Vlastenci versus vlastenci

Když už přistoupíme na termín z 19. století, musíme si uvědomit, kdo je skutečný vlastenec a kdo jenom nenávistný křikloun.

Vlastenectví je pojem svázaný s národním státem z 19. století a jako takový nemá příliš dlouhou tradici. Výklady, které líčí historii jako souboj různých vlastenců, a to už od stvoření světa, jsou nejen mylné, ale zřejmě i účelově vylhané. Tento pojem je blízký nedemokratickým levicovým i pravicovým silám, zatímco mezi liberály moc populární není. A není divu. Svádí k tomu, abychom vlast a národ stavěli nad jedince, proti čemuž pochopitelně liberálové jsou.

Může tedy být liberál vlastenec? Domnívám se, že může a dokonce větší a lepší než extrémista. Ano, liberál, k pojmu vlastenectví značně skeptický, je často lepším vlastencem než ten, kdo se ohání vzletnými slovy a mává fanglemi. Dokonce i kosmopolitní liberál jako já je lepším vlastencem než zabedněný nacionalista nebo nacionální bolševik.

Dovolte, abych to vysvětlil na jednom příkladu. Na sobě. Konceptem národního státu z 19. století pohrdám a směji se mu. Podporuji spojení Evropy v jeden stát a evropských národů do evropského národa. Podporuji univerzální lidské hodnoty jako je svoboda, demokracie a lidská práva a přeji je všem bez rozdílu národnosti, rasy a náboženského přesvědčení. Ačkoli jsem ateista, odmítám fobie z různých náboženství. Ač Středoevropan jak poleno, odmítám rasismus. Odmítám zavírání očí před zločiny vlastní země, jako bylo třeba vyhnání Němců v roce 1945.

A přesto se cítím jako vlastenec. Občas mě uvidíte i na demonstracích za uprchlíky nebo demonstracích za EU, NATO nebo při vítání amerických vojáků s českou vlajkou.

Jsem totiž přesvědčen, že mám svou vlast. Je jí Česká republika. Jsem její občan a jsem na to hrdý a věřím v ni. To, že je někdo občanem země, ve které jste se narodil, většinou není jeho zásluha. To, že je hrdým občanem a přebírá za svou zem odpovědnost, už vyžaduje jistou práci a vůli – vlastenectví.

Své vlastenectví chápu jednak jako výraz úcty k předchozím generacím, které na vlastenectví přísahaly, protože neměly nic lepšího, pokud chtěly prosazovat dobro. Na Česku je úžasné a málokdo si to uvědomuje, že vlastenectví znamenalo téměř vždy boj za univerzální liberální hodnoty. 1. odboj chtěl republiku a ne monarchii, minimálně západní část 2. odboje bojovala za demokracii a svobodu. O 3. odboji nemluvě.

Masaryk byl vlastenec, ale zároveň demokrat a liberál.

Proto se cítím jako vlastenec a chodím s českou vlajkou. Je to vyjádření úcty k těm, kteří bojovali za hodnoty, jež se dnes snažíme bránit. Jsou stále stejné. Nechodím s českou vlajkou proto, že jsme někde vyhráli nějakou bitvu nebo obsadili nějaké území, případně, že bych si myslel, že Češi jsou lepší než ostatní.

Ale nejde jen o minulost. Svou vlast chápu v moderním smyslu slova jako území, za které jsem odpovědný při obraně univerzálních hodnot, o kterých zde píšu. Na tom musím spolupracovat s jinými, kteří mají zase tu svou vlast. Těm mám povinnost pomáhat a právo je hodnotit i kritizovat. Ale odpovědný jsem za českou kotlinu.

Jsem zodpovědný za to, aby snažení mých předků nepřišlo vniveč. Aby v této zemi zůstala svoboda a demokracie. Aby se dodržovala lidská práva všech lidí. Aby tato země zůstala dobrým spojencem. Aby měla dobré spojence. Aby podporovala mír a spolupráci. Aby podporovala nejlepší projekt pro mír a spolupráci v dějinách, a to sjednocování Evropy. Aby byla vlastí nejen pro ty, kteří se v ní narodili, ale i pro ty, kteří do ní přišli, přihlásili se k ní a přijali její hodnoty.

Rozhodně nepovažuji za vlastence ty, kteří stokrát denně vzývají vlast a národ a neustále to vystavují na odiv. Kteří se nám snaží vsugerovat jakousi výjimečnost, nadřazenost, vyvolenost nebo prostě větší dokonalost této země a národa nad ostatními. Stručně řečeno nacionalisty nepovažuji na vlastence. A lidi, kteří se neustálým vyřváváním o vlasti snaží potlačit svobodu, toleranci a odloupnout tuto zem od liberálního západu směrem k despotickém východu, považuji přímo za vlastizrádce. Od opilého prezidenta až po uřvaného skina.

Zkrátka si myslím, že opravdoví vlastenci nejsou ti, kteří na ulicích vyhrožují uprchlíkům, vzdáleným stovky kilometrů od nás. Tihle falešní vlastenci byli zalezlí, když ti opravdoví vlastenci bránili svobodu před čínskými vítači nebo blokovali Noční vlky.