Kolaborantský prezident Zeman a kolaborantská, k terorismu se připravující domobrana mají námluvy. Stát nereaguje
Největší tragédií Česka není kolaborantský prezident Miloš Zeman, který podlézá nepřátelským mocnostem a diktátorským režimům (které pokud nás ne přímo ohrožují, tak alespoň nenávidí naše hodnoty) a který si získává popularitu podporou nejtemnějších proudů české xenofobie a šířením strachu před trpícími migranty.
Největší tragédií Česka není renesance neonacismu, fašismu a typicky české povýšené xenofobie, která nás v dějinách dovedla k takovým hrůzám, jako byl divoký odsun, a která se projevuje bezskrupulózním a beztrestným šířením nenávisti těch morálně nejšpinavějších populistů typu Bartoše, Okamury nebo Konvičky.
Největší tragédií Česka není v Evropě poměrně raritní vznik proruské a proputinské domobrany, která otevřeně vystupuje proti našemu ústavním zřízení a je silně podezřelá z toho, že se dopouští terorismu ve stádiu přípravy.
Největší tragédií Česka je to, že dochází ke spojení všech výše jmenovaných osob a skupin do jednolité „národní fronty“, která je protievropsky a protizápadně orientovaná a poháněná nenávisti vůči cizincům a EU.
A je velmi opodstatněné předpokládat, že konečným vůdcem této fronty nebude ani Okamura, ani Bartoš, ani nikdo jim podobný, ale stane se jím prezident Zeman.
To, že jsou putinisté a xenofobové propojeni, je již dávno známo. Je jasné, že tato „národní fronta“ není jednolitou masou, ale je tvořena mnohými, leckdy i soupeřícími skupinami. Mnohdy se tyto skupiny liší spíše formou rétoriky než svými názory či představami. Ty jsou totiž průhledné. Momentálně získávají pozornost přes téma uprchlíků, protože takto je snadné získávat příznivce. V pozadí je však jednoznačná snaha o zvrácení prozápadní orientace České republiky, což je v souladu s politikou Kremlu. S uprchlíky to úzce souvisí. Pokud by naše země uplatňovala vůči uprchlíkům metody, které národní fronta prosazuje, nebylo by pro ni na Západě místo. A naopak, pokud by Česko nebylo na Západě, mohlo by vůči uprchlíkům uplatňovat libovolné metody.
Prezident Zeman ještě nedošel tak daleko, aby se kamarádil s Adamem Bartošem, ale myslím si, že kdo si počká, ten se dočká. Ještě před týdnem se mi zdálo (ačkoliv si o Zemanovi nedělám iluze a myslím si, že je to ruský kolaborant), že není možné, aby reagoval kladně na putinskou domobranu dalšího ruského kolaboranta Obrtela. Jenže nemožné se stalo skutkem.
Zemanova slova o tom, jak půjde s puškou v ruce bránit hranice proti islamistům, byla jednoznačnou reklamou na ruskými tajnými službami inspirovaný nápad na vznik nestátních ozbrojených složek. Putinští „záložáci“, jak si říkají, také Zemanovi poslali dopis, ve kterém se mu nabídli „k ostraze hranic“. Vzhledem k tomu, že prezidentská kancelář má zákonnou povinnost na dopisy odpovídat, domníval jsem se naivně, že Zemanovi zkomplikovali život, protože i když kolaborantský, přesto prezident, nemůže si dovolit nějaké projevy sympatií k budování politických domobran. No, nemožné se stalo skutkem a Miloš Zeman v jedné z odpovědí čtenářům na Parlamentních listech reagoval na dotaz, týkající se domobrany, a to tak, že vždy podporoval snahy o vytvoření záloh naši armády a že to je blízká myšlenka myšlence domobrany.
Zeman je jako vždy úplně mimo, protože organizovaná záloha AČR nemá s putinskou domobranou nic společného; záloha AČR je oficiální státní organizace, kdežto „záložáci“ jsou jen banda kolaborantů a možných teroristů. Navíc naše armáda je armádou NATO a zálohy naší armády jsou zálohami NATO, kdežto „záložáci“ se odvolávají na neexistující Varšavskou smlouvu a vůči NATO deklarují svůj odpor.
Ale kromě toho, že je Zeman fakticky mimo, tak prolomil další hranici své bídy. Klesl zase o něco hlouběji a na seznam jeho činů, které se dají považovat za velezradu, přibyl další – podpora nezákonným, politicky orientovaným nestátním ozbrojeným formacím deklarujícím odpor vůči státnímu zřízení, právnímu řádu a vyhrožujícím teroristickými činy.
Miloš Zeman, který nás ob den straší hrozbou islámského terorismu, se tak stává oporou terorismu fašistického a proruského. Stejně, jako se máme na pozoru před nenávistnými islámskými duchovními, kteří nezvedají zbraň, ale šíří nenávist, tak bychom se měli mít na pozoru před Milošem Zemanem a proti jeho konání něco dělat.
Zajímalo by mě, co na existenci domobrany, na její spojování s extrémisty a její podporu ze strany nejvyššího ústavního činitele říkají státní orgány a političtí reprezentanti. Zdá se, že mlčí a celý problém ignorují.
Je třeba se jich na to začít ptát.
