Jag Vilfnznt, hledač pokladu aneb exkurz do chlapecké duše 4.díl

Čtvrtá část dvanáctidílného eposu, psána již osmiletým, komentována čtyřiadvacetiletým tím samým já. Jedná se o jakousi digitalizaci ručně psaného a malovaného díla mladého vášnivého "spisovatele a dobrodruha". Čtvrtý díl nese název Jag v Kanadě. Díl a celá pouť hlavního hrdiny i jeho spisovatele pokračuje právě zde, teď a tady. 

Další, v pořadí čtvrtý díl o cestovateli, dobrodruhovi, Čechovi, ale hlavně lovci pokladů, se jmenuje Jag v Kanadě. Rádoby smlouva s Waltem Disneyem stále trvá, o čemž se můžeme přesvědčit na obálce, kde se umě omalované logo této společnosti nachází u kolen našeho hrdiny Jaga, oblečeného do unyformy (uniformy) kanadské jízdní policie. Formálně pak tento díl, roku 1999, znovu vydalo „nakladatelství“ DOBRODRUH. Autor tedy v tomto roce slavil své první kulatiny, nevím už ale, jestli před nebo po dopsání tohoto dílu. Uvidíme, jak se to tedy projeví na psaném projevu. Poslední informace zní, sedm stran. Nyní se pohodlně usaďme a užijme si cestu Kanadou.

Autor přeskakuje pasáž vyloďování a rovnou posílá Jaga na zteč kanadským reáliím.

KAMERA! SVĚTLA! ÁÁÁÁÁÁ……AKCE!

První den v Kanadě byl nádherně slunečný. A Jag si řekl, že si koupí zvířátko. Jag nejdřív přemýšlel o psovi. A tak se vydal hledat útulek. No jó, ale v takovém velikém státě se útulek hledá špatně.

„Nevíte, kde tady je útulek.“, zeptal se Jag kolemjdoucího.

„Asi půl kilometru za městem.“, řekl pán.

„Děkuju.“

„Nemáte zač.“

Jag se vydal údajným (asi daným) směrem a ukázalo se, že pán měl pravdu. Stál tam útulek se sto psy. Jagovi se tam nejvíce líbil dvouletý Husky.

„Prosím vás, mohl bych si u vás koupit toho Huskyho?“, zeptal se Jag pana prodavače.

„Ale ovšem, ovšem, prodám vám ho za 100 Kč.“, řekl pan prodavač.

A Jag si vyzvedl svého psa a pojmenoval ho Rex.

Á starej dobrej Jag je zpátky. První okamžiky v Kanadě ihned v akci a kupuje zvířátko. Jag v sobě ten pud, který ho ve druhém díle nutil krmit jelena a rysa, holt nezapře. Znovu nechybí krátké, stručné a hlavně slušné rozhovory a koruna, jako nyní už mezinárodní platidlo. Co ale chybí, tedy alespoň zatím, a už dlouho o tom nebyla zmínka je Jagův forďák. Pokud se ztratil a dále v příběhu se už neobjeví, tak jsou pouze dvě možná vysvětlení. Buď ho Jag zapomněl v Norku, nebo ho nějací dobráci (pravděpodobně opilí námořníci) hodily přes palubu až v průběhu plavby. Vývoj okolo zmizelého auta, tak budeme i nadále sledovat. A ještě jedna věc, Husky je stále autorovo nejoblíbenější psí plemeno.

A šel s ním na takovou stráň a tam si Jag řekl, že tady postavějí (postaví) stan.

„Hej, Rexi, nechceš si lehnout pod strom?“, řekl Jag. „Tady na stráni je docela teplo.“

Rex jen pětkrát zaštěkal a odebral se pod strom. A tam za chvíli usnul. Netrvalo dlouho a Jag byl se stanem hotov. A pak začali vybalovat ruksaky. Samozřejmě, že si Rex vzal svoje věci, jako například misku, kost, krmivo pro psy a ještě nějaké věci. Jag si Rexe moc pochvaloval a vždy, když se ho někdo ptal, jakého má psa, vždycky odpověděl, že skvělého. Ráno spolu chodili do lesa a večer prováděli různá dobrodružství. A když Jag dával Rexovi jídlo a hladil ho, Rex vždycky štěkal blahem. Jag nebyl jeden z těch pánů, kteří nechají psa venku, Jag si ho vzal do stanu.

Jag se konečně naučil stavět stan rychle, zdá se. Tou dobou mladý autor opravdu hodně toužil po pejskovi, žádného však nikdy neměl a tak si alespoň jednoho napsal do příběhu, který komponoval. Zajímavé také je, že ji Rex vzal své saky a paky jak se zdá sám. Jinak informace získané z této strany tak nějak vypovídají o tom, že Jag je v Kanadě již nějaký ten pátek. Tedy alespoň staršímu autorovi to tak přijde. Čas a časoprostor byly, jak vidno, odsunuti na vedlejší kolej. Uvidíme, zdali tomu tak bude i nadále.

