Jag Vilfnznt, hledač pokladu aneb exkurz do chlapecké duše 5.díl

Pátá část dvanáctidílného eposu, psána čtrnáctiletým, komentována čtyřiadvacetiletým tím samým já. Jedná se o digitalizaci ručně psaného a malovaného díla mladého vášnivého "spisovatele a dobrodruha". Pátý díl nese název Jag v USA. Americké dobrodružství hlavního hrdiny i jeho spisovatele pokračuje právě zde, teď a tady.

Pátý díl se jmenuje Jag v U.S.A. Jen tak pro jistotu ještě zmiňuji, že je to znovu psaný díl o rozsahu osmi stran. Walt Disney je stále na obálce, kde se jeho logo vyjímá mezi americkými mrakodrapy, ačkoliv fakticky díl opět vydává „nakladatelství“ DOBRODRUH. Na obálce jsou tedy mrakodrapy a…a…a…ano je tomu skutečně tak, je tam také Jagovo auto z prvních dvou dílů, forďák. Mé starší já je ale moc zvědavo, jestli mladší já forďáka nějak vměstnalo i do textu. Nicméně, hvězdné datum vydání tohoto dílu je 2004, tedy tento a předchozí díl od sebe dělí pět let. Z pohledu vesmíru vskutku pouhé časové uplivnutí, s pohledu mladého kluka, nyní už cca patnáctiletého, jde ale zhruba o třetinu jeho života. Písmo se změnilo, stránky jsou hustěji popsány a obrázky na pozadí byly vystřídány za malé obrázky v rozích stránek. Obrázky navíc už nejsou na každé straně. A jsem velmi zvědav, zdali došlo také k nějaké změně, co se týče vyprávění děje či celkového stylu psaní. Pojďme se na to podívat.

Po tolika letech si autor patrně musel přečíst předchozí díl, aby byl alespoň trochu v obraze. Nebo aspoň poslední stranu, přeci jen vím, že autor je lenoch. Tato skutečnost je poměrně jasně patrná i poměrně přesného navázání tohoto dílu na předchozí, kdy se Jag vrací sbalit si stan a věci a přejíždí hranice do Spojených států.

Jag si tedy sbalil věci, dal je do auta a vyrazil na hranice. Cestou se ještě naposledy pokochal krásnou, kanadskou přírodou. Když dojel na hranice, kde ho pořádně zkontrolovali, ještě naposledy zavzpomínal na Kanadu. Teď už však byl v USA a jel po dálnici do Los Angeles. Cesta po dálnici plynula rychle, ale i přesto si Jag všiml menších i větších měst. Když je míjel, zpozoroval, že jsou úplně jiná než kanadská, norská nebo finská a do těch českých měst měla také daleko. I to nejmenší město, kterého si všiml, mělo uprostřed vysokou, dvacetipatrovou budovu.

„Jak je vidět,“, broukal si Jag pro sebe. „Amerika je úplně jiná země. Takové vysoké baráky kdybychom v Čechách měli, hned by se k nám na ně taky jezdili lidi dívat. A těch motorestů, motelů, kasín, benzinek a McDonáldů. Jo, jo, jiný kraj, jiný mrav.“

Blížila se už ale noc a Jag si proto vybral motel Star, ve kterém chtěl přespat. Zaparkoval, zaplatil si jednu noc a šel si lehnout. Před spaním ještě chvíli porovnával Ameriku s Kanadou, než usnul, aby hned druhý den ráno mohl znovu vyrazit a pozorovat USA. Ráno po tvrdém spánku si dal u baru limonádu a chleba a pak už opět sedl do auta a vydal se do Las Vegas, města andělů a kasín.

Na první pohled je tato stránka, oproti těm z dílů předešlých více popsaná, tedy snad i informačně více hodnotná. Autor nasadil opravdu velmi slušný „hustopis“. Na druhý pohled, po přečtení stránky, je pak zřejmé, že Kanadu Jag skutečně prolétl tempem nebývalým, neboť se hned po přejezdu hranic vydává do města, které je skoro úplně nejdál od místa, kde do Kanady připlul. Tady bych doporučil podívat se do atlasu a změřit si byť třeba jen vzdušnou vzdálenost mezi kterýmkoliv místem na východním, kanadském pobřeží a městem Los Angeles či Las Vegas, do kterých cestovatel směřuje. Kanadský díl byl jak vidno časoprostorových popisů prostý. A ještě jedna věc, Los Angeles je město andělů, Las Vegas město kasín. Hlavní hrdina asi neví, kam má dřív jet, nebo se mladý autor domníval, že se jedná o jedno a to samé město.

