Když pušky a děla...
A jak to souvisí s těmi puškami a děly, může se někdo tázat, v dnešní době by mne nepřekvapilo už nic? Inu, to jsou první slova písně Karla Kryla, o kterém bude tento blog, která potom pokračují "... ty jsou docela a výhradně chlapská záležitost...", dále, jak "ženský maj strachy, že prochlastám prachy", a končí tím, že "... napište starý, že nepřijdu domů".
Ano, je na světě hodně lidí žijících v poblouznění, že je vše natolik v pořádku, že máme věnovat svůj um i čas např. otázkám provozování jiného než plodného sexu mezi lidmi bez ohledu na pohlaví - a že máme rozpoutat válku proti Rusům, kteří jsou prý nějací vadní, nebo jak tomu říkají. Ale tyto pseudohumanisty aneb neomarxisty si vezmu na paškál někdy jindy příště. Dnes jste, drazí a ctění čtenáři, příjemci mého stručného svědectví o tom, kterak se básník a zpěvák Karel Kryl podepsal na mém životě. A nejenom o něm.
Řekněme, že jsem sečtělý člověk - bylo mi nějakých dvacet a už kolem mne objevovala slova jako 'chodící knihovna'. Stává se. A proto si také dovolím hodnotit a označovat Karla Kryla za jednoho z největších básníků světa. Ano, světa, nejen mezi námi, kteří vládnou nejkrásnějšímu a nejdůvtipnějšímu jazyku mezi žijícími. Takže když jsem vzal poprvé kytaru do ruky, bylo to pro hraní akordů k jeho písním. A zatímco emigrant Karel Kryl žil ve spolkové zemi Bavorsko poblíž Mnichova (Bavorsko je de facto jen ta trochu větší - jižní - půlka dané spolkové země), žil emigrant Tomáš Tatíček, mladší tvor než pan básník, ve Fransku. Frankové jsou jistě ti nejlepší z Němců, rád jsem dodnes jedním z nich. To je ten kraj, kde se uzavírají přátelství na život a na smrt. Však ono to není náhodou, že jejich předkové dobyli a vytvořili říši následující té antické římské, že ano. Kníže je proto ve Fransku v každé díře, ať to řeknu bez obalu. Zpět ke Karlu Krylovi: jeho písně jsem se učil doslova a dodnes si je zpívám. A ať svůj příběh moc nenatahuji, vzpomenu ještě, že přesně dva týdny před svojí smrtí on navštívil jednu brněnskou hospodu - nebo řekněme lépe hudební klub -, kde jsem tehdy víceméně bydlel. Byl zdráv jako ryba.
Malý dovětek pro zvědavce: na svém profilovém fotu stojím před Nieuwe Kerk v Amsterodamu a kochám se větrem ze severního Atlantiku. Poté, co jsem v průběhu celonoční cesty zkonzumoval odhadem 3 lity skvostného moravského vína.
A další dovětek je pro ty z Vás, kteří se necítí v Německu doma: povídačky o teplém pivu a studených Němkách si strčte za klobouk. Je sice pravda, že ČR je líheň nejkrásnějších žen, ale to je celý slovanský svět. O tom se taky někdy rozepíšu, pokud redakce dovolí. Jo, ty Němky: tedy chce si to pro nás rozmazlence trochu zvyknout na jejich vzhled, ale to jde bez útrap. Kolik mezi Němkami najde člověk vyložených krasavic, nikdo nespočítá. A studené rozhodně nejsou. Ano, je rozdíl: s Češkou je smích, s Němkou úsměv. Láskyplný.
A vůbec merito celého dnešního článku? - Zjistil jsem, že se ve svém životě věnuji až příliš těm puškám a dělům. Tož se snažím rozpovídat, protože tak se vstupuje do toho ženského světa, kde nezní jen hrůzy a drsné vtipy bez ustání.
Tomáš Tatíček
Neodpustím si to
a samozřejmě to nemyslím nikterak rasisticky. Ovšem byl jsem přímým svědkem založení onoho muzea, jehož (spolu-)zakladatel zemřel.
Tomáš Tatíček
Stručná úvaha ke kultuře a blahobytu
k čemuž pan neestébák řekl, že jsme se nikdy neměli líp, a pan politolog taková tvrzení očividně považuje za zbytečná; zato pořádá se svými dráby a dobrovolníky hon na nespokojené občany, označuje je za dezoláty, putinovce apod.
Tomáš Tatíček
Povzdechnutí nad nabídkou obchodů a částečně i hospod
Lije do sebe jednu z vynikajících českých dvanáctek, usoudil jsem, že i zdánlivě méně vážné téma si zaslouží pojednání. Ano, jedná se o nápoje.
Tomáš Tatíček
Tak teda o té demokracii
Vidím, že se s pojmem "demokracie" čaruje dnes podobně jako za bývalého režimu s pojmem "komunismus". Ne, nikdo tady nežil v komunismu ani nežije dnes v demokracii.
Tomáš Tatíček
Ach, jak bylo krásně za komárů
To se tehdá neodehrávaly žádný volební divadýlka s tématy oblíbenej mazlíček nebo oblíbenej chlast. Každý občan ČSSR věděl přesně, že musí jít hodit lísteček do bedny, ať chtěl nebo ne, a bylo mu jasné, že se nic nezmění.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají
Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...
V Maďarsku havaroval na Dunaji motorový člun. Dva lidé zemřeli, pět se pohřešuje
Dva lidé zemřeli při lodní nehodě na řece Dunaj severně od maďarské metropole Budapešti, uvedla v...
Obrat. Neučte už sporné teorie o 72 pohlavích, instruuje britská vláda školy
Britská vláda představila nové pokyny pro sexuální výchovu. Vyzývá v nich školy, aby přestaly učit...
Armáda pošle miliardy „do luftu“. Kbely dostanou novou věž a dopravní letadla
Armádní letectvo získá o téměř devatenáct miliard korun víc pro následující čtyři roky, než bylo...
- Počet článků 14
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 561x
von jeder Partei,
von jeder Sekte,
ob bunt oder gescheckte.
(Johannes Baader)