Samozřejmě nebyl tam kde Jag, ale v předsíňce se mu líbilo. Kdyby byla Rexovi zima, tam mu dá deku, ale už bylo hodně hodin, tak šli spát.

„Dobrou noc.“, řekl Jag.

Kdyby Rex uměl mluvit, odpověděl by mu. Ale psi neumějí mluvit, takže Rex jenom zaštěkal a šel si lehnout. Jagovi, když usnul, se zdál sen o tom, jak v Kanadě potkal plno zvířat. Například pumu, daňka a jelena a ještě plno jiných. I Rexovi, stejně jako Jagovi, se zdálo o zvířatech.

Ale už tu bylo ráno. Jag se vzbudil a šel vyvenčit Rexe a přitom přemýšlel o tom, co by si měl přivézt z Kanady jako suvenýr.

„Víš co Rexi, půjdeme do vesnice tady poblíž a podíváme se tam. Já si totiž z Kanady chci něco přivézt a tobě bych tam koupil třeba nějaké žrádlo.“, povídá Jag. (To už by se do jedné komixové bubliny asi nevešlo.)

Zanedlouho došli k vesnici Popoak. (Další smyšlené, ne zrovna kanadsky znějící místo. Na mapě ho nehledejte.) Hned na kraji Jag uviděl krámek, kde prodávali obleky. Jag přišel k výloze a uviděl tam nádherný, policajtský (policejní) oblek. Jag měl v kapse 200 kanadských korun a oblek stál 150 kanadských korun. (Koruna tedy devalvovala na měnu pouze jednoho státu. Držela se ale dlouho a statečně.) Takže se Jag rozhodl, že si ho koupí.

Zajímavý výběr suvenýru, žádné klíčenky či magnetky na lednici, ale rovnou oblek kanadské jízdní policie. Sám jsem zvědav, jak to bude dál eskalovat.

Vešel do obchodu a zeptal se paní, jestli by mu neukázala oblek kanadského lesního policisty. Paní mu ho podala a Jag si šel oblek zkusit do kabinky.

Za chvíli vylezl a povídá: „Prosím vás, mohla byste mi ukázat větší číslo.“

Tak paní mu podala XXL a Jag znovu zašel do kabinky. Za chvíli opět vylezl z kabinky a oblek dal paní. Ta ho zabalila, Jag zaplatil a vyšel ven. Zavolal na Rexe, který se šel vyčůrat, a šli koupit psí žrádlo.

„Tak co, Rexi, myslíš, že bych ti měl koupit pět kilogramů psího žrádla?“, povídá Jag.

Rex jenom zaštěkal, protože pochopitelně neumí mluvit. (No pochopitelně!) Tak zašli do nejbližší prodejny psího žrádla. Když tam vešli, uviděli okolo sebe plno pětikilových balení.

„Prosím vás jedno to pětikylový (pětikilový) Happy-Dog.“, řekl Jag.

Paní mu podala Happy-Dog, Jag zaplatil 45 kanadských korun a vyšli ven. Rex, jak uviděl Happy-Dog, začal po Jagovi skákat.

Starší verze autora je stále přesvědčena, že obrázek na obálce, kde je vyobrazen Jag v jakési uniformě, ukazuje pracovní oblek jízdní policie a ne lesní, pokud nějaká taková instituce jako lesní policie vůbec existuje. Toliko k suvenýru. K žrádlu pouze poznámka, že původní název zněl Bet-Dog. Autor se ale obával toho, že by ono Bet mohlo znamenat něco vulgárního a tak toto slovo v textu poškrtal a nahradil ho osvědčeným a veselým Happy. A to je krátká historie vzniku sousloví Happy-Dog. A ještě jedno slovo je na této straně škrtnuto a to sice slovo GDYŽ, které bylo nahrazeno českým KDYŽ. Teď už ale otočme listovím na stranu pět.

„Neboj, Rexi, doma ti dám plnou misku.“, řekl Jag.

Rex tedy začal běžet co nejrychleji ke stanu, aby co nejdříve dostal plnou misku Happy-Dogu. A tak doběhl ke stanu a mlsně vyplázl jazyk. Jag za chvíli také doběhl, ale nemohl chytit dech.

„Teda Rexi ty jsi mi dal ale zabrat.“, řekl Jag.