Na dálnici bylo ale rušněji než včera, protože všichni pospíchali do práce, na nákup, zpět domů, anebo jen jeli někam na výlet. I tak však cesta netrvala Jagovi dlouho a už byl u dalšího hodně velkého města, které mělo v centru asi dvacet mrakodrapů. Dokonce i Rex, který do té doby spal, zavyl údivem. Cesta však pokračovala dál a takovýchto měst Jag viděl ještě dost. Cesta mu trvala ještě dva dny, než se dostal k San Francisku, které už nebylo tak daleko od Los Angeles. Nechtěl se ale v San Francisku zdržovat, i když věděl, že v něm je skoro nejslavnější vězení Ameriky a možná i světa. (Alcatraz, autor nejspíš právě shlédl jeden slavný hollywoodský snímek, ve kterém hlavní roli hraje právě ostrovní vězení.) Tak tedy jel dál k městu andělů. Než se ale dostal do města, musel se ještě vyspat v jednom velkém motelu. Ráno se zase nasnídal a vyrazil do padesát kilometrů vzdáleného cíle. Když už Jag byl patnáct kilometrů od Los Angeles, zpozoroval, že doprava stále více a více houstne, až nakonec uviděl to své vytoužené město, Los Angeles. Viděl tu nejvíce mrakodrapů po hromadě, velké mosty, kasína, restaurace a obchodní domy. Jag zamířil do hotelu Carolina, který měl v přízemí samozřejmě kasíno.

„Prosím, přejete si?“, zeptal se pán za pultem.

„Jednolůžkový pokoj, s koupelnou, balkónem a ráno dyžtak pokojovou službou.“, odpověděl Jag. (Ale, ale, to je nám ale změna. Žádné troškaření. Za těch pět let nám autor a jeho hrdina nějak zfajnověli.)

„Pokoj číslo 425, mladý pane.“

Ač se může zdát tato stránka na informace sporá, lze z jejich útrob přeci jen něco vydolovat. Zaprvé, Rex žije a stále vyje. Zadruhé, USA jsou plné dálnic mrakodrapů, husté dopravy a kasín, což se tu pro jistotu několikrát opakuje. A zatřetí, Jag nějak snobovatí. Koupelna, balkón,…OK, ale pokojová služba… No uvidíme, třeba to byl jen úlet. Otočme tedy na stranu tři.

Jag si tedy vybalil věci z auta a šel si je dát do svého pokoje. Bylo už sedm hodin a tak, po dni stráveném v autě, si Jag šel do hotelové restaurace dát večeři.

„Pán si bude přát?“, zeptal se číšník.

„Žraločí steak s hranolky a k pití colu.“, odpověděl Jag. (Kdeže je ten řízek s bramborem. Kdeže je ta pomerančová limonáda, z prvních dílů…)

„Hned to bude.“

Trvalo to asi deset minut, než to vše přinesli. Ale když už to přinesli, tak to bylo dobře uvařené, voňavé a na pěkných talířích. Jag poděkoval a pustil se do jídla. (Už zase žere…) Za pár minut bylo i po žraločím steaku s hranolky a i po cole. Jag ještě koupil nějaký kus masa pro Rexe a šel si lehnout.

Druhý den si šel obhlédnout město. Stavil se na letišti, v nejslavnějším kasínu i ve velkém obchodním centru, kde si koupil kšiltovku a nové tričko. (Vskutku zajímavý výběr míst k navštívení. Kdeže nějaké historické památky…) Na oběd se Jag vrátil do hotelu, kde rychle snědl jídlo a šel si dát dvacet. (Pozor, zaběhlý rituál z plavby na lodi.) Ve tři hodiny, kdy se probudil, zamířil opět do jednoho kasína. Teď ale měl s sebou ještě nějaké peníze navíc, které chtěl použít na vyzkoušení rulety. Nejdřív vše prohrál, ale pak přece jen něco málo získal zpět, když vsadil na dobré číslo.

Gambler……gambler, gambler, gambler!!! To je asi vše co můžeme shrnout a vyextrahovat z této strany. Je to –

Vnitřní hlas starého autora (toho, co píše komentáře): „Ale vždyť ty přeci také sázíš. Na fotbal, na hokej, na basket, na -“

Vnější hlas starého autora (toho, co píše komentáře): „PŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠT!!!“

EHM, EHM…… pojďme se tedy podívat na stranu číslo čtyři.

Protože se už stmívalo, tak se Jag vydal na cestu do hotelu. V hotelu si dal večeři a po perném dnu si šel lehnout.

