Strana evropských socialistů (zkráceně PES), známá též
jako Hafan, která v sobě sdružuje socialistické strany včetně české ČSSD, v těchto
dnech pranýřuje Česko, respektive české Předsednictví, za to, že ministr práce
a sociálních věcí Petr Nečas hodlá dát „ke zvážení“ svým unijním protějškům zrušení unijních cílů, podle nichž by 33% dětí do tří let mělo být
v jeslích a 90% předškoláků ve školce.
Je to stále ta stará dobrá socialistická písnička ve stylu: MY víme nejlíp, co je pro VÁS dobré. My, socialisté, si myslíme, co myslíme, my to víme, že by X dětí ve věku Y mělo být umístěno na místě Z. Nezajímá nás, co si myslí jejich matky a otcové. My máme, jak výstižně říká Jiří Paroubek, poslání od jakési vyšší bytosti, my jsme povoláni rozhodovat za Vás. Je nám jasné, že jisté kontrarevoluční, respektive reakcionářské, síly hodlají mařit naše revoluční, respektive pokrokové úsilí, a proto stanovujeme tyto „relativní“ (rozuměj ne 100% cíle), které mají být ukazatelem nakolik je náš boj úspěšný. Posléze budeme schopni kvalifikovaně se rozhodnout, zda naše metody ponechat, či pozměnit. Podstatné je, že jsme avantgardou lepších zítřků, které přijdou v důsledku samotné dějinné nevyhnutelnosti. My zkrátka víme, a máme to vědecky potvrzené, co je pro Vás dobré.
Ptáte se, kde je v tomhle prostor pro lidskou svobodu? Kde je prostor pro svobodné rozhodnutí matky a otce věnovat se svému potomku a rozvíjet jeho schopnosti? Kde je prostor pro rodinu? Správné otázky řekli byste. Ne, tyto otázky jsou špatné, protože odpověď socialistů je jednoduchá, žádný takový prostor není potřeba. Proč? Protože oni přece ví lépe než my, co je dobré pro nás i pro naše děti. Správná otázky tak zní, dovolíme jim to? Jak daleko je necháme zajít v omezování, nejen naší, svobody?