Rex se pousmál nad svým výkonem a za chvilku mu Jag dal slíbenou plnou misku Happy-Dogu. Jag si šel dát před obědem šlofíka a Rex, když snědl misku Happy-Dogu, si šel taky zdřímnout. Když se Rex konečně vzbudil, uslišel (uslyšel) rachot plynového vařiče. Rychle vstal a šel se podívat ven a tam Jag seděl u vařiče, na kterém byl hrnec a v něm voňavoučké párečky. (Mmmmmmm!)

„Tak co kolik si dáš Reksi (Rexi)?“, ptal se Jag.

„HAF! HAF!“

„Tak jo, dva, už je vyndávám.“, řekl Jag.

Jag vyndal párečky a dal je Rexovi a ten je do sebe naházel jako nic.

Hlavním tématem uplynulé strany je potrava, respektive několikrát zmíněná plná miska Happy-Dogu. Jag jak se zdá ovládl psí řeč. Stále se však pohybujeme v jakémsi časoprostorovém vakuu, kdy jen tu a tam k nám proniknou střípky o podloze či času děje. Nasliňme prst a otočme dále, na předposlední stranu.

Potom se ho Jag zeptal: „Chceš jít dneska na tůru (túru)?“

„HAF!“

„Tak jo, ty tady počkej a já jdu zatím sbalit.“, řekl Jag.

Jag byl za chvíli hotový a hned vyndal mapu a tužku a něco do mapy začal psát. Pak ukázal Rexovi vyznačenou trasu výpravy. Cesta byla dlouhá, ale vedla přes hory a Rex měl strašně rád zimu. (Jako správný Husky.) A tak se šlo. Rex byl radši na vodítku, ale bez náhubku, protože to byl pes poslušný a do žádné rvačky by se nepustil. (Pes, který je rád na vodítku? Masochista!)

Po chvilce stoupání, asi v tisíci metrech, se Jag musel převléci z letního oblečení do zimního. Chvíli na to, dorazili na vrch, který se jmenoval Mont Jag. (Jaká náhoda! Ale proč se Jag, který se u severního pólu koupal v bazénu převléká na horách z letního do zimního oblečení dodnes starší autor neví.)

„To jméno se mi líbí.“, řekl Jag a smál se přitom.

Na vršku si dali malou svačinu a pokračovali v cestě. Čím více šli do hor, tím více se ochlazovalo. Jenže teď oba čekala těžká cesta z Mont Jagu, na který se tak pracně dostali. Naštěstí vedla s Mont Jagu cestička, která se dala sejít.

Když sešli po cestičce dolů, rozprostíralo se před nimi údolí, které se jmenovalo Šakalí údolí.

„VAŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮ!“, zavil (zavyl, ale tohle je češtinářský chyták) vlk, který se ztratil ze stáda. (No, učitelka na biologii by mi asi teď dala pěstí. Vlk se ztratil ze smečky samozřejmě.)

Snad nemusím ani říkat, že hora Mont Jag neexistuje. Hlavní hrdina i jeho věrný kumpán nám ale alespoň vyrazili na výlet, jehož cílem nebyl nákup suvenýrů či jídla. Nejsem si ale jist, zdali si s sebou vzali stan a tím pádem migrují Kanadou dále, nebo si jen šli prolézt hory. Uvidíme, jak nám na tuto otázku odpoví poslední strana.

Rex rychle zbystřil, ale když vlk vyšel, poznalo se, že je to milý, přátelský vlčík. (To oni většinou bývají.) A tak šli dál. Po chvilce chůze uviděli značku U.S.A.

„Ááá, tak tady už jsou Spojené státy Americké.“, povídá Jag.

Pak Jag rozhodl, že se vrátí, sbalí stan a věci a pojedou do Ameriky.

KONEC 4. DÍLU

Poslední stránka byla opravdu velmi spoře popsána. K příhodě s vlkem, starší autor se už trochu obával, aby Jag zase nezačal krmit divou zvěř, v tomto případě právě vlka. Zpět ale k putování velikého cestovatele. Už víme, že dalším zářezem na pažbě budou Spojené státy. Jag si s sebou do hor stan nevzal a tak ho šel sbalit a řekl, že POJEDOU do Ameriky. Pojedou. O autu, forďákovi, v tomto dílu zatím ale nepadlo ani slovo. Uvidíme tedy v dalším díle, jak se toto drama týkající se Jagova automobilu vyvine. Každopádně tedy Jag Kanadu sfoukl poměrně rychle, dá se říci, že skoro jako svíčku.

K rekapitulaci pouze krátce. Jag vtrhl do Kanady jako velká voda, koupil si psa (Huskyho) a oblek kanadské lesní (JÍZDNÍ!) policie a dále se tak nějak poflakoval nebo vandroval po Kanadské přírodě. Na závěr přivandroval, skrze hory, na hranici se Spojenými státy, kde se bude odehrávat děj dalšího dílu.