Je Paroubek přeběhlík?

A nejen Paroubek, ale například i Lubomír Zaorálek. Krom toho Paroubkova vláda stála na hlase přeběhlíka z ODS Petra Kotta. Čím to je, že přeběhlíci existují? Jsou záležitostí jen tohoto funkčního období sněmovny?

Titulek se možná jeví jako poněkud zavádějící a zavádějící skutečně tak trochu je, nicméně účelem titulku je přilákat čtenářovu pozornost, vnímavý čtenář tak snad pochopí a odpustí začínajícímu bloggerovi. 

V nedávných dnech opustil poslanecký klub ČSSD další z jeho členů, poslanec Doc. Ing. Petr Wolf, CSc. Stal se tak již čtvrtých „přeběhlíkem“ v tomto funkční období. Čím to je, že přeběhlíci existují? Jsou záležitostí jen tohoto funkčního období sněmovny?

Paroubek a Zaorálek

Nejprve ale k Paroubkovi a Zaorálkovi. Oba byli členy ČSS, České strany socialistické. Paroubek v letech 1970 – 1986, Zaorálek pak v letech 1986 – 1989 dokonce v této straně pracoval (a na rozdíl od svého stranického šéfa tuto skutečnost uvádí i ve svém oficiálním životopisu). Paroubek vzápětí po Listopadu vstoupil do ČSSD, kde se stal pravou rukou prvního polistopadového předsedy Jiřího Horáka, aby se následně v roce 1993 utkal s Milošem Zemanem o předsednictví. Naproti tomu Zaorálek se po Listopadu angažoval v Občanském fóru a do ČSSD vstoupil až v roce 1994. Jsou tak pánové přeběhlíky? Nechť si čtenář odpoví sám.

Melčák, Pohanka a Kott

Zajímavější na Paroubkově kritice přeběhlictví je zejména fakt, že jeho vlastní vláda stála na hlasu jednoho „přeběhlíka“, bývalého poslance ODS, Petra Kotta. Tehdy Paroubkovi Kottův hlas nevadil, asi proto, že mu pomáhal maskovat hlasovací mašinérii v podobě parlamentní koalice ČSSD s KSČM. Je zde, nějaký rozdíl mezi Kottem a některými z dnešních „přeběhlíků“? Rozdíl bych viděl zejména ve skutečnosti, že Kott byl z poslaneckého klubu ODS vyhozen poté, co se opil a nehlasoval o rozpočtu, kdežto Melčák s Pohankou se už nedokázali dívat na celé to povolební divadlo se sestavováním vlády. A hlavně jim už asi vadil Paroubek, vždyť který vzdělaný člověk (Melčák je kandidátem věd, Pohanka dokonce docentem) by si dobrovolně nechal poroučet od člověka, který se chová jako diktátor . Bez zajímavosti není ani bližší pohled na hlasování „přeběhlíků“. Zatímco Melčák s Pohankou hlasují většinou s koalicí a úspěšně mírní reformy, Evžen Snítilý hlasuje dál s ČSSD a Petr Wolf deklaroval totéž.

Historický exkurz

Celá otázka přeběhlictví je důsledkem chybného volebního systému, který prakticky zákonitě vede ke slabým a málo akceschopným vládám. Vždyť jediná vláda, která měla jasnější většinu ve sněmovně, byla první Klausova vláda v letech 1992 – 1996, kdy koalice ODS, ODA , KDU-ČSL a KDS (do voleb 1992 šla v koalici s ODS, v roce se pak s ODS sloučila) disponovala 105 mandáty. Pak již následovaly jen vlády s nejasnou, žádnou, či slabou většinou, nejprve tato koalice pokračovala v letech 1996 – 1997 jakožto menšinová (měla 99 mandátů) tolerovaná Zemanovou ČSSD (61 mandátů).  Následovala Tošovského úřednická vláda a v letech 1998 – 2002 menšinová vláda ČSSD (74 mandátů), pak již v letech 2002 – 2006 Špidlovo-Grossovo-Paroubkova vláda se 101 mandáty ve sněmovně. I když právě v době Paroubkovy vlády existovaly vládní koalice dvě, jedna mezi ČSSD, unionisty a lidovci ve Strakově akademii, druhá mezi ČSSD a KSČM v Poslanecké sněmovně. Právě minulá existence, takto slabých vlád vedla k tvorbě přeběhlíků, problém je, že jen málo lidí si dnes pomatuje jména jako Vrbík, Bielesz, Wagner, či Kott.

Závěr

Suma sumárum přeběhlíci zde byli, jsou a nezmění-li se výrazně volební systém tak i budou. Jiří Paroubek by měl možná více se svými poslanci komunikovat, méně je zastrašovat a přestat se chovat jako diktátor, pak by mu poslanci možná přestali utíkat.