Prostudoval jsem důkladně Písmo svaté, ale opravdu jsem tam nenarazil na žádnou zmínku o virech. Bůh přece stvořil vše živé jen proto, aby to sloužilo člověku, kterého učinil vládcem nad vším živým.
Tak jak to, že nám teď vládne nějaký koronavirus, o kterém Písmo svaté zarytě mlčí?
Není přece možné, aby Písmo svaté o něčem takovém důležitém mlčelo!
Co když nic z toho, co v něm je, není pravda, mlčí-li o virech?“
Dostav ze sebe to, co mne tak trápilo, ztěžka jsem dýchal. Dokonce se mi zdálo, že mne bolí klouby a že mám horečku. Ale nebylo divu, vždyť jsem nyní balancoval nad propastí věčného zatracení, do které mohl jsem kdykoliv zřítit.
Ale pan farář byl příliš zkušený duchovní pastýř, nedovolil, aby mu vlk uzmul ze stáda, jež mu svěřil Náš Pán, ovečku přímo před jeho očima.
Napřed, aby mne uklidnil, aby mne uvedl do narkózy, jako se do narkózy uvádí každý pacient před náročnou operací, jež mu má zachránit život (a v mém případě šlo o život věčný!), mluvil asi deset minut o boží milosti, o její důležitosti pro náš život a když se přesvědčil, že jsem už v hluboké narkóze, přistoupil k samotné operaci.
„O nás, o farářích, není v Písmu svatém taky jediné slovo, a přesto se necháváme uctívat tak, jako bychom byli samotným Kristem, kterým samozřejmě do značné míry jsme.
A nevěříte snad Písmu svatému jen proto, že v nich není o farářích ani slovo?“ řekl farář s úsměvem a pokračoval, „a tak je to i s koronavirem. Zrovna včera jsem dostal oběžník z arcibiskupství, který se věroučně vypořádává s koronavirem.
Co se v něm píše?
Píše se v něm něco v tom smyslu, že existence koronaviru samozřejmě nijak nezpochybňuje pravdivost Písma svatého jen proto, že v něm není zmínka o koronaviru, o tom, že by jej bůh skutečně stvořil a podřídil člověku, jako svému obrazu a proto i vládci nad vším živým tady na zemi.
Věc se má totiž takto. Bůh stvořil pochopitelně zemi i všechno ostatní. Ale tento akt stvoření samozřejmě nebyl definitivní, protože bůh je, jak známo, všemohoucí. V době, které popisuje Písmo svaté, tedy během oněch dní, kdy konal bůh své stvořitelské dílo, samozřejmě žádný koronavirus ještě neexistoval, bůh jej jednoduše nestvořil, a proto ani o něm, vcelku pochopitelně, nemůže být v Písmi svatém žádná zmínka.
Jenže bůh už neodpočívá, jako odpočíval sedmý den, přičemž samozřejmě je to myšleno jen obrazně, protože bůh odpočívat, vzhledem k jeho všemohoucnosti a samotné podstatě jeho, to jest boží existence, odpočívat nemusí. A ježto je všemohoucí, tak nemůže ani nic nedělat, protože kdo nic nedělá, tomu nelze věřit jeho všemohoucnost.
A tak stvořil koronavirus, vcelku sofistikovaný systém, když už nemohl stvořit nadčlověka, protože tím by především popřel pravdivost písma svatého, v němž se tvrdí, že stvořil člověka, tedy mne, nebo vás, k obrazu svému. Tedy, ježto jsme stvořeni k obrazu božímu, nemůže bůh, jakkoliv je všemohoucí, stvořit nic nad člověka, protože to už by musel stvořit sám sebe.
Tak stvořil koronavirus, aby nám dokázal svoji přítomnost, to, že je stále naživu, a že jeho plán lidské spásy zůstává stále v platnosti. Ano, je to tak, nebudu vám lhát, podle oběžníku, který rozeslalo arcibiskupství po všech farnostech, včetně těch univerzitních, je nutno chápat koronavirus jako nezpochybnitelný důkaz boží existence.
Bůh se nám zjevuje, jak jistě velmi dobře víte, v tom, co stvořil, ve svém stvořitelském díle. Je-li koronavirus novou formou života, která dosud neexistovala, a nikdo snad nepochybuje o tom, že je tento konkrétní koronavirus čímsi skutečně novým, máme pak co dočinění s božím zjevením. Ano, v tomto koronaviru se nám, podle arcibiskupství, zjevuje bůh, protože pouze on, jako jediný Stvořitel, mohl tento koronavirus stvořit, a proto jsme-li nakaženi tímto koronavirem, vstupuje do nás jeho prostřednictvím bůh.“
Farářova slova mi téměř vrátila víru, nutnou ke spáse, ale vyhráno ještě nebylo, protože jsem se zeptal: „Dobře, koronavirus stvořil bůh, ale proč se potom kvůli němu umírá?“
Byla to hloupá otázka, já vím, ale to špatné, co se ve mně ještě drželo, ono Ďáblovo sémě, muselo se dostat ven prostřednictvím tohoto hnisu.
„Proč se kvůli němu umírá?“ usmál se farář a otcovsky mi položil ruku na rameno, „předně si musíme uvědomit, že nic takového jako smrt neexistuje. Nemůžeme zemřít, věříme-li v zmrtvýchvstání Pána Našeho, Ježíše Krista. A pak koronavirus není nijak smrtelný, protože Náš Pán, Ježíš Kristus dokáže vyléčit každou nemoc, když na to přijde, dokáže proto vyléčit, skrze víru v něj, i Covid.
Tím bych si opravdu hlavu nelámal.“
Farář domluvil a já mu ze samé vděčnosti dlouze políbil ruku tak, až ji měl ode mne celou uslintanou, byla ještě cítit svěcenou vodou. Byl jsem zachráněn, pochyby zmizely, bylo mi jako bych vstal z mrtvých, třebaže bolest kloubů nepolevovala a horečka taky ne.
A když jsem měl na druhý den pozitivní test na Covid, byl jsem tím nejšťastnějším člověkem na celé zemi,
„Jsem tím vyvoleným, vstoupil do mne bůh, budu žít věčně!“ jásala moje nesmrtelná duše, zatímco koronavir se ve mně nezadržitelně množil zrovna jako Duch svatý při biřmování.