Ráno se probudil, nasnídal se a šel do toho skoro největšího obchodního centra na světě. Když tam došel, viděl plné regály všeho možného. Obchoďák měl čtyři patra a v každém se prodávalo něco jiného. V prvním patře obuv a textil, proto tu bylo hodně zrcadel a zkoušecích kabinek. Ve druhém patře bylo hodně občerstvení a krámků s jídlem, také to tam hodně vonělo. Ve třetím patře byly hračky, ale také tu byly klouzačky pro děti a u nich hodně menších i větších dětí. Ve čtvrtém patře se prodával nábytek a elektrotechnika. Všechny patra spojoval výtah a schody.

Jag si všechny patra pořádně prošel, ale nejvíce se zdržel u elektrotechniky, kde bylo plno počítačů, mikrovlnek a televizí. Jag měl v plánu si obchod jen prohlédnout, takže jakmile si prohlédl poslední patro, sjel výtahem dolů a pak ven z obchodu.

Jag měl namířeno do půjčovny videokazet (nostalgická vzpomínka…), aby si tam půjčil nějaký film. V půjčovně si Jag dost dlouho vybíral, ale nakonec si vybral film o Indiana Jonesovi. Ještě ten večer film shlédl a šel si lehnout.

Tak jsme si pročetli velmi detailní popis obchodního centra v Los Angeles, v té době údajně jednoho z největších na světě. Chvilku jsem se už obával, aby si Jag nějakou tu mikrovlnku nekoupil. Odolal a nakonec si šel půjčit videokazetu, pro mnohé možná už dávno zapomenuté záznamové médium. V té době, jak si ale sám velmi dobře pamatuji, kazety prostě frčely. Další stranou je strana číslo pět.

Ráno, když se Jag probudil, vzpomněl si na film, který viděl a napadlo ho, co kdyby ty pomůcky, co měl Indiana Jones v tom filmu, mohl také potřebovat. Proto se vydal do města, aby tam koupil ty pomůcky. Nejdříve šel do obchodu s klobouky a našel tam jeden takový hnědý menší klobouk, který si koupil. Ale spíš to ani klobouk nebyl. (Tak co teda? Byl anebo nebyl to klobouk. Toť otázka.) Pak někde sehnal bič a kompas. Pak šel do normálního, menšího krámku, kde koupil láhev na vodu, spíš takovou placatici. (Na pomerančovou limonádu.) Poté ale šel do obchodu s pistolemi.

„Dobrý den, co si přejete?“, ptal se prodavač.

„Nějaký revolver a pár nábojů do něj.“, odpověděl Jag.

„Měl bych tu tuhle pistoli s devítimilimetrovou ráží a revolver s tou samou ráží.“, informoval prodavač.

„Tak já si asi vezmu ten revolver a dva zásobníky do něj a ještě taky tamhle ten loveckej nůž.“

„Padesát dolarů.“

„Tady to je.“

„Děkuju, nashledanou.“

„Nashledanou.“, odpověděl Jag a odešel z krámku.

Než došel do hotelu, musel ještě vrátit kazetu.

Autor nejspíš ani sám nevěděl, jak věrně popsal průběh nákupu ruční zbraně ve Spojených státech. Opravdu to spíše připomíná běžný nákup v menším obchodě, akorát místo plátkového sýru a bochníku chleba, si poroučíte pistoli, brokovnici či malý ruční samopal (UZI). A skutečně je vidět, že v době psaní tohoto dílu šla v televizi trilogie (později quatr… querto…no prostě čtyřlogie) o Indiana Jonesovi. Bič, kompas, revolver a čutora jsou navíc i vyobrazeny v rohovém, obrázkovém prostoru. Je také hezké, že Jag zapůjčenou kazetu vrátil. Co dál bude Jag „Indiana“ Vilfnznt vyvádět? Sám jsem zvědav. Pojďme otočit list.

Když se Jag vrátil do hotelového pokoje, zamířil rovnou do postele a lehl si.

Ráno se zase nasnídal a šel si na policejní stanici pro zbrojní průkaz. Na policii zkontrolovali pistoli a dali Jagovi zbrojní průkaz. Potom se Jag vrátil do hotelové restaurace na oběd a po obědě si šel dát dvacet do pokoje. (Zvyk je železná košile…)

Když se probudil, byly už čtyři hodiny. Jag si chtěl ještě chvilku zarybařit, takže si sbalil rybářské potřeby, které si vezl z domova a vyrazil do přístavu. V přístavu mu půjčili dřevěný člun a Jag s ním vyplul na moře. Moc se ale od pevniny nevzdaloval, asi jen padesát nebo šedesát metrů, maximálně. Ale i tam pod ním plula spousta ryb. Jag chytil pár mřenek, které ale hodil zpět do moře.

Ale najednou mu za vlasec zatáhlo něco silněji. Že by to byla makrela?

Alespoň že si Jag nějaký zbrojní průkaz obstaral. V České republice to samozřejmě funguje naopak. Nejdříve zbojní průkaz, pak zbraň. Ale…jiný kraj, jiný mrav. Soustřeďme se ale na Jagův lov ryb. Copak asi bude to silnější zaškubnutí vlascem??? … To poví předposlední strana.

Jag ji tady vylovil a dal jí živou do kýble. (Tak to tedy byla makrela.) Takhle vylovil ještě další dvě ryby, a když už chtěl odplout zpátky ke břehu, asi deset metrů od jeho lodi se objevila hřbetní ploutev. Jag už takhle jednou na Atlantiku viděl plout delfína, ale tahle hřbetní ploutev měla jiný tvar a tmavší modrou barvu.

Stále to plulo blíž a blíž. Když vtom to narazilo do přední části Jagovi loďky, až se rozhoupala. To už Jag věděl, že to delfín není. Byl to žralok, asi třímetrový, tygří žralok, který teď kroužil okolo Jagovy loďky. Jag měl trochu strach, ale věděl, že musí zachovat chladnou hlavu a hlavně nesmí zpanikařit. Jag věděl, že tento žralok může i zabít, a že je právě na lovu, proto mu začal házet nejdříve návnady, ale ty moc nezabraly a pak své úlovky, tři makrely. Nejdřív je zabil, tak že je řízl za hlavu, až začaly krvácet a pak je všechny hodil jedním směrem, co nejdál od jeho loďky.

Zabralo to, žralok plaval za makrelami a Jag co nejrychleji ke břehu.

No……pořádná akce! Velmi se mi líbil ten fígl s makrelami. Je vidět, že Jag spolu s mladým spisovatelem se nám trochu změnili. V prvních dílech by patrně Jag makrely nezabíjel a rozhodně by nebyla zmíněna krev. Žralok by pak byl nucen odplavat sám. Ale doba se mění. A stránky se také mění. Čeká nás poslední osmá strana a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se Jag chystal opustit USA. To asi zase bude pěkný kvapík na té poslední straně…

Když se Jag po perném dni vrátil domů (do hotelu) a pustil si televizi, zjistil přesně to, co potřeboval. Loď Queen Marry 2 již zítra odplouvá na Havaj a pak dále pokračuje do Austrálie, kde končí její cesta. Jag na nic nečekal a rovnou si začal balit. Stihl to přesně do 8:00, kdy dávali jeho oblíbenou TV show. Jag jí shlédl a šel spát.

Ráno vzal kufry, vrátil klíče od pokoje a vyrazil do přístavu.

Když přijel na místo, všude bylo plno lidí a každý se chtěl dostat na tu obrovskou loď Queen Marry 2. Jag si zaplatil plavbu až do Austrálie a jel zaparkovat auto do lodní garáže. Narazil však na velký problém, fronty na vjezd do garáže. Celou půl hodinu čekal, než se dostal na loď. Když se mu to povedlo, zamkl auto a šel na palubu a v ruce držel klíč od své kajuty. Ale v tu chvíli už zazněl velký hukot, který ohlašoval, že se odplouvá.

„SBOHEM AMERIKO!“

KONEC 5. DÍLU

Tak trošku to kvapík znovu byl. Byl ale poměrně lépe zaonačený. Loď dostala rovnou jméno a tak se na něj Jag nebude muset ptát v průběhu plavby, jako když plul po Atlantiku. Jinak jsme se také dozvěděli, že mezi následující díly budou určitě patřit: díl na Havajích a díl v Austrálii.

K rekapitulaci pouze znovu poskromnu. Jag si vychutnával dlouhou cesty Spojenými státy, až dorazil do Los Angeles, které si mladý autor tak trochu spojil s Las Vegas a napasoval do něj spoustu kasín. V Los Angeles Jag nakupuje, gambleří, rybaří, zabíjí makrely a kupuje vybavení ala Indiana Jones, včetně revolveru. Až potom si opatřuje zbrojní pas. Nakonec se dovídá, že loď Queen Marry 2 odplouvá směr Austrálie s mezi-zastávkou na Havajích a tak se Jag naloďuje a odplouvá. Změny, které jsme mohli pozorovat, bylo hlavně snížení počtu dialogů, delší věty, delší strany a také trošku snobštější chování Jaga v jistých situacích. Dále můžeme konstatovat, že auto (forďák) se našel a je již na palubě Queen Marry 2. Kdo se nám ale v průběhu toho dílu tak nějak vytratil, byl Jagův věrný přítel, pes Rex. Co se s ním stalo? Jaká je jeho budoucnost? Dočteme se o něm ještě někdy? Odpovědi na tyto a mnohé další otázky možná najdeme v dalším, šestém dílu, pojmenovaném: Plavba po Tichém oceánu 1. Díl. (Což znamená, že někdy v budoucnu ještě bude 2. Díl.)